První egerlandská svatba v Horním Slavkově (Schlaggenwald) před 40 lety
[obr] Manželé Alois Gareis a Anna, rozená Kraft, se vzali 16. 2. 1936 v děkanském kostele v Horním Slavkově. Svatba tehdy pro svou originalitu vzbudila velkou pozornost. Jako družba (Brautlader) tehdy vystupoval náš strýček Franz Heidler z Falknova (Falkenau).
Svatební fotografie nám připomíná mnoho starých i mladých Slavkovanů z roku 1936.
Alois a Anna Garreisovi oslavili 40. výročí svatby v dobrém zdraví v kruhu své velké rodiny v Großheubachu.
Ilse a Hermann Häuserovi
V Československu žije okolo 86 000 Němců
Bonn (ddp). V Československu žije podle zjištění spolkové vlády 86 000 občanů německého původu. Jak dále ve čtvrtek ve Spolkovém sněmu sdělil státní ministr na Zahraničním úřadě Mörsch, oficiální československá strana uvádí 75 000 až 80 000.
Erste Egerländer Hochzeit in Schlaggenwald vor 40 Jahren
[obr] Das Ehepaar Alois Gareis und Anna geb. Kraft heirateten am 16. 2. 1936 in der Dekanalkirche zu Schlaggenwald. Die Hochzeit fand damals wegen ihrer Originalität sehr große Beachtung. Als Brautlader fungierte unser Vetta Franz Heidler aus Falkenau.
Das Hochzeitsbild bringt uns viele alte und junge Schlaggenwalder aus dem Jahre 1936 in Erinnerung.
Alois und Anna Garreis feierten ihr 40jähriges Ehejubiläum bei guter Gesundheit im Kreise ihrer großen Familie in Großheubach.
Ilse und Hermann Häuser
In der Tschechoslowakei leben rund 86 000 Deutsche
Bonn (ddp). In der Tschechoslowakei leben nach den Erkenntnissen der Bundesregierung 86 000 deutschstämmige Bürger. Wie der Staatsminister im Auswärtigen Amt, Mörsch, am Donnerstag im Bundestag weiter mitteilte, werden von offizieller tschechoslowakischer Seite 75 000 bis 80 000 angeben.
Vlastivěda politického okresu Falknov
Vydal Okresní učitelský spolek Falknov.
S mapou z c. a k. vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni. Falknov nad Ohří 1898 — vlastním nákladem.
Z této vlastivědy, která čítá 465 stran, jsem převzal následující popis:
Flutbach (Flošský potok),
zkráceně zvaný také Flut; tento plavební příkop je uměle vybudovaný potok, který začal na počátku 16. století Johann Pflug z Rabenštejna, jemuž patřilo i panství Kynžvart, pokračoval v díle jeho bratr Kašpar Pflug (1538–1543) a dokončil jej císař Ferdinand I. Voda sloužila k plavení palivového dříví a k pohonu erárních stoupařských zařízení a hutí; potok odvádí vodu ze Starého neboli Velkého rybníka, který leží u knížecí schönburské lovecké zámečku Glatzen v planském okrese. Krátký úsek teče tato voda severním směrem a poté se stáčí k severovýchodu. Nedaleko Žandova nabírá potok opět severní směr, pod myslivnou v Rinnelhau se stáčí k východu a protíná silnici vedoucí z Čisté (Lauterbach) do Žandova. Zde nese jméno Flößgraben. Poté přechází silnici Žandov–Novosedly, teče severovýchodním směrem, znovu protíná zmíněnou silnici a stáčí se k západu. Poté co přijme Spindlbach, pramenící na východním svahu vrchu Hasentanz, obrací se k severu, aby se pod Schützenhäusl opět stočil k východu. Před Grabenhäusel u Krásna se znovu obrací k severu, protéká zmíněným městem, pohání tři krásenské mlýny a pod městem přádelnu pana Josefa Ruße. Dříve pohánělo jeho stoupy patřící k Hubu. Zleva přijímá Flutbach v tomto úseku několik menších vod, které v sobě nesou opět odtokovou vodu z několika rybníků. Mezi městy Krásno a Horní Slavkov (Schlaggenwald) poskytuje Flut svou vodu několika průmyslovým podnikům. Ve městě Horní Slavkov, kterým potok protéká v celé jeho délce, přijímá zprava malý potok, pramenící v rybníce východně od hornoslavkovské střelnice.
Nedaleko náměstí v Horním Slavkově nabírá Flutbach severozápadní směr, který si podrží až do svého ústí. Pod zmíněným městem pohání pily pana Füßla, poté loupárnu, košíkárnu, Herrnmühle a Klöpperlmühle; u posledně jmenované přijímá potok zprava potůček pramenící nad Pochštou (Poschitzau). Vody Flutbachu poté spěchají kolem porcelánky Haas a Czjžek. Pod ní, u Faltermühle, se zleva vlévá sloučený Reinbach a Stříbrný potok (Silberbach). Nad Schreibermühle se zleva vlévá Köstlbach, přitékající od Höfen. Flutbach protéká poměrně úzkým údolím Zech (Zechtal), které začíná u Horního Slavkova a končí u Lokte. V tomto údolí leží rozptýlené domy vesnice Zech. Několik průmyslových podniků si podrobilo spěchající vodu Flutbachu. Po přibližně 28 km dlouhém toku se u Lokte vlévá do Ohře.
