a tím uveden do plného stavu svobody, prokazovaly pro jeho čestný původ a jinak dobře známé chování veškerou přízeň a ochotnou pomoc,
jak se to i my zavazujeme a jsme ochotni každému podle jeho stavu v podobných i jiných záležitostech řádně oplácet. Na svědectví toho jsme nechali tento propouštěcí a rodný list vědomě vyhotovit a přivěsit k němu naši a zdejšího města velkou pečeť.
Stalo se a dáno v Lokti (Elbogen) dne 2. října léta milostiplného narození Krista, našeho Spasitele, sedmnáct set dvacet čtyři (1724).
Dimission = propuštění
inhaerieren = zahrnout, přibrat
levans = kmotr
„Příslušník svatého stavu (bratrstva) Ukřižovaného..." s červenou hvězdou, prostřednictvím děkana (místa) prostřednictvím příslušného děkana
testes = svědci
Per cartum = podle zápisu pražského biskupa prostřednictvím farního vikáře
Welches Wir gegen einen Ieden nach Standesgebühr in derley und anderen begebenheiten ordentlich zu erwidern befleißen und erböthig seyndt. Deßen zu wahrer Uhrkundt haben. Wir diesen Weglaß und Geburtsbrief wießentlich also ausfertigen - undt dem Unser= und hiesiger Stadt Großes Insigel anhängen laßen.
So geschehen und gegeben Elbogen den 2ten Monatstag Oktobris des nach Christi unseres Heylands Gnadenreichen Geburtsjahres Siebzehn Hundert Zwanzig Vieren Jahre
Dimission = Entlassung
inhacrieren = einbeziehen
levans = Pate
„Angehöriger des hl. Standes (Bruderschaft) des Gekreuzigten . . .
mit Rubea Stella durch den Dekan (des Ortes)
durch den zuständigen Dekan
testes = Zeugen
Per cartum = nach dem Eintrag des Prager Bischofs
durch den Pfarrvikar
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Malý capart s velkým úkolem
Psal se rok 1914. Dickl Hans byl povolán do války a musel svůj velký statek nechat na starost ženě a čtyřem malým dětem. Tehdy bylo třeba pořádně přiložit ruku k dílu! Povinnosti a úkoly, které padly na útlá ramena teprve osmiletého Liebreicha, byly často víc než dost.
Jednou musel odvézt vůz plně naložený nádobím pro malíře porcelánu učitelky své sestry Marie do Falkenova. Už brzy ráno malý Liebreich zapřáhl voly, posadil svého o čtyři roky mladšího bratra Pepa vzadu na vůz a jel do Horního Slavkova (Schlaggenwald). U malíře porcelánu museli oba kluci nejprve vynést ze sklepa 3000 ručně malovaných šálků a ještě několik souprav a naložit je na vůz. Konečně mohl s plně naloženým vozem, s malířem a bratrem sedícím vzadu vyrazit na cestu. Pozdě odpoledne dorazili k smrti unavení do Falkenova. Tam museli oba chlapci nejprve odnést nádobí hluboko do sklepa, než se mohli vydat na cestu domů.
Malíř oba chlapce dovedl ještě před město, ale pak je nechal, ať se o sebe postarají sami. Z Falkenova do Gfell je to asi 26 km, cesta vede přes města a vesnice. Potah volů ujde asi 2 km za hodinu. Oběma klukům kručelo v žaludku, protože od časného rána nic nejedli. Za kopci se už stmívalo a brzy nastala tma jako v pytli. V dětské hlavě malého Liebreicha se rojily hrozné postavy, které jako by se snažily vynořit zpoza každého kamene u cesty. Malý Pep se vzadu na voze zabalil do deky a usnul, zatímco starší bratr zůstal úplně sám na sebe odkázán. Celou tu dobu stál chlapec vzpřímeně vpředu na voze, protože ten neměl kozlík k sezení. Jeho vrabčí nohy sotva ještě dokázaly udržet vyčerpané tělo vzpřímené a oči by potřebovaly párátka. Bič svíral pevně v ruce, ale netroufal si jím pobízet voly, protože se bál, že by někdo mohl poznat jeho dětský hlas a přepadnout ho.
Ein kleiner Knirps mit einer großen Aufgabe
Man schrieb das Jahr 1914. Der Dickl Hans wurde in den Krieg gerufen und mußte seinen großen Hof seinem Weib und seinen vier kleinen Kindern zum Bearbeiten überlassen. Da hieß es schon fest zupacken! Die Pflichten und Aufgaben, die auf die schmalen Schultern des erst achtjährigen Liebreich fielen, waren oft mehr als genug.
Da mußte er einmal einen Wagen, vollbeladen mit Geschirr, für den Zitterlehrer seiner Schwester Marie nach Falkenau fahren. Schon sehr früh morgens spannte der kleine Liebreich die Ochsen ein, setzte seinen vier Jahre jüngeren Bruder Pep hinten auf den Wagen und fuhr nach Schlaggenwald. Beim Zitterlehrer mußten die beiden Buben erst 3000 handbemalte Tassen und noch einige Service vom Keller herauftragen und in den Wagen laden. Endlich konnte er mit dem vollgepackten Wagen, dem Lehrer und seinem Bruder hinten draufsitzend losfahren. Spät nachmittags kamen sie todmüde in Falkenau an. Dort mußten die beiden Jungen das Geschirr erst tief in den Keller schleppen, bevor sie sich auf den Heimweg begeben konnten.
Der Zitterlehrer brachte die beiden Kinder noch vor die Stadt, doch dann überließ er die beiden sich selbst. Von Falkenau bis nach Gfell sind so ungefähr 26 km, die durch Städte und Dörfer führen. Ein Ochsengespann kann ungefähr 2 km in der Stunde gehen. Der Magen knurrte den beiden Buben, denn sie hatten seit früh morgens keinen Bissen mehr gegessen. Hinter den Bergen wurde es schon dunkel und bald stockfinstere Nacht. In dem kleinen Liebreich seinem Kindergehirn spannen sich grausame Gestalten, die hinter jedem Straßenstein hervorzukommen versuchten. Der kleine Pep rollte sich hinten im Wagen in eine Decke und schlief, während der große Bruder sich ganz alleine überlassen blieb. All diese Zeit stand der junge Bub aufrecht vorne am Wagen, denn dieser hatte keinen Bock zum Sitzen. Seine Spatzenbeine konnten den schmalen Körper kaum mehr aufrecht halten vor Müdigkeit und seine Augen hätten Streichhölzer nötig gehabt. Die Peitsche hielt er fest in seiner
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.