⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Bylo potěšitelné, že mezi námi pobýval důstojný pan farář Wommes a náš krajan, gymnaziální profesor Völkl. V neděli pak ještě přijel krajan prof. dr. Kurt Huber. Společně tito tři duchovní pánové sloužili pro nás, Slavkovské, v neděli mši svatou v novém kostele „Maria Immaculata" v Goldbachu. Krajan Huber k nám promluvil dojemnými slovy. Každý potvrdí, že jen zřídka bylo možné vidět v Božím chrámu tak krásnou, zbožnou slavnost, jako byla ta v Goldbachu, konaná jen pro nás.
Bude jistě ve smyslu všech účastníků mše, když na tomto místě vyjádřím díky všem třem duchovním pánům. Kéž nám bude brzy znovu dopřáno zúčastnit se takto uspořádané slavnosti a mše svaté.
Ve výtahu zveřejňuji v tomto Zpravodaji kázání našeho krajana prof. dr. Hubera.
Po obědě hrála dachauská kapela zase svižné melodie a tak nejeden – už ne zcela mladý – krajan se odvážil zatančit si. Ubytování i strava byly všeobecně chváleny. Hodiny plynuly opravdu příliš rychle a pozdě v neděli odpoledne začal odjezd.
Bylo dáno tak mnohé slíbení, že se budeme vzájemně navštěvovat častěji. Doufejme, že to nejsou jen sliby, neboť kdo by se netěšil z návštěvy svých krajanů.
Pan starosta našeho patronátního města se bohužel tohoto setkání nemohl zúčastnit. Zato nám poslal pozdravné poselství, které rád dodatečně zveřejňuji.
Nedostává se mi jen chvály za podobu HB, docházejí i jiné duchovní výlevy. Chci proto jednou zveřejnit, co mi napsal jeden Slavkovák ohledně úpravy našeho HB. Tyto řádky prozrazují ducha, který se pohybuje mimo naše společné zájmy. Rád budu věčně včerejším, pokud se mi bude i nadále dařit svým krajanům vydáváním HB udělat malou radost a zprostředkovat trochu vzpomínek na krásné časy doma. Že tomu tak je, nám znovu dokázalo setkání v Goldbachu. Že i vysoce vzdělané osobnosti a mnozí Slavkováci soudí o našem HB jinak než pisatel dopisu, mě obzvlášť těší. Právě my Slavkováci – a tím myslím i všechny z okolních vesnic, kteří jsou věrnými odběrateli našeho HB – jsme velmi obdivováni za to, že jsme ještě schopni vydávat HB, který obstojí ve srovnání s jinými tiskovinami tohoto druhu. Vlastně se za tohoto krajana stydím – nebo jsou to snad dva – ale nemohl jsem přenést přes srdce, že nás někdo označuje za věčně včerejší, jen proto, že pokračujeme v tradici, z níž čerpáme veškerou sílu k dalšímu trvání.
Pokud si někdo myslí, že už HB nepotřebuje, nikdo ho nenutí ho odebírat. Ale při odhlášení by si měl takové komentáře – jaké se dostaly mně – odpustit.
Měli jsme v plánu v září letošního roku uspořádat u krajana Alberta Kreise ve Friedrichsthalu u Bayreuthu setkání, abychom vzpomněli a oslavili náš slavkovský posvícení (kirchweih). Jenže právě v tu dobu se koná slavnostní otevření Egerlandhausu v Marktredwitzu a mnozí krajané se ho zúčastní jako členové egerlandské Gmoi, proto se domnívám, že to odložíme až na zemské posvícení v říjnu, na které také máme velmi pěkné vzpomínky. Tím chceme
Momentky ze setkání 1973 v Goldbachu
die Zeit war ja auch wirklich kurz wo man beisammen war. Dafür spielte die Egerländer Musikkapelle von Dachau kräftig auf.
