⟵ věta pokračuje z předchozího listu
všemi svými silnými i slabými stránkami. Město dnes už čítá přes 10 000 obyvatel. Jeho okázalý „kulturní dům", postavený v padesátých letech hlavně sudetoněmeckými retribučními vězni, představuje reprezentativní stavbu pro nyní zvýhodněnou vrstvu horníků na uran. V Neu-Schlaggenwaldu je to podobné. Nepřejde 1. máj ani „Den horníků", aby v Schlackenwerthu nebo v Horním Slavkově nepronesl řeč jeden, nebo dokonce dva pražští ministři. Po přehřátém dolování a drancování uranu se teď uvažuje o industrializaci obou těchto hornických měst, přičemž přednost má dostat strojírenství.
Od té doby, co Krušné hory a Císařský les už nejsou vojenským uzavřeným prostorem, znovu ožívá i dříve oblíbený zimní sport v této přírodou jako stvořené zimní sportovní oblasti. I to pomáhá brzdit celkový úpadek a nutí to k některým investicím. To, že s Karlovými Vary mají tam za kopečky velké plány, ukazují různé už realizované, nebo plánované projekty. V zákoně o československých lázních dostala karlovarská lázeňská čtvrť zvláštní statut lázeňského města. Hokejový stadion vedle tržnice byl postaven už před lety. Na nově budovanou Vřídelní kolonádu byly právě uděleny ceny za podané návrhy. Sem patří i filmový festival. Čím dál víc se ukazuje, že vyhnaní Karlovaráci si nechali ujít příležitost, totiž udělat to co Jablonečtí a někde v Německu nebo Rakousku postavit na nohy něco jako Neugablonz. Dnes všude ve Spolkové republice známé „karlovarské oplatky" nebo „koláčky po karlovarsku" jsou dost chabou náhradou za obrovské renomé a skvělé úspěchy Karlových Varů jakožto lázeňského města. Toto zanedbání se ještě projeví.
I když se tam za kopečky velmi snaží zbavit náš starý domov jeho německého charakteru, přesto zůstane naším, tak dlouho, jak nedávno vyjádřil poslanec Bundestagu Jaksch, dokud budeme mít historickou vůli považovat jej za svou domovinu a při budoucím uplatnění práva na sebeurčení se tam vrátit.
Toni Herget
Proč?
Ano, proč jsi, milý krajane a milá krajanko, ještě nezískal/a žádného nového odběratele Heimatbriefu?
all ihren Stärken und Schwächen. Die Stadt zählt heute schon gegen 10 000 Einwohner. Ihr pompöses „Kulturhaus", in den fünfziger Jahren hauptsächlich von sudetendeutschen Retributionsgefangenen errichtet, stellt einen Demonstrativbau für den zur Zeit bevorzugten Stand der Uranarbeiter dar. In Neu-Schlaggenwald verhält es sich ähnlich. Es vergeht kein 1. Mai oder „Tag der Bergarbeiter", an dem nicht ein oder gar zwei Prager Minister in Schlackenwerth oder Schlaggenwald eine Rede halten. Nach dem überhitzten Uranab- und -raubbau denkt man nun an eine Industrialisierung dieser beiden Bergbaustädte, wobei dem Maschinenbau der Vorzug gegeben wird.
Seitdem das Erzgebirge und der Kaiserwald nicht mehr militärische Sperrgebiete sind, lebt auch der schon früher beliebte Wintersport in diesem von der Natur wie geschaffenen Wintersportparadies wieder auf. Auch das trägt bei, dem allgemeinen Verfall zu steuern und zwingt manches zu investieren. Daß man drüben mit Karlsbad Großes vor hat, zeigen verschiedene verwirklichte bzw. geplante Projekte. Im Gesetz über die tschechoslowakischen Bäder hat man dem Kurviertel von Karlsbad ein besonderes Statut als Kurstadt verliehen. Ein Eishockey-Stadion neben der Markthalle wurde schon vor Jahren errichtet. Für die neu zu errichtende Sprudelkolonade wurden gerade die Preise für die eingereichten Entwürfe verliehen. Hierher gehören auch die Filmfestspiele. Mehr und mehr zeigt es sich, daß sich die vertriebenen Karlsbader etwas entgehen ließen, nämlich es den Gablonzern gleichzutun und irgendwo, in Deutschland oder Österreich, etwas Neugablonz Gleichwertiges auf die Beine zu stellen. Die überall heute in der Bundesrepublik bekannten „Karlsbader Oblaten" oder die „Törtchen nach Karlsbader Art" sind ein recht magerer Ersatz für das ungeheure Renomee und die großartigen Leistungen von Karlsbad als Kurstadt. Das Versäumnis wird sich erst noch auswirken.
Wenn man sich auch drüben die größte Mühe gibt, unsere alte Heimat ihres deutschen Charakters zu entkleiden, so wird sie doch unser bleiben, so lange, wie es kürzlich MdB Jaksch ausdrückte, wir den geschichtlichen Willen haben, sie als unsere Heimat zu betrachten und bei der künftigen Verwirklichung des Selbstbestimmungsrechtes dorthin zurückzukehren.
Toni Herget
Warum?
Ja, warum hast Du, lieber Landsmann und liebe Landsmännin, noch keinen Heimatbrief-Bezieher gewonnen?
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.