Tam, kde po staletí sídlili jen Němci, žijí dnes Češi, Slováci, Cikáni, Rumuni a Maďaři. Sudetští Němci všude tvoří jen zanedbatelnou menšinu. To, že ve Weipertu je dokonce německý starosta, je unikát. Plánovitě a s velkou horlivostí se v uplynulých 17 letech usilovalo o to, vymazat vše, co připomíná německou minulost naší domoviny. Pro Prahu smějí sudetští Němci, kteří v domově zůstali, používat německé označení Prag. Ale pro místa svého sudetoněmeckého domova už tito – podle ústavy prý rovnoprávní – obyvatelé nesmějí používat prastará jména jako například Karlsbad, Schlaggenwald nebo Schlackenwerth, nýbrž jen Karlovy Vary, Horní Slavkov a Ostrov. Místa, která do roku 1938 nesla v češtině jména jako Falknov (Falkenau) nebo Funkstejn (Funkenstein), byla podruhé počeštěna na Sokolov a Háj. Staré říšské město Eger, které je s německými dějinami spjato mnohem déle než třeba bývalé říšské hlavní město Berlín, dostává místo starého městského znaku s německou říšskou orlicí v mřížovém poli nový znak, jenž má připomínat husitskou minulost (!!!) tohoto města. Ale i v nekapitalistickém Československu se ukazuje, že nejcitlivějším ze všech orgánů je peněženka. Protože „lázeňské město Karlovy Vary" nikoho nepřilákalo, zkouší se to teď nově s „lázeňským městem Karlsbad neboli Carlsbad" a jsou ochotni kvůli případným západním hostům leccos ze „socialistických vymožeností" škrtnout. Prvním krokem k tomu bylo přejmenování ve světě proslulého bývalého hotelu Pupp, který od roku 1945 z vděčnosti k „osvoboditelům" nesl jméno Hotel Moskva, na Hotel Moskva-Pupp. Kromě toho si řada kdysi vyhledávaných firem naší domoviny podržela stará jména, například ZKW (Zettlitzer Kaolinwerke), H & C (Haas & Czjzek, porcelánka Horní Slavkov), Moser (sklárny Meierhöfen), EPIAG (porcelánky v okolí Karlových Varů).
Všude v širokém kraji vtiskl „mír" od roku 1945 zemi svou pečeť. Celé obce zmizely z povrchu zemského, například Gfell, protože se nikomu z nově příchozích – jimž jejich vlastní čeští spoluobčané pohrdlivě říkali „zlatokopové" – nechtělo věnovat se trvalé a tvrdé práci, a hlavně asi proto, že nikdo neví, jak dlouho může v sudetoněmeckém kraji vydržet rychle nabytý blahobyt. „Tisíciletá říše" vydržela jen 12 let, přátelství se Sovětským svazem mělo trvat „na věčné časy" a už od osvobozeneckého roku 1945 se neustále a marně přemýšlí, jak se od něho co nejlépe osvobodit. Koho ještě může udivit, že zbylí sudetští Němci,
Wo durch Jahrhunderte nur Deutsche siedelten, leben heute Tschechen, Slowaken, Zigeuner, Rumänen und Ungarn. Die Sudetendeutschen bilden überall nur noch nicht ins Gewicht fallende Minderheiten. Daß es in Weipert sogar einen deutschen Bürgermeister gibt, ist ein Unikat. Planmäßig und mit viel Eifer hat man sich in den vergangenen 17 Jahren bemüht, all das auszumerzen, was an die deutsche Vergangenheit unserer Heimat erinnert. Für Prag dürfen die in der Heimat verbliebenen Sudetendeutschen die deutsche Bezeichnung Prag benützen. Aber für die Orte ihrer sudetendeutschen Heimat dürfen diese, nach der Verfassung angeblich gleichberechtigten Bewohner, nicht die uralten Bezeichnungen, wie z. B. Karlsbad, Schlaggenwald oder Schlackenwerth benützen, sondern Karlovy Vary, Horni Slavkov und Ostrov. Orte, die bis 1938 im Tschechischen etwa Falknov (Falkenau) oder Funkstejn (Funkenstein) hießen, wurden ein zweitesmal tschechisiert zu Sokolov und Haj. Die alte Reichsstadt Eger, die mit der deutschen Geschichte viel länger verbunden ist als z. B. die einstige Reichshauptstadt Berlin, erhält nun anstelle des alten Stadtwappens mit dem deutschen Reichsadler im vergitterten Feld ein neues Wappen, das an die hussitische Vergangenheit (!!!) dieser Stadt erinnern soll. Aber auch in der nichtkapitalistischen Tschechoslowakei zeigt es sich, daß das empfindsamste aller Organe der Geldbeutel ist. Da die „Badestadt Karlovy Vary" niemand angezogen hat, versucht man es nun neuerdings mit „Kurstadt Karlsbad oder Carlsbad" und erklärt sich bereit, zu Gunsten der etwaigen westlichen Gäste manche „Sozialistische Errungenschaft" zu streichen. Der erste Schritt dazu war die Neubenennung des in aller Welt bekannten ehemaligen Hotels Pupp, das ab 1945 in Ergebenheit vor den „Befreiern" Hotel Moskva hieß, in Hotel Moskva-Pupp. Daneben haben eine Reihe von einstmals gesuchten Firmen unserer Heimat weiterhin die alten Firmenbezeichnungen, wie z. B. ZKW (Zettlitzer Kaolinwerke), H & C (Haas & Czjzek, Porzellanfabrik Schlaggenwald), Moser (Glasfabriken Meierhöfen), EPIAG (Porzellanfabriken in der Karlsbader Umgebung).
Überall im weiten Lande hat der „Friede" seit 1945 dem Land seinen Stempel aufgedrückt. Ganze Ortschaften verschwanden vom Erdboden, wie z. B. Gfell, weil niemand von den Neuankommenden, von ihren eigenen tschechischen Mitbürgern nur verächtlich „Goldgräber" genannt, einer dauernden und harten Arbeit nachgehen wollte und vor allem wahrscheinlich, weil niemand weiß, wie lange der schnell erworbene Wohlstand im sudetendeutschen Gebiet dauern kann. Es hat das „Tausendjährige Reich" nur 12 Jahre gedauert, für „ewige Zeiten" wollte man die Freundschaft mit der Sowjetunion dauern lassen und stellt schon seit dem Befreiungsjahr 1945 ständig vergebliche Überlegungen an, wie man sich wohl am besten von ihr befreien kann. Wen läßt es noch erstaunen, wenn die restlichen
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.