Moje první rozhlasové vysílání o Horním Slavkově (Schlaggenwald) Napsal inženýr Ernst Horner
Už před první světovou válkou a také během ní probíhaly na různých místech a u několika národů nejrůznější pokusy s bezdrátovým přenosem. Protože se tehdy soudilo, že takové přenosy fungují nejlépe nad hladkými plochami, prováděly se rády u moře. Pokud si dobře vzpomínám na přednášky svého váženého učitele fyziky na Německé technické vysoké škole v Praze, profesora Dr. Tumy, i on se na podobných výzkumech podílel. Své pracoviště měl dole u Jadranu, mezi dvěma ostrovy.
K zavedení skutečného vysílacího provozu v dnešním slova smyslu ale došlo teprve v první polovině dvacátých let. Tehdy vyrůstaly vysílače ve všech kulturních zemích jeden vedle druhého jako houby po teplém letním dešti. Samozřejmě se i pro tehdejší Československo postavil v okolí Prahy rozhlasový vysílač, který přebíral program k vysílání z Prahy. Je jasné, že se v první řadě vysílalo česky. Po různých jednáních s pražskými místy se ale nakonec podařilo prosadit i pro německá vysílání denně nejprve čas v délce 45 minut.
Pražský lidovýchovný spolek „Urania", jehož vedoucím byl gymnaziální profesor Dr. Frankl, byl pověřen sestavováním programu. Kancelář „Uranie" se tehdy nacházela v budově „Řemeslnického domu" v pražské Smečkově ulici, boční ulici Václavského náměstí. Jako člen této „Uranie" jsem do její kanceláře stále docházel a průběžně se dozvídal o sestavování vysílacího programu. Tak ve mně uzrál nápad přinést jednou něco o naší vlastní domovině. Protože se samotné pohledy na města příliš neoblibovaly a dávala se přednost spíš uceleným krajinným obrazům s krátkým popisem měst a jiných sídel v nich ležících, rozhodl jsem se pro téma Císařský les se zvláštním zřetelem na sopečné jevy tohoto území, četné kyselky a konečně i staré hornické město, mezi nimiž Horní Slavkov hrál ve středověku zcela zvláštní roli jako město cínové těžby. Celý hornický provoz řídil císařský hormistrovský úřad a slavkovský cín putoval do celého světa. Nyní těžba leží ladem. Horní Slavkov má ale nádhernou krajinnou polohu a lze jej vřele doporučit jako letní sídlo.
Meine erste Rundfunksendung über Schlaggenwald
Von Ingenieur Ernst Horner
Bereits vor dem ersten Weltkrieg und auch während desselben fanden an verschiedenen Stellen und von mehreren Nationen allerlei Versuche für drahtlose Übertragungen statt. Da man zu jener Zeit der Ansicht war, daß derartige Übertragungen über glatte Flächen die besten Resultate ergeben, versuchte man solche Sendungen gerne an der See. Soviel mir aus den Vorlesungen meines verehrten Physiklehrers an der Deutschen Technischen Hochschule in Prag, Prof. Dr. Tuma, in Erinnerung ist, beteiligte dieser sich ebenfalls an derartigen Forschungsarbeiten. Sein Arbeitsfeld hatte er unten an der Adria zwischen zwei Inseln eingerichtet.
Zur Aufnahme eines regelrechten Sendebetriebes in unserem heutigen Sinn kam es aber erst in der ersten Hälfte der zwanziger Jahre Da wuchsen dann die Sender in allen Kulturländern hintereinander und nebeneinander wie die Pilze nach einem warmen Sommerregen aus der Erde. Selbstverständlich baute man auch für die damalige Tschechoslowakei in der Umgebung von Prag einen Rundfunksender, der von Prag aus das Programm zur Ausstrahlung übernahm. Es ist klar, daß man in erster Linie tschechische Sendungen brachte. Nach verschiedenen Verhandlungen mit den Prager Stellen ist es dann doch gelungen, auch für deutsche Sendungen jeden Tag zunächst eine Zeit von 45 Minuten zu erreichen.
Der Prager Volksbildungsverein „Urania", dessen Leiter der Gymnasialprofessor Dr. Frankl war, wurde mit der Zusammenstellung des Programms betraut. Die Kanzlei der „Urania" befand sich damals im Gebäude des „Handwerkers" in der Prager Smeckagasse, einer Seitengasse zum Wenzelsplatz. Als Mitglied dieser „Urania" kam ich immer wieder in deren Kanzlei und erfuhr auch ständig die Zusammenstellung des Sendeprogramms. Dabei reifte in mir der Gedanke, einmal etwas über unsere eigene Heimat zu bringen. Da man Städtebilder allein nicht besonders liebte, sondern mehr geschlossene Landschaftsbilder mit kurzer Beschreibung der darin liegenden Städte und sonstigen Siedlungen bevorzugte, entschloß ich mich für das Thema über den Kaiserwald unter besonderer Berücksichtigung der vulkanischen Erscheinungen dieses Gebietes, der zahlreichen Säuerlinge und schließlich auch der alten Bergstädte, unter denen Schlaggenwald eine ganz besondere Rolle als Zinnbergbaustadt im Mittelalter spielte. Ein kaiserliches Bergoberamt regelte den ganzen Bergbaubetrieb und Schlaggenwalder Zinn ging in die ganze Welt. Nunmehr liege der Bergbau still. Schlaggenwald hat aber eine wunderschöne landschaftliche Lage und sei nun als Sommerfrische sehr zu empfehlen.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.