Bylo přirozené, že mírové hnutí za první světové války i po ní vzlétlo jako fénix z plamenů. Nezvedla se s ním ale spravedlnost, a tak konec jedné války v sobě nesl zárodek té příští. A jak by teprve tuto bojovnici za mír a porozumění mezi národy otřásly nelidskosti druhé světové války! Ke smrti na bojištích přibyla ještě apokalypsa ničení měst, přibylo bestiální vyhlazování celých národů a vyhánění milionů nevinných lidí z jejich odedávné domoviny. A právě v domovině této velké ženy se nenávist a krutost přehnaly nejvíc. Živé lidské pochodně na Václavském náměstí v jejím rodném městě Praze, pochod smrti žen a dětí z Brna, města jejího mládiství, obviňují ty odlidštěné furie navěky. Vskutku, právě z tohoto prostoru sudetských zemí, a neméně z prostoru za Odrou a Nisou, z těchto krajů napětí, byl volání takového anděla míru zapotřebí! Byla tato velká bojovnice za mír varováním, napomenutím, poslední výzvou Boží před katastrofou? A lidé její volání tak špatně naplnili.
Naším úkolem je dát této velké ženě naší domoviny místo, které jí náleží, a pokračovat v cestě, kterou nám ukázala – ku prospěchu celého lidstva!
Dr. Wilfried Schwarz
[obr] Kostelní schodiště v Horním Slavkově (Schlaggenwald) u mistra krejčího Starka </invoke>
Millionenfaches und erhob sich 20 Jahre später aufs neue noch grausamer! War es ein sanfter, ein gütiger Tod, der der Vorkämpferin des Friedens das Erleben dieser Geißel der Menschheit und den vorläufigen Zusammenbruch ihrer Bemühungen ersparte? Hatten Sie doch die Verwicklungen ihrer Zeit in Ostasien, Südafrika und Amerika immer schon so sehr geschmerzt. Wie hätte sie erst dieses große europäische Morden vor ihren Augen erst erschüttert!
Es war natürlich, daß die Friedensbewegung im und nach dem Ersten Weltkrieg wie ein Phönix aus den Flammen emporstieg. Aber es stieg nicht die Gerechtigkeit mit ihr empor und so hatte das Ende des einen Krieges den Keim zum nächsten in sich. Und wie hätten erst diese Kämpferin für den Frieden und die Verständigung der Völker die Unmenschlichkeiten des zweiten Weltkrieges erschüttert! Zum Tod auf den Schlachtfeldern kam nun noch die Apokalypse der Vernichtung der Städte, kam die tierische Vernichtung ganzer Völker und die Vertreibung von Millionen von unschuldigen Menschen aus ihrer angestammten Heimat. Und gerade in der Heimat dieser großen Frau überschlug sich Haß und Grausamkeit. Die lebenden Menschenfackeln auf dem Wenzelsplatz in ihrer Geburtsstadt Prag, der Todesmarsch der Frauen und Kinder aus der Stadt ihrer Jugend Brünn klagen jene entmenschten Furien in Ewigkeit an. Wahrlich, gerade aus diesem Raum der Sudetenländer und nicht minder dem hinter Oder und Neiße, diesen Räumen der Spannungen, war der Ruf eines solchen Friedensengels notwendig! War diese große Kämpferin des Friedens eine Warnung, eine Mahnung, eine letzte Aufforderung Gottes vor der Katastrophe? Und die Menschen haben ihr Rufen so schlecht befolgt.
Unsere Aufgabe ist es, dieser großen Frau unserer Heimat den Platz zu geben, der ihr gebührt und den Weg weiterzugehen, den sie uns gewiesen hat — zum Wohle der ganzen Menschheit!
Dr. Wilfried Schwarz
[obr] Die Kirchstaffel in Schlaggenwald beim Schneidermeister Stark
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.