⟵ věta pokračuje z předchozího listu

v Krušných horách. Dole zděné, nahoře dřevěné, takových už stojí mnoho. Navštívili jsme i hřbitov. Dětské hroby se všechny ruší. Kostel se opravuje. Dokonce v neděli večer, kolem osmé hodiny, tesaři opravovali krov. Omítka na zdi kostela je úplně odstraněná a bude se dělat nová. Tato práce má prý být financovaná Vatikánem.

Na bývalém hotelu „U rudého vola" jsou vyjmutá okna. Co se tam má dít, jsme se nedozvěděli. Snad má být tato strana zbourána, aby se rozšířila silnice. Pak jsme jeli znovu do mého rodného Gfellu. Zkusili jsme projít horní zahradní cestou vedoucí k naší bývalé usedlosti. Když jsme šli po této zarostlé cestě plné kopřiv vysokých jako člověk a jiného křoví, narazili jsme na dva větší včelíny, které jsou teď postaveny na bývalé dolní Kirlas-Peintě. Na této cestě jsme nepotkali jediného člověka. Nedaleko odtud bývala naše louka (Peint). Stojí tam ještě pár ovocných stromů, ale neurodily. Na hranici Simonovy usedlosti roste pěkně vzrostlá lípa, na které je postavený posed. Znamení, že se tam musí zdržovat zvěř. Pole kolem bývalé vesnice byla oseta; stálo na nich docela slušné obilí. Bylo znát dobré hnojení. Všechny svahy jsou zarostlé náletem. Na bývalých pastvinách Talu stojí dnes silný lesní porost. Kohlmühle zmizel. Ani cesta neukazuje, že tam kdysi stála pěkná usedlost. Na naší louce nad domkem hradlaře stojí rekreační chata. Majitel nás i tentokrát znovu pozval k sobě. Patřilo mu i právo honitby na gfellském katastru. V samotném Gfellu je bývalý pomník padlých ponechaný napospas zkáze. Jména padlých Gfellanů z první světové války šlo ještě přečíst. Jen Hoschekova vila a domek hradlaře jsou jediné budovy, které na Gfell ještě připomínají. Posadili jsme se na Hiafls-Acker a dívali se na bývalou vesnici. Nechala jsem si znovu projít před očima své dětství, které jsem v této obci prožila. Byl to tehdy skromný život na této rodné půdě, a přesto jsme tam všichni žili rádi. Obě mé dcery poslouchaly se zájmem, když jsem jim vyprávěla o tomto kousku země a o svých dřívějších zážitcích. Celou jejich výchovu jsem zaměřila na starou vlast a předala jsem jim mnoho tradic. Dnes jsou nadšenými tanečnicemi v chebském pěveckém a tanečním souboru v Ingolstadtu.

Poslední den jsme strávili v Praze. I tam nás přijali srdečně. Protože v té době probíhal sraz mládeže ze všech socialistických zemí, bylo i město slavnostně vyzdobené. Také výlohy obchodů byly vybavené zbožím všeho druhu. Potraviny ale byly nedostatkové. Olomoucké tvarůžky ale byly, a ty jsme si nechali chutnat. Naši příbuzní nám ukázali město. Stále ještě při odbití 12. hodiny pochoduje kolem staroměstského orloje 12 apoštolů jako kdysi. V „Německém domě" jsme si udělali polední přestávku. Jídlo bylo vydatné, levné a velmi chutné. Tím náš pobyt skončil a přes Petschau, kde jsme se rozloučili se svými příbuznými, jsme se vrátili zpátky do naší nynější vlasti. —

Všichni Gfellané, kteří ještě nikdy nebyli na srazu, by se měli jednou vzchopit a přijít. Vždycky je to radostné shledání s bývalými spoluobčany z vesnice.

Chtěla bych tímto pozdravit všechny

Vaše

Elsa Zenkler, nyní Germersheim.