⟵ věta pokračuje z předchozího listu
československá měna. Do tohoto období spadalo také okolkování rakousko-uherských bankovek se ztrátou 50 procent. Jednu polovinu jste dostali zpět s nalepenými známkami. Po dlouhých letech války dostal hospodářský život vzpruhu a znatelně se zlepšoval. Kolem roku 1925 panovala konjunktura, která ale netrvala dlouho. Ve třicátých letech hospodářský život stále více stagnoval, čímž zvláště v sudetské oblasti nastala velká nouze. Nezaměstnaní dostávali týdně jen 10 korun československých podpory, takže si tito lidé prakticky nemohli dovolit žádné nové nákupy, a tím také silně klesaly tržby obchodů. To vše vedlo k rostoucí nespokojenosti obyvatelstva a projevilo se i v politickém životě. (Pokračování příště)
**Oprava k 8. pokračování této zprávy ve 111. HB**
Na straně 20 jsou uvedena povolání některých gfellských krajanů. K tomu mi krajan Albert Rohm z Wieschershöfen sděluje, že není mistrem, nýbrž strojním důlním technikem (Maschinen-Fahrsteiger) u uhelné společnosti Steinkohlenbergbau A. De Wendel, jáma Heinrich Robert v Herringenu. Je tedy přece jen jeden Gfellan zaměstnán v hornictví, a to ještě na odpovědném a vyšším místě jako vrchní úředník.
Naposledy narozený Gfellan byl vysídlen
Heinz Lauterbach, kterému je dnes 18 let, je poslední německý Gfellan, který se ještě narodil doma ve Gfellu. Přišel se svými rodiči letos v létě jako pozdní vysídlenec do Spolkové republiky. Po vyhnání Gfellanů v letech 1945/46 zůstali rodiče a prarodiče Heinze Lauterbacha jako jediní z dřívějších obyvatel ještě moci zůstat ve vsi. Byli svědky naprostého úpadku a zkázy naší rodné obce Gfell. Poslední dobu před vysídlením pak bydleli v Horním Slavkově.
Na vánoční dárkový stůl
Kniha, o níž se mluví a která vzbudila rozruch!
Sudetoněmecká obrazová bílá kniha
Úpadek a zkáza sudetoněmecké rodné krajiny od roku 1945
S mnoha snímky z Chebska, z Horního Slavkova 6 fotografií
Dílo nevyvratitelné dokumentární hodnoty. Otřesné důsledky česko-bolševické vyháněcí politiky. 182 stran velkoplošných obrázků, 56 úvodních textových stran, k tomu mapy Sudet s vyznačením zpustlých, zničených a se zemí srovnaných míst. Cena 20 DM a 1 DM poštovné.
K dostání u Schlaggenwalder Heimatbrief, 852 Erlangen, Paulistraße 12
durch die tschechoslowakische Währung abgelöst. In diese Zeit fiel auch die Abstempelung der österreichisch-ungarischen Banknoten mit einem Verlust von 50 Prozent. Eine Hälfte bekam man mit aufgeklebten Marken wieder zurück. Nach den langen Jahren des Krieges erhielt das Wirtschaftsleben Auftrieb und besserte sich zusehends. Um das Jahr 1925 herrschte Hochkonjunktur, die aber nicht lange anhielt. In den dreißiger Jahren stagnierte das Wirtschaftsleben immer mehr, wodurch besonders im Sudetengebiet eine große Notlage eintrat. Die Arbeitslosen erhielten wöchentlich nur 10 Tschechenkronen an Unterstützung, so daß diese Leute praktisch keine Neuanschaffungen mehr tätigen konnten und daher auch der Umsatz der Geschäfte stark zurückging. Dies alles führte zu einer wachsenden Unzufriedenheit der Bevölkerung und wirkte sich auch im politischen Leben aus. (Fortsetzung folgt)
Berichtigung zur 8. Fortsetzung dieses Berichtes im 111. HB.
Auf Seite 20 werden die Berufe einiger Gfeller Landsleute genannt. Dazu teilt mir Ldm. Albert Rohm in Wieschershöfen mit, daß er nicht Werkmeister ist, sondern Maschinen-Fahrsteiger bei der Steinkohlenbergbau A. G. De Wendel, Schacht Heinrich Robert in Herringen. Damit ist also doch ein Gfeller im Bergbau beschäftigt, noch dazu in verantwortungsvoller und gehobener Stellung als Oberbeamter.
Der letztgeborene Gfeller ausgesiedelt.
Heinz Lauterbach, der heute 18 Jahre zählt, ist der letzte deutsche Gfeller, der noch daheim in Gfell geboren wurde. Er kam mit seinen Eltern im Sommer dieses Jahres als Spätaussiedler in die Bundesrepublik. Nach der Vertreibung der Gfeller im Jahre 1945/46 waren die Eltern und Großeltern von Heinz Lauterbach die einzigen von den früheren Bewohnern, die noch im Dorf bleiben konnten. Sie sind Augenzeugen des totalen Verfalls und der Zerstörung unseres Heimatortes Gfell gewesen. Die letzte Zeit vor der Aussiedlung wohnten sie dann in Schlaggenwald.
Auf den Weihnachtsgabentisch
Das Buch, das Tagesgespräch geworden ist und Aufsehen erregt!
Das Sudetendeutsche Bilder-Weißbuch
Verfall und Zerstörung der sudetendeutschen Heimatlandschaft seit 1945
Mit vielen Bildern aus dem Egerland, von Schlaggenwald 6 Aufnahmen
Ein Werk von unwiderlegbarem dokumentarischem Wert. Die erschütternden Auswirkungen der tschechisch-bolschewistischen Austreibungspolitik. 182 Seiten großflächige Bilder, 56 einleitende Textseiten, dazu Karten des Sudetenlandes mit Kennzeichnung der verfallenen, zerstörten und dem Erdboden gleichgemachten Orte. Preis 20 DM und 1 DM Versandspesen.
Zu beziehen durch den Schlaggenwalder Heimatbrief, 852 Erlangen, Paulistraße 12
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.