Schlaggenwälder Heimatbrief — Folge 143
/ 32
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 9
Když duše zvonů putují do Říma...

⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Ale navzdory všem vodičkám, veškeré námaze a radám se „pihy" vracely s každým jarem znovu, a já se je postupně naučila nosit a snášet. Mezitím z kovárenské věžičky už dávno dozněl úplně poslední tón zvonu, žádnou lidskou radost ani žádný lidský smutek už tam nikdo neohlašuje, a moje babička odpočívá už mnoho let v rodné zemi.

Když se dnes dívám na svůj obraz v zrcadle, vidím, že hnědé tečky sice zmizely – nevím čím – ale že se místo nich zapsaly první vrásky, které žádná dobře míněná rada, žádná námaha a žádná vodička nedokáže odstranit, ani v zimě chudé na slunce. Vím proč! —

Hermine Walter

Všem našim čtenářům a jejich blízkým přejeme

veselé velikonoční svátky

REDAKCE

věta pokračuje na dalším listu ⟶

Zvonek

Zvonek

Slyšíš zvonku známý tón, k večerní modlitbě zve už dnes.

Zvoní i neděli vstříc, do kostela spěchá malý i velký.

Snoubenci k oltáři kráčí, i je zvonku hlas doprovází.

Budeš-li jednou v dálce daleké, i tam rád uslyšíš ten zvonek.

A budeš-li jednou v bujné náladě, znovu tě přivede k rozvaze.

Až tě jednou ponesou k poslednímu odpočinku, ještě jednou tě doprovodí zvuk zvonu.

Frida Erler (Töppeles), Idstein/Taunus

věta pokračuje na dalším listu ⟶

list 9 z 32
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.