Horní Slavkov, jedno z nejstarších horních měst západních Čech, leží 584 m nad mořem, na východních výběžcích Slavkovského lesa (Kaiserwald), asi 11 km jihozápadně od Karlových Varů. Jde-li se proti proudu Ohře až k hradu Loket, dostane se odtud po přibližně hodině a půl chůze přírodně nesmírně bohatým Zechtalem do Horního Slavkova.

Horní Slavkov je díky své zdravé poloze i čistému horskému vzduchu vynikajícím doporučením pro letního hosta. Bylo a je to městečko, které daleko od světského shonu, průmyslového kouře a hluku aut prosnilo svou tehdejší přítomnost ve své od přírody nádherné poloze; městečko, které každému cizinci nabízelo pravý požitek klidné letní rekreace. Rozlehlé lesy s podivuhodnými smrkovými a borovými porosty, šťavnaté zelené louky a četné větší rybníky v okolí skrývaly zvláštní kouzlo a nezapomenutelný dojem. I nejvýraznější stavby z doby hornictví skrývaly tehdejší bohatství a zámožnost našeho tehdejšího města.

Samotné město je vklíněno do údolí takzvaného Flutbachu a v naší době čítalo asi 3500 obyvatel. Zvláštní pamětihodností je radnice. Stavba této budovy sahá zpět až do roku 1521, ve své dnešní podobě pochází z roku 1583. Pamětní deska na uliční straně budovy uváděla, že zde Goethe pobýval v letech 1811 a 1818. V radnici bylo umístěno městské muzeum s poměrně bohatými sbírkami z minulosti města. To bylo později dobře umístěno v blízkosti chlapecké měšťanské školy. Kostel sv. Jiří jako děkanský kostel měl zvlášť krásně malovaná okenní skla a podivuhodně řezané obrazy křížové cesty z Grödnertalu v Tyrolsku. Zvlášť v době vánoční zářil jedinečný betlém provedený v postavách v životní velikosti. Stavba kostela spadá do roku 1400. V nynější podobě (částečně sešlé) pochází z roku 1520. Z galerie kostelní věže byl nádherný kruhový pohled na město a jeho nejbližší okolí. Starý věžník Gaßner musel shora hlásit nebezpečí, zejména pokud v okolí hořelo. Za zmínku stály Pflughäuser z roku 1510 a Niedermannshaus z roku 1536. Na území města stálo několik soch, jako svatý Florián – Vykupitel světa na náměstí – sloup Nejsvětější Trojice – socha Jana Nepomuckého a několik větších i menších kapliček v okolí. Horní Slavkov měl 2 obecné školy a 2 měšťanské školy pro dívky a chlapce – živnostenskou pokračovací školu, poštovní a telegrafní úřad – četnickou stanici – městskou spořitelnu atd. Bohužel ze starého Horního Slavkova toho již mnoho nezůstalo a ve zbylých domech dnes bydlí Cikáni, Slováci a různé jiné rasy. V 16. století výtěžnost rudných dolů pomalu klesala a staří horníci se stěhovali do Krušných hor, kde ještě bylo dost příležitostí k dolování. S tímto úpadkem těžby rudy nastala pro Horní Slavkov těžká doba, neboť i různá horní práva byla mocnými odňata. Náboženské spory a válečné zmatky tehdy městu velmi škodily. Když se kurfiřt Fridrich V. Falcký, zemský pán Horní Falce, stal na krátkou dobu králem českým, holdovali mu i obyvatelé Horního Slavkova. Za to je poté císař tvrdě potrestal. Císařský komisař vyslaný roku 1623 do Horního Slavkova stavěl obyvatele jednotlivě před soud a odňal městu většinu zvláštních práv. V jednom z příštích pokračování se pokusím přejít k přechodu od doby rudné k době porcelánové v roce 1792.

Wilh. Neidhart, Auerbach/Opf.

(Částečně převzato z podkladů pana Rud. Hanischdörfera st., Elbogen.)