Celostátní akce na zkrášlení (akce „Z"), nesčetné „dobrovolné" brigády po pracovní době, „socialistické závazky" a jakkoli se tyto úklidové komanda ještě nazývají, nedokážou ze zpustlé, tisíci troskami posetou zemi znovu učinit kdysi kvetoucí a obdivovanou krásnou vlast, protože noví osídlenci k ní prostě nemají potřebné pouto.
To, že náš karlovarský domov leží naštěstí nad průměrem stavu Sudet, má především dvě příčiny: Karlovy Vary a uran. Ne Praha, Plzeň nebo Brno jsou ve světě, především na Západě, tak známé jako bývalé sudetoněmecké světové lázně Karlovy Vary. Nesmírně propagandisticky zdatní Češi se proto brzy pokusili udělat z Karlových Varů privilegovanou výkladní skříň Československé republiky. Poté, co je nechali nejprve důkladně vyplenit, nechybí vážné snahy vrátit Karlovým Varům alespoň část jejich bývalého lesku. Doufá se, že prostřednictvím Karlových Varů se získají tolik potřebné západní devizy. Mezinárodním karlovarským filmovým festivalem, pořádaným už několik let, se doufá vyleštit od roku 1945 pošramocenou pověst Karlových Varů. Musíme být spravedliví a přiznat, že se jim podařilo tyto filmové slavnosti velkoryse rozjet a dát jim vysokou prestiž. Na několik dní v roce se skutečně každoročně na Poštovní louce a v hotelu Pupp scházejí filmové celebrity.
Uranová horečka, která se rozjela po roce 1948, přivedla podobně jako zlatá horečka pestrou směsici národností do jáchymovské a slavkovské oblasti. Desetitisíce horníků na uran bydlely v dřevěných barákových městečkách a vydělávaly si nešpatně. Naše vlast z toho ale měla nejmenší užitek a byla rychle oloupena o svůj cenný poklad. Místa jako Krásný Les (Rabensgrün), Horní Slavkov, Loket a Bečov nad Teplou [Petschau], stejně jako řada míst jižně od Krušných hor, zažila tehdy rychlou proměnu obyvatelstva. Rychlým nárůstem počtu obyvatel se úpadek trochu zabrzdil. Kromě toho některá místa dokonce zažila novou výstavbu. Nejlepším důkazem toho jsou Nový Horní Slavkov, Nové Sedlo [Neu-Schlackenwerth] a také Sokolov.
Lesnice [Leßnitz], kdysi čistě zemědělská vesnička, se stala ryze hornickým místem. Nové Sedlo, dříve známé jen jako železniční uzel, představuje dnes „socialistické město" se všemi svými silnými i slabými stránkami. Město dnes čítá už na 10 000 obyvatel. Jeho okázalý „kulturní dům", postavený v padesátých letech hlavně sudetoněmeckými retribučními vězni, je demonstrativní stavbou pro tehdy zvýhodněnou vrstvu horníků na uran. V Novém Slavkově je tomu podobně. Nepřejde ani jeden 1. máj nebo „Den horníků", aby v Novém Sedle nebo v Horním Slavkově nepronesl řeč jeden, nebo dokonce dva pražští ministři. Po přehnaně urychlené těžbě a rabování uranu se nyní uvažuje o industrializaci obou těchto hornických měst, přičemž přednost se dává strojírenství.
Sudetendeut-
schen, die Staatsbürger dritter Klasse, aus den nun wie Gespensterdörfer aussehenden ehemaligen schmucken Egerländer Orten in die Bundesrepublik übersiedeln möchten? Ganzstaatliche Verschönerungsaktionen (akce „Z"), unzählige „freiwillige" Brigaden nach Feierabend, „sozialistische Verpflichtungen" und wie die Namen dieser Abräumkommandos immer heißen mögen, sind nicht imstande, aus dem verwahrlosten und mit Tausenden von Ruinen übersäten Land wieder die einstmals blühende und bewunderte schöne Heimat zu machen, weil die Neusiedler einfach die notwendige Bindung nicht zu ihr haben.
Daß unsere Karlsbader Heimat glücklicherweise über dem Durchschnitt des Zustandes des Sudetenlandes liegt, hat vor allem zwei Ursachen: Karlsbad und Uran. Nicht Prag, Pilsen oder Brünn sind in der Welt, vor allem der westlichen, so bekannt, wie der einstige sudetendeutsche Weltkurort Karlsbad. Die äußerst propagandatüchtigen Tschechen haben daher früh versucht, aus Karlsbad das bevorzugte und privilegierte Schaufenster der Tschechoslowakischen Republik zu machen. Nachdem sie es erst gründlich ausplündern ließen, fehlt es nicht an ernsten Bemühungen, Karlsbad wieder etwas von seinem ehemaligen Glanz zurückzugeben. Man hofft, durch Karlsbad in den Besitz der so notwendigen westlichen Devisen zu kommen. Mit dem seit einigen Jahren veranstalteten Internationalen Karlsbader Filmfestival hofft man das seit 1945 ramponierte Ansehen Karlsbads aufzumöbeln. Man muß der Wahrheit die Ehre geben und zugeben, daß es ihnen gelungen ist, diese Filmfestspiele groß aufzuziehen und ihnen hohes Ansehen zu verschaffen. Für wenige Tage im Jahr treffen sich nun alljährlich tatsächlich auf der Posthofwiese und im Hotel Pupp Prominente der Filmleinwand.
Der nach 1948 einsetzende Uranrun zog, ähnlich einem Goldrausch, ein buntes Völkergemisch in das St. Joachimsthaler und Schlaggenwalder Gebiet. Zehntausende Uranarbeiter hausten in Holzbarackenstädten und verdienten nicht schlecht. Unsere Heimat hatte aber davon den wenigsten Nutzen und wurde ihres wertvollen Schatzes rasch beraubt. Orte wie Rabensgrün, Schlaggenwald, Elbogen und Petschau ebenso wie eine Reihe Orte südlich des Erzgebirges erlebten ehemals einen schnellen bevölkerungsmäßigen Strukturwandel. Durch das rasche Anwachsen der Bevölkerung wurde der Verfall etwas gebremst. Darüber hinaus erfuhren manche Orte sogar einen Neuaufbau. Neu-Schlaggenwald, Neu-Schlackenwerth und auch Falkenau sind dafür die besten Beweise.
Leßnitz, einstmals ein rein landwirtschaftliches kleines Dörfchen, wurde zum reinen Bergbauort. Schlackenwerth, einstmals nur als Bahnknotenpunkt bekannt, stellt heute eine „sozialistische Stadt" dar, mit
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.