Vánoční husa
Když jsem v posledním čísle HB viděla obrázek chlapecké školy, vzpomněla jsem si na tuhle historku, kterou nám o Vánocích vyprávěla maminka:
V této chlapecké škole — říkalo se jí „Boumschool" — kdysi bydlel školník, který měl spoustu dětí. Když se první svátek vánoční přinesla z trouby na stůl do hněda upečená husa, vstal otec, aby ji „taloval" — tedy krájel a rozděloval. Tuhle úlohu dělitele masa tehdy zastával výhradně otec jako hlava rodiny.
Děti stály kolem stolu plné napětí a „glustrich" (s vodou v ústech), každé v naději, že dostane pěkně velký kus. Otec držel horkou husu a nejdřív ji rozřízl v půli. Pak odřízl první „křidélko". Tu to nejmenší nevydrželo a zvolalo: „Táto, já chci taky křidélko!" A tím byl klid mezi školníkovými dětmi ten tam: „Já chci taky křidélko!" spustilo další. Ostatní dvě zařvaly společně: „Tak to chceme taky křidélko!" Otec vyrazil jedno „haßteixl" (zaklení) a hodil husu zpátky do horkého tuku. Matka spustila: „Tak buďte už konečně zticha, jak má vás táta obsloužit, když každej řve, spratci jedni!"
Otec se tedy znovu pustil do dělení. Zvedl z pánve křidélko a hned se ozvalo pět dětských hlasů: „Táto, mně to křidélko," „Ne, táto, mně dej to křidélko," a jeden blonďáček ho dokonce tahal za rukáv kabátu. Každý teď nastavoval talíř. Nejmenší řvalo jako na jatkách.
Co má tedy dělat otec, když pět dětí chce husí křidélko, a na ptáku jsou kromě „husích stehen" jenom dvě? Rozzuřený školník se dostal do takové „raasch" (zuřivosti), že mrštil husou do jizby a zakřičel: „Tady máte svoje křidélko!"
Anna Neidhart, Auerbach/Opf.
Egerlandské saně
s ohnutými sanicemi, popruhem a dobře okovanými plazy, dodám za 21,— až 23,— DM v nejlepší kvalitě a provedení.
Váš krajan
Karl MÖRTL, 8399 Karpfham-Ort über Pocking (Dolní Bavorsko) (dříve Dotterwies)
Die Weihnachtsgans
Die Weihnachtsgans
Als ich im letzten HB das Bild der Knabenschule sah, fiel mir folgendes Geschichtlein ein, das die Mutter uns zur Weihnachtszeit erzählte:
In dieser Knabenschule — man sagte „Boumschool" — wohnte einst ein Schuldiener, der eine große Anzahl Kinder hatte. Als nun am ersten Weihnachtsfeiertag die braungebratene Gans aus der Ofenröhre geholt wurde und am Tisch kam, da erhob sich der Vater „zum Taln". Dieses Amt des Fleischausteilers versah früher nur der Vater als Oberhaupt der Familie.
Die Kinder standen voll Spannung und „glustrich" um den Tisch herum, wobei jedes hoffte, ein recht großes Stück zu bekommen. Der Vater hielt die heiße Gans und zerschnitt sie zuerst einmal in der Mitte. Dann säbelte er das erste „Flügerl" herunter. Da hielt es der Kleinste nicht mehr aus und rief: „Vata, ich möcht a ra Flücherl". Nun war es um die Ruhe der Schuldienerkinder geschehen: „Ich wül a ra Flücherl!" zeterte der nächste. Die zwei anderen brüllten zusammen: „Donn wolln wir a ra Flücherl!" Der Vater stieß ein „haßteixl" aus und ließ die Gans in das heiße Fett zurück fallen. Die Mutter schimpfte: „Etza sads a mol rouhich, wöi kua ran dou da Vata astaln, wenn jederer bäigt, Ranzn mistichn!"
Also fing der Vater wieder zu teilen an. Er hob ein Flügerl aus der Pfanne, da schrien wieder fünf Kinderstimmen: „Vata, mir dös Flücherl", „Na, Vata, mir gist dös Flücherl", und ein Blondschopf zerrte sogar an seinem Rockärmel. Jeder hielt nun den Teller hin. Der Kleinste plärrte wie am Spieß.
Nun, was macht ein Vater, wenn fünf Kinder ein Gansflügerl wolln und nur zwei an dem Vogel dran sind, außer den „Ganstüallern"? Da geriet der wildgemachte Schuldiener so in die „Raasch", daß er die Gans in die Stube warf und schrie: „Dou hoats enka Flücherl!"
Anna Neidhart, Auerbach/Opf.
Egerländer Rodler
mit gebogenen Kufen, Gurt und gut beschlagen, liefert für 21,— bis 23,— DM in bester Qualität und Ausführung
Ihr Landsmann
Karl MÖRTL, 8399 Karpfham-Ort über Pocking (Niederbayern) (früher Dotterwies)
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.