občané třetí kategorie, se z dnešních strašidelných vsí – kdysi upravených egerlandských obcí – chtějí odstěhovat do Spolkové republiky? Celostátní zkrášlovací akce (akce „Z"), nesčetné „dobrovolné" brigády po pracovní době, „socialistické závazky" a jak se všechny ty úklidové komanda ještě jmenují, nedokážou ze zpustošené a tisíci ruinami posázené země znovu udělat kdysi kvetoucí a obdivovanou krásnou domovinu, protože noví osadníci k ní jednoduše nemají potřebné pouto.
To, že naše karlovarská domovina naštěstí leží nad průměrem stavu Sudet, má hlavně dvě příčiny: Karlovy Vary a uran. Ne Praha, Plzeň nebo Brno jsou ve světě, především na Západě, tak známé jako bývalé sudetoněmecké světové lázně Karlovy Vary. Nesmírně propagandisticky zdatní Češi se proto brzy pokusili udělat z Karlových Varů oblíbenou a privilegovanou výkladní skříň Československé republiky. Poté, co je nejprve nechali důkladně vyplenit, nechybí vážná snaha vrátit Karlovým Varům aspoň něco z jejich bývalého lesku. Doufají, že prostřednictvím Karlových Varů získají tolik potřebnou západní měnu. Od Mezinárodního karlovarského filmového festivalu, který se pořádá už několik let, si slibují vylepšit od roku 1945 pošramocenou pověst Karlových Varů. Je třeba dát pravdě za pravdu a přiznat, že se jim podařilo tento filmový festival velkoryse rozjet a získat mu vysoké renomé. Na několik dní v roce se tak skutečně každoročně na Poštovní louce a v hotelu Pupp scházejí filmové celebrity.
Zlatá horečka na uran, jež nastala po roce 1948, přivedla podobně jako kdysi zlatá horečka pestrou směsici národností do jáchymovské a slavkovské oblasti. Desetitisíce horníků na uran bydlely v dřevěných barákových městečkách a nevydělávaly špatně. Naše domovina z toho ale měla nejméně užitku a byla rychle oloupena o svůj vzácný poklad. Místa jako Rabensgrün, Horní Slavkov, Loket a Bečov, stejně jako řada míst jižně od Krušných hor, tehdy zažila rychlou proměnu obyvatelstva. Rychlý nárůst počtu obyvatel poněkud zbrzdil úpadek. Kromě toho některá místa dokonce zažila novou výstavbu. Neu-Schlaggenwald, Neu-Schlackenwerth i Falkenau jsou toho nejlepším důkazem.
Leßnitz, kdysi ryze zemědělská malá vesnička, se stala čistě hornickým místem. Schlackenwerth, kdysi známé jen jako železniční uzel, dnes představuje „socialistické město" se
Sudetendeut-
schen, die Staatsbürger dritter Klasse, aus den nun wie Gespensterdörfer aussehenden ehemaligen schmucken Egerländer Orten in die Bundesrepublik übersiedeln möchten? Ganzstaatliche Verschönerungsaktionen (akce „Z"), unzählige „freiwillige" Brigaden nach Feierabend, „sozialistische Verpflichtungen" und wie die Namen dieser Abräumkommandos immer heißen mögen, sind nicht imstande, aus dem verwahrlosten und mit Tausenden von Ruinen übersäten Land wieder die einstmals blühende und bewunderte schöne Heimat zu machen, weil die Neusiedler einfach die notwendige Bindung nicht zu ihr haben.
Daß unsere Karlsbader Heimat glücklicherweise über dem Durchschnitt des Zustandes des Sudetenlandes liegt, hat vor allem zwei Ursachen: Karlsbad und Uran. Nicht Prag, Pilsen oder Brünn sind in der Welt, vor allem der westlichen, so bekannt, wie der einstige sudetendeutsche Weltkurort Karlsbad. Die äußerst propagandatüchtigen Tschechen haben daher früh versucht, aus Karlsbad das bevorzugte und privilegierte Schaufenster der Tschechoslowakischen Republik zu machen. Nachdem sie es erst gründlich ausplündern ließen, fehlt es nicht an ernsten Bemühungen, Karlsbad wieder etwas von seinem ehemaligen Glanz zurückzugeben. Man hofft, durch Karlsbad in den Besitz der so notwendigen westlichen Devisen zu kommen. Mit dem seit einigen Jahren veranstalteten Internationalen Karlsbader Filmfestival hofft man das seit 1945 ramponierte Ansehen Karlsbads aufzumöbeln. Man muß der Wahrheit die Ehre geben und zugeben, daß es ihnen gelungen ist, diese Filmfestspiele groß aufzuziehen und ihnen hohes Ansehen zu verschaffen. Für wenige Tage im Jahr treffen sich nun alljährlich tatsächlich auf der Posthofwiese und im Hotel Pupp Prominente der Filmleinwand.
Der nach 1948 einsetzende Uranrun zog, ähnlich einem Goldrausch, ein buntes Völkergemisch in das St. Joachimsthaler und Schlaggenwalder Gebiet. Zehntausende Uranarbeiter hausten in Holzbarackenstädten und verdienten nicht schlecht. Unsere Heimat hatte aber davon den wenigsten Nutzen und wurde ihres wertvollen Schatzes rasch beraubt. Orte wie Rabensgrün, Schlaggenwald, Elbogen und Petschau ebenso wie eine Reihe Orte südlich des Erzgebirges erlebten ehemals einen schnellen bevölkerungsmäßigen Strukturwandel. Durch das rasche Anwachsen der Bevölkerung wurde der Verfall etwas gebremst. Darüber hinaus erfuhren manche Orte sogar einen Neuaufbau. Neu-Schlaggenwald, Neu-Schlackenwerth und auch Falkenau sind dafür die besten Beweise.
Leßnitz, einstmals ein rein landwirtschaftliches kleines Dörfchen, wurde zum reinen Bergbauort. Schlackenwerth, einstmals nur als Bahnknotenpunkt bekannt, stellt heute eine „sozialistische Stadt" dar, mit
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.