⟵ věta pokračuje z předchozího listu

a naplní úkol, který mu byl svěřen. Na závěr bych ještě rád poukázal na to, že toto partnerství nesmíme vnímat jen jako místně omezené spojení, nýbrž jako součást celoněmeckého osudu. Musíme je pozvednout do soudržnosti našeho národa. Jsem pevně přesvědčen, že partnerství měst ještě zažijí svou velkou hodinu, a to v nové, Západ sjednocující Evropě, která už nebude znát hranici opevněnou ostnatým drátem a poseto strážními věžemi. V této Evropě dojde právo na domov svého naplnění a i německý národ, tak těžce zkoušený osudem, zaujme místo, jež mu náleží.

Ze slavkovského setkání rodáků 1966 v Norimberku

Také letošní slavkovské setkání rodáků 6. a 7. srpna v Norimberku, které se konalo v hostinci „Goldener Hirsch" (Horní Slavkov (Schlaggenwald)), známém již z dřívějších setkání, mělo dobrou návštěvu. V neděli jsem tak mohl v sále tohoto hostince přivítat kolem 150 krajanů, mezi nimi opět jako nejstaršího návštěvníka pana Morize Starka, ředitele spořitelny ve výslužbě, který přes svých 83 let přijel do Norimberku, aby se zúčastnil setkání se svými slavkovskými krajany.

Nejvzdálenější návštěvníci byli Walter Herzog se synem z Rakouska, obě dcery našeho krajana Josefa Sandnera z Bolzana (Itálie), dále paní Hilde Wustl, rozená Martin, a její sestra paní Irmgard Kößler, rozená Martin, obě ze Westerwaldu, a Richard Tischer z Dolního Porýní. Jako hosta a zástupce Fischbröih jsem mohl s velkým potleskem přivítat našeho krajana z Krásna (Schönfeld) Edwina Hahma. Bohužel tento věrný Chebsan odešel mezitím na věčnost – zemřel zcela nečekaně náhle na infarkt. Také slavkovský ročník narození 1906 byl zastoupen několika muži a jednou ženou, kteří společně oslavili dovršení 60 let života, a to s jedním smějícím se a jedním plačícím okem. Náš milý Toni Hofmann z Auerbachu, kterému v příjezdu zabránilo onemocnění manželky, a slečna Paula Glasauerová, ředitelka školy ve výslužbě, poslali přítomným krajanům srdečné pozdravy a nejlepší přání ke shromáždění.

věta pokračuje na dalším listu ⟶