občané třetí kategorie, se z dnešních strašidelných vsí – kdysi upravených egerlandských obcí – chtějí odstěhovat do Spolkové republiky? Celostátní zkrášlovací akce (akce „Z"), nesčetné „dobrovolné" brigády po pracovní době, „socialistické závazky" a jak se všechny ty úklidové komanda ještě jmenují, nedokážou ze zpustošené a tisíci ruinami posázené země znovu udělat kdysi kvetoucí a obdivovanou krásnou domovinu, protože noví osadníci k ní jednoduše nemají potřebné pouto.

To, že naše karlovarská domovina naštěstí leží nad průměrem stavu Sudet, má hlavně dvě příčiny: Karlovy Vary a uran. Ne Praha, Plzeň nebo Brno jsou ve světě, především na Západě, tak známé jako bývalé sudetoněmecké světové lázně Karlovy Vary. Nesmírně propagandisticky zdatní Češi se proto brzy pokusili udělat z Karlových Varů oblíbenou a privilegovanou výkladní skříň Československé republiky. Poté, co je nejprve nechali důkladně vyplenit, nechybí vážná snaha vrátit Karlovým Varům aspoň něco z jejich bývalého lesku. Doufají, že prostřednictvím Karlových Varů získají tolik potřebnou západní měnu. Od Mezinárodního karlovarského filmového festivalu, který se pořádá už několik let, si slibují vylepšit od roku 1945 pošramocenou pověst Karlových Varů. Je třeba dát pravdě za pravdu a přiznat, že se jim podařilo tento filmový festival velkoryse rozjet a získat mu vysoké renomé. Na několik dní v roce se tak skutečně každoročně na Poštovní louce a v hotelu Pupp scházejí filmové celebrity.

Zlatá horečka na uran, jež nastala po roce 1948, přivedla podobně jako kdysi zlatá horečka pestrou směsici národností do jáchymovské a slavkovské oblasti. Desetitisíce horníků na uran bydlely v dřevěných barákových městečkách a nevydělávaly špatně. Naše domovina z toho ale měla nejméně užitku a byla rychle oloupena o svůj vzácný poklad. Místa jako Rabensgrün, Horní Slavkov, Loket a Bečov, stejně jako řada míst jižně od Krušných hor, tehdy zažila rychlou proměnu obyvatelstva. Rychlý nárůst počtu obyvatel poněkud zbrzdil úpadek. Kromě toho některá místa dokonce zažila novou výstavbu. Neu-Schlaggenwald, Neu-Schlackenwerth i Falkenau jsou toho nejlepším důkazem.

Leßnitz, kdysi ryze zemědělská malá vesnička, se stala čistě hornickým místem. Schlackenwerth, kdysi známé jen jako železniční uzel, dnes představuje „socialistické město" se

věta pokračuje na dalším listu ⟶