Schlaggenwälder Heimatbrief — Folge 91
/ 32
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 11
Naši Slavkovští v Kanadě

⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Spolkové republice přes 50 milionů). Obyvatelstvo se v Kanadě soustřeďuje především na jihu země, směrem na sever hustota osídlení z klimatických důvodů stále klesá. Ačkoli se zemědělsky využívá jen osm procent plochy, je Kanada největší obilnicí světa. Rozsáhlá lesní území dělají z Kanady také největšího dodavatele suroviny pro papírenský průmysl na světě.

I v Kanadě však pečení holubi nelétají sami do úst. Naši sudetoněmečtí osadníci si museli svůj vzestup vydobýt tvrdě a těžce. Už jen klimatické podmínky kladly na jejich tělesnou odolnost neslýchané nároky. Krajan Josef Weinhart mi napsal: „Ne každý snese zdejší podnebí, protože teplotní rozdíly mezi létem a zimou jsou zde velmi velké. Zima je velmi studená (30 až 40 stupňů pod nulou) a velmi dlouhá. Trvá sedm měsíců, přičemž tma padá už v pět odpoledne a trvá až do devíti hodin ráno. Několik málo letních měsíců je naopak velmi horkých s krátkými nocemi, takže úroda dozrává mnohem rychleji než v Německu. Od setí po sklizeň potřebuje zdejší ječmen jen 100 dní. Ovoce se v těchto šířkách nedaří. Krajina je podobná té naší domácí (viz obrázek), jen je tu mnohem více lesa.

původní znění

obr] Die erste Schlaggenwalder Familie, die 1939 nach Kanada auswanderte und dort eine neue Heimat fand. Josef Weinhart (links), seine Frau Emma, geborene Siart, und Sohn Ernst (rechts).

Bundesrepublik über 50 Millionen). Die Bevölkerung konzentriert sich in Kanada hauptsächlich im Süden des Landes, nach Norden zu wird aus klimatischen Gründen die Bevölkerungsdichte immer dünner. Obwohl nur acht Prozent der Bodenfläche landwirtschaftlich genutzt werden, ist Kanada die größte Weizenkammer der Erde. Die riesigen Waldgebiete machen Kanada auch zum größten Rohstofflieferanten für die Papierindustrie auf der Erde.

Allerdings kommen auch in Kanada die gebratenen Tauben nicht in den Mund geflogen. Unsere sudetendeutschen Siedler mußten sich ihren Aufstieg hart und schwer erkämpfen. Schon allein die klimatischen Verhältnisse stellten an ihre körperliche Widerstandskraft unerhörte Anforderungen. Landsmann Josef Weinhart schrieb mir: „Nicht jeder verträgt das Klima hier, weil die Temperaturunterschiede zwischen Sommer und Winter sehr groß sind. Der Winter ist sehr kalt (30 bis 40 Grad Minus) und sehr lang. Er dauert sieben Monate, wobei um 17 Uhr schon die Dunkelheit hereinbricht und bis neun Uhr morgens anhält. Die wenigen Sommermonate wiederum sind sehr heiß mit kurzen Nächten, so daß die Ernte viel schneller reift als in Deutschland. Vom Säen bis zum Schnitt braucht die Gerste hier nur 100 Tage. Obst gedeiht in diesen Breiten nicht. Die Landschaft ist ähnlich wie in unse-

[

věta pokračuje na dalším listu ⟶

list 11 z 32
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.