Starší lidé z Horního Slavkova (Schlaggenwald) byli a zůstávají přesvědčeni, že se masopust nikde neslavil tak krásně jako kdysi doma. Dnes ale nebude řeč o maškarách, tancovačkách a maskovaných plesích, nýbrž o kulinářských požitcích této doby.

Nejprve je třeba zmínit makové a solené preclíky, které po generace roznášeli hornoslavkovští „originálové" a večer je nabízeli hostům v hostincích, kteří tam přišli „na koukanou na maškary". Na „Ibscherova Girka" si vzpomenou už jen ti nejstarší obyvatelé Horního Slavkova. Ale dodnes koluje úsloví, když se v pochybnostech ještě jednou zeptáte: „Kdo? No kdo?" — „No přece Ibscherův Girch!" Pak tu byla ještě jedna specialita: perníčky, po domácku zvané také „pusinky". Ty se dal koupit v době masopustu u Vinzenze Reifa. Nebyly drahé, za pár krejcarů člověk dostal velký kornout plný. Velmi dobře kořeněné pusinky prý dělal starý Mürling na Novém Městě. Bydlel v domě, který naposledy patřil panu Maxi Gareisovi a jeho ženě, Resi Siartové. Na cukráře Mürlinga si také vzpomene už jen málokdo.

Korunou masopustu ale přece jen byly masopustní koblihy. V domácím nářečí se jim říkalo „Kraoppen". Proč se f nahradilo dvěma p, zůstane asi navždy tajemstvím hornoslavkovského nářečí. Zato ale byly tyhle „Kraoppen" znamenité – opravdu prvotřídní. Zaposloucháte-li se trochu zpátky do oné doby, uslyšíte, jak horké sádlo Ceres a vepřový tuk syčí na pánvi. V každém domě se na masopust pekly koblihy a dobrá vůně horkého koláčového tuku pronikala až do sousedství a lákala pár „mlsounů". Protože tenkrát, na rozdíl od dnešní doby, nebylo možné koupit koblihy v pekařství každý den, natož je jíst. Proto byly naše masopustní koblihy jen jednou do roka vzácností a mimořádnou specialitou. Recept na „Kraoppen" se dědil z matky na dceru, takže se koblihy pečou dodnes stejně jako před sto lety, kdy byly náhodou objeveny ve Vídni. Už samo těsto je mnohem jemnější než jiné kynuté těsto. K tomu je třeba všechno udržovat pěkně v teple. Při vyvalování těsta se na kruhy vyznačené sklenicí dá lžička dobré marmelády. Pak se přiklopí víčko z těsta, přitiskne se a znovu se vykrojí sklenicí. Zbylé těsto mezi kolečky se opět vyválí, aby se do posledního kousku všechno využilo.