Erfreulich war es, daß in unserer Mitte Hochw. Herr Pfarrer Wommes und unser Landsmann Oberstudienrat Völkl weilten. Am Sonntag kam dann noch Landsmann Prof. Dr. Kurt Huber. Gemeinsam haben die drei geistlichen Herren für uns Schlaggenwalder in der neuen Kirche „Maria Immaculata" in Goldbach am Sonntag ein Hochamt gehalten. Landsmann Huber hat mit ergreifenden Worten zu uns gesprochen. Jeder wird es bestätigen, daß selten so eine schöne andächtige Feier in einem Gotteshaus zu beobachten war, wie die in Goldbach nur für uns bestimmte.
Es dürfte im Sinne aller Messebesucher sein, wenn ich an dieser Stelle den drei geistlichen Herren unseren Dank übermittle. Möge es uns bald wieder beschieden sein, an einer derartig gestalteten Feier und hl. Meßopfer teilnehmen zu können.
Auszugsweise veröffentliche ich in diesem Gemeindebrief die Predigt unseres Landsmannes Prof. Dr. Huber.
Nach dem Mittagessen spielte die Dachauer Musik wieder flotte Weisen und so manche — nicht mehr ganz junge Landsleute — wagten ein Tänzchen. Die Unterkünfte und die Verpflegung wurde allgemein gelobt. Die Stunden vergingen halt gar zu schnell und am späten Sonntagnachmittag begann der Aufbruch.
So manches Versprechen wurde gegeben, daß man sich gegenseitig wieder öfter besuchen wolle. Hoffentlich sind es nicht nur Versprechungen, denn wer freut sich nicht über einen Besuch seiner Landsleute.
Der Herr Bürgermeister unserer Patenstadt konnte leider an diesem Treffen nicht teilnehmen. Dafür hat er uns eine Grußbotschaft geschickt, die ich nachträglich gerne bekanntgebe.
Nicht nur Lob wird mir wegen der Gestaltung des HB zuteil, auch andere Geistesergüsse treffen ein. So will ich denn einmal veröffentlichen, was mir ein Schlaggenwalder bezüglich der Aufmachung unseres HB schrieb. Die Zeilen dürften den Geist verraten, der sich außerhalb unserer gemeinsamen Interessen bewegt. Ich will gerne ein ewig Gestriger sein, wenn es mir weiterhin gelingen sollte, meinen Landsleuten mit dem Erscheinen des HB eine kleine Freude zu bereiten und ein wenig Erinnerung an die schönen Zeiten daheim übermitteln kann. Daß dem so ist, hat uns wieder einmal das Zusammenkommen in Goldbach bewiesen. Daß selbst hochgebildete Persönlichkeiten und viele Schlaggenwalder anders über unseren HB urteilen als der Briefschreiber, befriedigt mich ganz besonders. Gerade wir Schlaggenwalder, und da meine ich auch alle aus den umliegenden Dörfern, die treue Bezieher unseres HB sind, werden sehr bewundert, daß wir noch in der Lage sind einen HB zustande zu bringen, der sich überall mit anderen Druckerzeugnissen dieser Art messen kann. Eigentlich schäme ich mich für diesen Landsmann oder sind es deren zwei — aber ich konnte es nicht hinnehmen, daß man uns als ewig Gestrige bezeichnet, nur weil wir eine Tradition weiterverfolgen aus der wir unsere ganze Kraft zum Fortbestand entnommen haben.
Wenn einer meint den HB nicht mehr gebrauchen zu müssen, so zwingt ihn niemand diesen zu beziehen. Aber bei der Abbestellung sollte er sich solche Kommentare — wie die mir erteilten — ersparen.
Wir hatten vor, im Sept. d. J. bei Landsmann Albert Kreis in Friedrichsthal bei Bayreuth eine Zusammenkunft, um unserer Schlaggenwalder Kirchweih zu gedenken und diese zu feiern. Da aber gerade zu dieser Zeit die Einweihung des Egerlandhauses in Marktredwitz stattfindet und viele Landsleute als Gmoimitglieder der Egerländer daran teilnehmen werden, meine ich, wir verschieben es bis zur Landkirchweih im Oktober, die wir ja auch in sehr guter Erinnerung haben. Damit wollen wir
**Schnappschüsse
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.