⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Setkání samo proběhlo harmonicky, radost ze shledání byla velká, což jasně dokazovala živá zábava. Jeden z návštěvníků mi poté napsal: „Setkání v Norimberku bylo velmi hezké a zůstane mi nezapomenutelné. Zvlášť mě potěšilo, že Slavkovští ukazují ještě 20 let po vyhnání tak silnou sounáležitost." Tento dopis je zároveň tím nejlepším uznáním našeho setkání v Norimberku. Sbírka na náš východní dar vynesla slušnou částku 112 marek, za což všem návštěvníkům, kteří k tomuto vynikajícímu výsledku přispěli, srdečně děkuji.

Velký dík dlužím svému spolužákovi Adolfu Gassnerovi, který mi pomáhal s provedením sbírky a který také chodil s prezenční listinou od stolu ke stolu, aby zaznamenal podpisy všech návštěvníků. Stejně tak děkuji našemu milému Ernstu Kollmerovi, který nám opět zprostředkoval tento podnik a který navíc se svou manželkou zajistil pro mnoho návštěvníků možnost přenocování. Na závěr děkuji všem krajanům ze Slavkova a okolí, kteří přijeli do Norimberku a tím projevili svou věrnost domovu a zároveň dokázali, že staré krajanské společenství ještě žije. Zůstaňte tedy všichni zdrávi a čilí, aby příští rok – dá-li Bůh – došlo v našem patronátním městě Auerbachu k radostnému shledání.

Marterer

[obr] Slavkovská „šestka" na setkání v Norimberku Zleva doprava, sedící: Gassner Adolf (školník), Marterer Rudi (vydavatel Heimatbriefu), Schmeller Hans (sládek). Stojící: Kunzmann Toni (nepatří k šestce), Franz Anton (Náměstí), Bräuer Franz (Leßnitzgasse), Hanika (Horní ulička), Langkammer Josef (Horní ulička), Machaczek Ottokar (Kostelní schody).