Horní Slavkov (Schlaggenwald) – slavkovské výrazy – vzpomínka z dětství
Na podnět krajana Albina Steinwassera bych rád vyprávěl malý zážitek z dětství, který mě teď v tomto období napadl.
Když jsem tenkrát šel k první svatému přijímání, bývalo zvykem, že ženský spolek (předsedkyně paní Resi Pöttigová, roz. Schlosserová) zval prvokomunikanty do hostince „U pěkného měšťana" na odpolední kávu. Moje sestřenice Gerta Huberová seděla u tabule vedle mě. Když jsme dostali kávu a koláč, měl jsem na kávě dost potrhaný a hustý mléčný škraloup. Jako dítě jsem byl dost „kabiš" (vybíravý) a kávu jsem za nic na světě nemohl vypít. Gerta nebyla tak citlivá, a tak jsem ji poprosil, aby si se mnou vyměnila šálky, protože na její kávě žádný škraloup nebyl – což ochotně udělala. Ale ani ona tu kávu nakonec nevypila, protože najednou řekla ženě, která obsluhovala: „Poslyšte, pojďte sem, tuhle kávu s tím blootzem [škraloupem] pít nebudu. Prosím, přineste mi jiný šálek." Žena se usmála a šálek vyměnila.
Když se tato malá příhoda později vyprávěla mé tetě Anně Huberové, byla celá pobouřená, odkud to Gerta vzala ten výraz „Blootz" – doma prý ho jistě nikdy neslyšela.
K tomu bych podotkl, že u Huberů se mluvilo spisovnou němčinou, protože můj strýc Albin Huber nerozuměl našemu nářečí – pocházel totiž z jižní Moravy.
Relli Hahnová, Leverkusen
[obr] Naše učitelka, paní Glassauerová, a četné žákyně z ročníků 1922/23 a 24. Kdo se ještě pozná?
Schlaggenwalder Ausdrücke - Eine Kindheitserinnerung
Einer Anregung von Landsmann Albin Steinwasser folgend, will ich nachstehend ein kleines Erlebnis aus der Kindheit erzählen, das mir jetzt um diese Zeit einfiel.
Als ich seinerzeit zur ersten hl. Kommunion ging, da war es üblich, daß der Frauenverein (Vorsitzende Frau Resi Pöttig/Schlosser) die Erstkommunikanten in den Gasthof „Zum schönen Bürger" zum Nachmittagskaffee einlud. Meine Cousine Gerta Huber saß an der Tafel neben mir. Als wir nun Kaffee und Kuchen bekamen, da war auf meinem Kaffee eine ziemlich zerfetzte dicke Milchhaut. Ich war als Kind ziemlich „kabisch" und konnte beim besten Willen den Kaffee nicht trinken. Gerta war nicht so empfindlich, und so bat ich sie, die Tassen auszutauschen, denn auf ihrem Kaffee war überhaupt keine Milchhaut, was sie auch bereitwillig tat. Aber getrunken hat sie den Kaffee auch nicht, denn plötzlich sagte sie zu einer Frau, die bediente: „Sie, kommen Sie mal her, den Kaffee mit dem Blootz trinke ich nicht. Bitte, bringen Sie mir eine andere Tasse." Die Frau lächelte und tauschte um.
Als man meiner Tante Anna Huber später den kleinen Vorfall erzählte, war diese ganz entrüstet, woher denn Gerta diesen Ausdruck „Blootz" habe, daheim hätte sie ihn sicher nie gehört.
Dazu möchte ich bemerken, daß bei Hubers Hochdeutsch gesprochen wurde, da mein Onkel Albin Huber unseren Dialekt nicht verstand, denn er stammte ja aus Südmähren.
Relli Hahn, Leverkusen
[obr] Unsere Lehrerin, Frau Glassauer u. zahlreiche Schülerinnen des Jahrganges 1922/23 und 24. Wer kennt sich wieder?
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.