Městský život v šestnáctém století

Kulturní obrázky ze svobodného horního města

Horní Slavkov (Schlaggenwald)

od E. Reyera

Tisk a nakladatelství Wilhelm Engelmann, Lipsko 1904

Úvod

Na sklonku středověku vzkvétala v německých městech kultura tak silná, že se dokázala dalekosáhle a vítězně šířit. Němečtí řemeslníci a horníci putovali do vzdálených krajů, které jim nabízely příznivé životní podmínky. Zakládali tam města a hornické cechy podle vzoru rodné země, a kdekoli německé město vzniklo, brzy se vedle kostela zvedla i německá škola. Německý obchod sahal od severu hluboko do Orientu, německý kapitál pracoval v alpských zemích i na slovanském východě.

Mezi nově založenými sídly té doby se hornická města těšila rozvoji, který je – vezmeme-li v úvahu tehdejší technické prostředky a těžkopádnou dopravu – stejně úžasný jako růst amerických hornických měst v naší době.

Velká doba žádala od každého plné rozvinutí jeho životních sil a každý choval bezmeznou víru v budoucnost. Tak vyrostl ráznou a cílevědomou, věřící a hrdou generací, jejíž život a vývoj stojí zajisté za povšimnutí.

V dalším textu se vyhneme obecným líčením a omezíme se na sledování jednoho jediného města, které je díky svému úzkému spojení s kvetoucím Norimberkem příkladné a které se těší vzácné výsadě vlastnit archiv, jehož spisy nezpustošili ani úředníci pozdějších století, ani oheň a válka. Slavkov (Schlackenwald, později psaný Schlaggenwald, Horní Slavkov u Karlových Varů), založený Slavkem z Rýzmburka, je dnes tiché venkovské městečko. V 16. století však důl poskytoval tak bohatý užitek, že město mohlo brzy soupeřit s Freibergem v Sasku i s Jáchymovem, kde se razily první „tolary".

Během jedné lidské generace vyrostla uprostřed lesní samoty mocná obec, která ročně vynakládala až 8000 zlatých na městské potřeby, vypisovala silné válečné daně a nabývala rozsáhlý pozemkový majetek. (Je třeba si všimnout, že tehdy stál slušný měšťanský dům 200 až 400 zlatých.) V dalších líčeních se budeme držet výhradně spisů slavkovského archivu, které podávají plné svědectví o důležitých souvislostech tehdejšího života.

Důl a svobodné horní město

V posledních desetiletích středověku si důl vydobyl přední postavení ve střední Evropě. Světští i duchovní páni, všichni měli zvláštní zájem o horní poklady a o tato odvážná podnikání, podobně jako dnes v Americe; každý snil o zlatém výnosu a nadějných důlních podílech. Poněvadž musel důl odvádět desátek pozemkové vrchnosti, respektive koruně, soupeřili králové a zemští páni v tom, kdo na svou půdu přiláká více pracovních sil, a udělovali „svobody" – osvobození od dávek, od roboty atd. To byly magnety, které mocně přitahovaly lid.

Ve Slavkově začal důlní rozkvět s 16. stoletím; z Chebska, z Bavorska a ze Saska sem proudili lidé.