Malý, ale pravdivý příběh o kořalce
U zedníků byl odedávna zvyk začínat práci každé pondělí čtvrtkou bílé (obilné kořalky) na dluh a každý pátek, v den výplaty, práci zase čtvrtkou zakončit. Byl to starý nešvar, který dnes díky mechanizaci naštěstí patří minulosti.
Jako topenářští zedníci jsme byli ve dvacátých letech k mé velké radosti opět jednou vysláni do rodné blízkosti, do Horního Slavkova (Schlaggenwald), na opravu pecí v porcelánce Sommer & Matschak. Musím podotknout, že jako zedníci pracující na pecích jsme byli placeni nad tarif, takže o zapisování na dluh už nemohla být řeč. Jako obvykle měl pomocný dělník každý den vyzvednout u Waldert Maniho čtyři čtvrtky bílé, ale jednoho dne přinesl kvůli nedorozumění čtyři celé litry tohoto výtečného nápoje. Waldert Mani se spletl ve svůj neprospěch, a tak byl jásot zedníků zcela na místě.
Jeden litr se hned vypil, zbylé tři litry se schovaly v porcelánové peci, a to právě v té, kterou jsme opravovali. V důsledku zvýšené konzumace alkoholu byla rovnováha zedníků poněkud narušena, vypálené zdivo se zřítilo a tři litry šly do střepů. Hned nato se objevil majitel továrny, který se denně přesvědčoval o průběhu prací. Když uviděl střepy z lahví od kořalky, otázal se: „Dřív to byla porcelánka, a vy z ní teď děláte snad kořalku?"
Alois Breitfelder, Töppeles-Haslach
Eine kleine, aber wahre Schnapsgeschichte
Bei den Maurern war es eine alte Gewohnheit, die Arbeit jeden Montag mit einem Viertel Weißen (Kornschnaps) auf Pump zu beginnen und jeden Freitag am Zahltag die Arbeit wieder mit einem Viertel zu beenden. Eine alte Unsitte, die heute im Zuge der Mechanisierung Gott sei Dank der Vergangenheit angehört.
Als Feuerungsmaurer wurden wir in den zwanziger Jahren zu meiner großen Freude wieder einmal in die heimatliche Nähe nach Schlaggenwald zur Ofenreparatur der Porzellanfabrik Sommer & Matschak abgestellt. Ich muß hier erwähnen, daß wir als Essenmaurer übertariflich bezahlt waren und daher ein Ankreiden nicht mehr in Frage kam. Wie üblich, hatte der Hilfsarbeiter jeden Tag vier Viertel Weißen beim Waldert Mani abzuholen, brachte aber eines Tages infolge eines Mißverständnisses vier ganze Liter von diesem köstlichen Getränk. Waldert Mani hatte sich zu seinen Ungunsten geirrt, der Jubelschrei der Maurer war daher berechtigt.
Ein Liter wurde sofort getrunken, die restlichen drei Liter im Porzellanofen versteckt, und zwar im gleichen Ofen, der von uns repariert wurde. Infolge des erhöhten Alkoholgenusses war das Gleichgewicht der Maurer etwas gestört, das verbrannte Gemäuer stürzte ein und die drei Liter gingen in Scherben. Gleich darauf erschien der Fabrikbesitzer, der sich täglich vom Gang der Arbeit überzeugte. Als er die Scherben der Schnapsflaschen sah, meinte er fragend: „Früher war es eine Porzellanfabrik und ihr macht wohl jetzt eine Schnapsfabrik daraus?"
Alois Breitfelder, Töppeles-Haslach
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Knihy, které stojí za přečtení
Dr. Schweighart: Fotokniha lučních rostlin (Fotobuch der Wiesenpflanzen). 328 stran (křídový papír), 316 fotografií, z toho 32 barevných, celoplátěná vazba, 27 DM. BLV Verlagsgesellschaft, Mnichov 3, poštovní přihrádka 299. — U každého obrázku rostliny je uvedena krmná hodnota a další důležité údaje, takže tato kniha je stejně poučná pro zemědělce jako pro milovníky přírody. Výborné fotografie umožňují rychle a spolehlivě určovat luční rostliny. Všechny ty nenápadné rostliny, které rok co rok vídáme na loukách, nám zde botanicky přibližuje.
Ztracené svědomí (Das verlorene Gewissen). Od Kurta Ziesela. 8. vydání, 232 stran, vázaná, 17,80 DM. Nakladatelství J. Lehmanns, Mnichov 15, Paul-Heyse-Straße 26/28. Pravdivá, odvážná a nutná kniha, která přispívá k tomu, aby se zabránilo jednostrannému vyrovnávání se s minulostí, a plní ozdravnou funkci v našem národním organismu. V západoněmecké publicistice totiž existuje celá řada lidí, kteří se vydávají za demokratické apoštoly a jiné obviňují z hnědého ducha. Předkládaná kniha na základě dokladů prokazuje, že tito dnešní demokratičtí křiklouni sami až do roku 1945 hráli na strunu tisícileté říše. Ziesel ve svém rozšířeném novém vydání nepřináší jen řadu nových dokumentů, ale líčí také často žalostné pokusy těch, o nichž kniha pojednává, vyhnout se v ní zdokumentované pravdě a zkreslit či pomluvit skutečné záměry autora. Je potěšitelné, že stále více politiků a státních institucí význam této knihy uznává a oceňuje.
Lesenswerte Bücher
Dr. O. Schweighart: Fotobuch der Wiesenpflanzen. 328 Seiten (Kunstdruck), 316 Fotos, davon 32 farbig, Ganzleinen 27,— DM. BLV Verlagsgesellschaft, München 3, Postfach 299. — Zu jedem Pflanzenbild sind der Futterwert und andere wichtige Angaben vermerkt, so daß dieses Buch für Landwirte und Naturfreunde gleichermaßen lehrreich ist. Die ausgezeichneten Fotos ermöglichen das Bestimmen von Grünlandpflanzen schnell und sicher. All die vielen unscheinbaren Pflanzen, die wir Jahr für Jahr auf den Wiesen sehen, werden uns hier in botanischer Hinsicht nahegebracht. M.
Das verlorene Gewissen. Von Kurt Ziesel. 8. Auflage, 232 Seiten, gebunden, 17,80 DM. J. F. Lehmanns Verlag, München 15, Paul-Heyse-Straße 26/28. Ein wahres, mutiges und notwendiges Buch, das dazu beiträgt, die einseitige Bewältigung der Vergangenheit zu verhindern und heilende Funktionen in unserem Volkskörper auszuüben. Es gibt nämlich in der bundesdeutschen Publizistik eine ganze Reihe von Leuten, die sich als demokratische Apostel gebärden und andere des braunen Ungeistes bezichtigen. In dem vorliegenden Buch wird an Hand von Belegen nachgewiesen, daß diese demokratischen Schreihälse von heute bis 1945 auf der Klaviatur der Tausendjährigen spielten. Ziesel bringt in seiner erweiterten neuen Fassung nicht nur eine Reihe von neuen Dokumenten, sondern er schildert auch die oft kläglichen Versuche der durch das Buch Betroffenen, sich der darin dokumentierten Wahrheit zu entziehen und die wirklichen Absichten des Verfassers zu verfälschen und ihn zu diffamieren. Es ist erfreulich, daß immer mehr Politiker und staatliche Stellen die Bedeutung dieses Buches erkennen und würdigen. M.
**
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.