Výše zmíněný Reinbach pramení pod jménem Filzbach poněkud severovýchodně od Čisté, poblíž Spitzbergu, a teče převážně severním směrem. Východně od Třídomí (Dreihäuser) přijímá potok přitékající odtud. Stříbrný potok vzniká ze dvou potůčků, z nichž jeden pramení na Rašelinné louce (Moorwiese) a druhý poblíž Putzenhofu u Horního Slavkova. Nad Faltermühle se spojuje s Reinbachem.
Teplá přijímá z našeho okresu potůček přitékající od Rabensgrünu, dále Leßnitzbächlein, ústící u Töppeles, potom potůček pramenící u takzvaného Stefflhofu západně od Gfell a ústící severně od Töppeles, a konečně drobnou vodu ústící u Ziegelhütten.
Hugo Prasse, Mühlacker (Následuje ještě několik popisů jednotlivých míst z této knihy.)
Heimatkunde des politischen Bezirkes Falkenau
Herausgegeben vom Bezirkslehrerverein Falkenau.
Mit einer Karte aus dem k.u.k. militärgeographischen Institut in Wien. Falkenau a.d. Eger 1898 — im Selbstverlag.
Dieser Heimatkunde, welche 465 Seiten umfaßt, habe ich nachstehende Beschreibung entnommen:
Der Flutbach,
auch kurzweg Flut genannt; dieser Flößgraben ist ein künstlich angelegter Bach, welchen Johann Pflug von Rabenstein, dem auch die Herrschaft Königswart gehörte, zu Anfang des 16. Jahrhunderts begonnen, sein Bruder Kaspar Pflug (1538—1543) fortgesetzt und Kaiser Ferdinand I. vollendet hat. Das Wasser diente zur Flößung des Scheitholzes, sowie zum Betrieb der ärarischen Pochwerke und Schmelzhütten; er ist der Abfluß des Alt- oder Großteiches, der in der Nähe des fürstl. Schönburg'schen Jagdschlosses Glatzen im Planer Bezirk liegt. Eine kurze Strecke fließt dieses Wasser nördlich und wendet sich sodann nach Nordosten. Unweit Sangerberg nimmt der Bach wieder eine nördliche Richtung, biegt unterhalb des Rinnelhauer Jägerhauses nach Osten und durchbricht die Straße, die von Lauterbach nach Sangerberg führt. Hier hat er den Namen Flößgraben. Er übersetzt alsdann die Sangerberg-Neudorfer Straße, fließt in nordöstlicher Richtung, durchbricht die genannte Straße wieder, indem er eine westliche Richtung einschlägt. Nachdem er den am Ostabhang des Berges Hasentanz entspringenden Spindlbach aufgenommen, wendet er sich nach Norden, um unterhalb des Schützenhäusl wieder eine östliche Richtung einzuschlagen. Vor dem Grabenhäusel bei Schönfeld wendet er sich wieder nach Norden, durcheilt die genannte Stadt, treibt die drei Schönfelder Mühlen und unterhalb der Stadt die Spinnfabrik des Herrn Josef Ruß. In früherer Zeit trieb er die zur Hub gehörenden Pochwerke. Links erhält hier der Flutbach mehrere kleine Gewässer, die wieder das Abflußwasser mehrerer Teiche aufnehmen. Zwischen den Städten Schönfeld und Schlaggenwald spendet die Flut ihr Wasser mehreren industriellen Unternehmungen. In der Stadt Schlaggenwald, die der Bach der ganzen Länge nach durcheilt, nimmt er rechts einen kleinen Bach, der seinen Ursprung in einem Teiche östlich vom Schlaggenwalder Schießhaus hat.
Unweit des Marktplatzes von Schlaggenwald nimmt der Flutbach eine nordwestliche Richtung, die er bis zu seiner Mündung beibehält. Unterhalb der genannten Stadt treibt die Flut die Schneidmühlen des Herrn Füßl, dann die Loh-, Korb-, Herrn- und Klöpperlmühle; bei dieser nimmt der Bach rechts das Bächlein auf, das oberhalb Poschitzau entspringt. Die Wasser des Flutbaches eilen sodann an der Porzellanfabrik von Haas und Czjžek vorüber. Unterhalb derselben, bei der Faltermühle, mündet links der vereinigte Rein- und Silberbach. Oberhalb der Schreibermühle ergießt sich links der Köstlbach, der von Höfen kommt. Der Flutbach durcheilt das ziemlich enge Zechtal, das bei Schlaggenwald beginnt und bei Elbogen endet. Die zerstreuten Häuser des Dorfes Zech liegen in diesem Tal. Mehrere industrielle Unternehmungen machten sich das dahineilende Wasser des Flutbaches dienstbar. Nach einem etwa 28 km langen Lauf fällt er bei Elbogen in die Eger.
Der oben genannte Reinbach entspringt unter dem Namen Filzbach etwas nordöstlich von Lauterbach in der Nähe des Spitzberges und hat größtenteils einen nördlichen Lauf. Östlich von Dreihäuser nimmt er den von dort kommenden Bach auf. Der Silberbach entsteht aus zwei Bächlein, von welchen das eine auf der Moorwiese, das andere in der Nähe des Putzenhofes bei Schlaggenwald entspringt. Oberhalb der Faltermühle vereinigt er sich mit dem Reinbach.
Die Tepl erhält aus unserem Bezirk das Bächlein, das von Rabensgrün kommt, ferner das Leßnitzbächlein, das bei Töppeles mündet, dann ein Bächlein, das beim sogenannten Stefflhof, westlich von Gfell entspringt und nördlich von Töppeles sich ergießt und endlich das kleine Gewässer, das bei Ziegelhütten mündet.
Hugo Prasse, Mühlacker
(Etliche Ortsbeschreibungen aus diesem Buch folgen.)
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.