Dvojí obrazy
Napsala Ernestine Müllerová, učitelka
Leží přede mnou několik pohlednic, které mi poslala přítelkyně, jež stále žije v rodném kraji. Všechny zachycují novou čtvrť Horního Slavkova (Schlaggenwald) s různými bloky domů, zřejmě postavenými na vyvýšené planině, kde kdysi stávaly dvě kapličky a odkud vedla cesta kolem „Floriána" ke Kohlingerově stezce a do Dreihäuser (Tří Domků). Z pohledů to sice není poznat, ale víme to z vyprávění. Domy vypadají dobře, nabídnou pohodlnější a modernější bydlení než staré Slavkov; ale jsou mi cizí, mému srdci nic neříkají, mohly by stejně dobře stát v jakémkoli jiném městě nebo kdekoli jinde. Na žádné z pohlednic navíc chybí pohled na Krudum a Špičák, který by ve mně alespoň trochu probudil pocit domova. Tolik k novému Slavkovu.
Nyní mám na stole sedm fotografií dnešního starého městečka. Pan Marterer, vydavatel Heimatbriefu, mi je laskavě zaslal k nahlédnutí. Dva z těchto snímků zpustošeného domova jsem už dříve objevila v jednom sešitě „Unser Sudetenland" a byla jsem hluboce otřesena pohledem na ten úpadek. Hned první snímek ukazuje zbořeniště v hornoslavkovském starém městě se zadní stranou tří domů. Marně jsem se tehdy snažila zjistit, o jaké budovy jde. Že musí jít o staré domy, bylo poznat už podle obloukových oken zadního průčelí. Dnes mi to pan Marterer potvrdil – jde totiž o Pluhův dům (holič Dörfel) a přilehlé domy Borkensteina-zahradníka a Wirlitsche-řezníka. Při pohledu na ty domovní zříceniny, které kupy sutin a mezi nimi bujně rostoucí křoviny činily ještě zoufalejšími, jsem se mohla rozplakat. To měly být kdysi příbytky, v nichž žili a pracovali šťastní lidé.
Druhý snímek zřejmě fotograf pořídil ze stejného místa, protože znovu ukazuje částečně zchátralý Pluhův dům a vedle něj jen hromady sutě, které prozrazují, že tam stávaly domy, jež bez váhání strhli. Ale i ty, co ještě stojí, působí zanedbaně a ponuře. Protože na protější straně horního náměstí domy chybí, otevírá se výhled do dálky, jaký tu dříve nebyl.
Beru do ruky třetí snímek, který zachycuje horní část náměstí s radnicí. Pořízen je ze Starého trhu. Jak je ale všechno cizí! Kde jsou domy nad ním s „Broutbänk" (chlebovou lávkou), Weidlovou pekárnou atd.? Vše zmizelo. Mimoděk jsem si vzpomněla na první jarní dny, kdy chlapci ve světle hřejivého sluníčka na tomto plácku nad radnicí hráli své první hry s kuličkami (uaradeli). Pryč! Pluhův dům sice ještě stojí, ale jen jako fasáda, nad ní zeje díra, kde kdysi stál dům cukráře Heße. Že by snad tento dům jednou musel ustoupit rostoucí dopravě, se dalo čekat, ale i tak byl ten pohled smutný. Proslulý „Putzeck", místo setkávání tolika Slavkovanů, už neexistuje. Obraz doplňují ženy nastupující na sklizňovou výpomoc, ale nevypadají jako ženy zvyklé na takovou práci.
Zweierlei Bilder
Von Ernestine Müller, Lehrerin
Vor mir liegen mehrere Ansichtskarten, die mir eine noch in der Heimat weilende Freundin übersandte. Alle zeigen das neue Viertel von Schlaggenwald mit den verschiedenen Häuserblocks, anscheinend auf der Hochfläche gelegen, wo einst die zwei Kapellen standen und der Weg am „Florian" vorbei zum Kohlinger Steig und nach Dreihäuser führte. Aus den Ansichten ist es natürlich nicht zu entnehmen, aber man weiß es ja von den Berichten. Die Häuser sehen gut aus, werden bequemere und modernere Wohnungen bieten als das alte Schlaggenwald; aber sie sind mir fremd, sagen meinem Herzen nichts, könnten ebenso gut in irgend einer anderen Stadt oder sonstwo stehen. Auf jeder der Karten fehlt der Blick zum Krudum und Spitzberg, der mich wenigstens etwas heimatlich berührt hätte. Soweit das neue Schlaggenwald.
Nun liegen sieben Aufnahmen des heutigen alten Städtchens auf meinem Tisch. Herr Marterer, der Herausgeber des Heimatbriefes, hat sie mir freundlicherweise zur Ansicht übersandt. Zwei von diesen Bildern der geschändeten Heimat hatte ich bereits in einem Heft „Unser Sudetenland" entdeckt und war tief erschüttert von dem Anblick des Verfalls. Gleich die erste Aufnahme zeigt ein Trümmergrundstück in der Schlaggenwalder Altstadt mit der Rückseite dreier Häuser. Vergebens suchte ich seinerzeit zu ergründen, um welche Gebäude es sich handelt. Daß es alte Häuser sein mußten, ließ sich schon aus den rundbogigen Fenstern der Hinterfront ersehen. Heute erhielt ich die Bestätigung durch Herrn Marterer, daß es sich nämlich um das Pflughaus (Friseur Dörfel) und die anschließenden Gebäude von Borkenstein-Gärtner und Wirlitsch-Fleischer handelt. Ich hätte beim Anblick der Häuserruinen, die durch Schuttberge und dazwischen wucherndes Gestrüpp noch trostloser wirkten, in Tränen ausbrechen können. Das sollen Wohnungen gewesen sein, in denen einst frohe Menschen lebten und schafften.
Die zweite Aufnahme scheint der Fotograf vom gleichen Standpunkt aufgenommen zu haben, denn sie zeigt wieder das teilweise verfallene Pflughaus und daneben nur Schutthaufen, die verraten, daß da Häuser standen, die man ohne Bedenken einriß. Aber auch die noch vorhanden sind, wirken ungepflegt und düster. Da auf der gegenüberliegenden Seite des oberen Marktplatzes die Gebäude fehlen, bietet sich ein Fernblick, der früher nicht vorhanden war.
Ich nehme das dritte Bild zur Hand, das den oberen Teil des Marktplatzes mit dem Rathaus zeigt. Aufgenommen ist es vom Alten Markt.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.