Někdejší svobodné horní město Horní Slavkov (Schlaggenwald)
Od univerzitního profesora Dr. Schreibera, Gießen
1. pokračování
Výroba cínových předmětů probíhala v dřívějších dobách pomocí kovových forem z bronzu nebo temperované litiny. K výrobě cínového talíře byly zapotřebí dva dílce formy, které se předehřály v cínové lázni a poté upnuly do dřevěného lisu. Do lisu se pak nalil tekutý roztavený cín, přičemž se chladnutí urychlovalo přikládáním vlhkých hadrů. Po vychladnutí formy se talíř vyjmul, na soustruhu obrousil a vyleštil. Jiné předměty se samozřejmě vyráběly podstatně obtížněji, zejména pokud se skládaly z více částí. Odlévání cínu a jeho následné zpracování vyžadovaly velkou zkušenost, kterou bylo možné získat jen dlouholetou praxí. Slavkovské cínové předměty lze snadno rozpoznat podle vyražené cínové značky. Velmi často se ještě dnes v německých muzeích – zejména v Germánském muzeu v Norimberku, ale i ve Württemberském zemském muzeu ve Stuttgartu – nachází řada velmi cenných předmětů z bývalých cínoslévačských dílen. Zvlášť pěkná sbírka cínových předmětů byla uložena v muzeu v Horním Slavkově.
Rudy těžené v Horním Slavkově však nebyly bohaté jen na cín, ale i na stříbro, a dokonce na wolfram; tento jinak v celém Německu vzácný kov se těžil právě zde. Během první, a zvláště i během druhé světové války byly staré haldy a štoly znovu prokopávány a prohledávány kvůli wolframové rudě. Když skončil rozkvět cínového hornictví, vznikla v Horním Slavkově první porcelánka Sudet, která dala mnoha obyvatelům práci a obživu.
Horní Slavkov ale nebyl ve středověku proslulý jen v oblasti hornictví a řemesel, jež z něj vzešla – proslavil se i na poli kultury, především svou latinskou školou. U pouhého založení latinské školy to však v Horním Slavkově nezůstalo, neboť nyní se zde chtěli vyučovat i řečtinu a dokonce hebrejštinu. Tak se malé horní město Horní Slavkov v Chebsku stalo jakousi „vysokou školou", na jejímž založení se čile podílel protestantský kazatel Filip Melanchthon. Na této škole působil i tehdy věhlasný orientalista, tedy znalec Orientu, Christoph Crines, dříve magistr, tedy profesor na tehdejší univerzitě ve Wittenbergu. Crines je autorem nejstaršího slovníku syrského jazyka. V Horním Slavkově se roku 1518 narodil humanista a jazykovědec Kaspar Knüpfer; zemřel roku 1569. Z Horního Slavkova pocházel i historik Zacharias Theobald, který roku 1609 napsal „Dějiny husitů". Proslulý církevní malíř Elias Dollhopf, narozený roku 1703 v Tachově a zemřelý roku 1773, byl dlouho radním a později starostou Horního Slavkova.
Die ehemals freie Bergstadt Schlaggenwald
Von Universitäts-Professor Dr. R. Schreiber, Gießen
1. Fortsetzung
Die Herstellung von Zinngegenständen erfolgte in früherer Zeit durch die Verwendung von Metallformen aus Bronze oder Temperguß. Um einen Zinnteller herzustellen, brauchte man zwei Formteile, die im Zinnbad vorgewärmt und dann in eine Holzpresse gespannt wurden. Das flüssige Zinn wurde hierauf in die Presse gegossen, wobei man das Abkühlen durch Auflegen von feuchten Lappen beschleunigte. Nach dem Erkalten der Form wurde der Teller herausgenommen, auf einer Drehbank abgeschliffen und poliert. Andere Gegenstände waren natürlich wesentlich schwieriger herzustellen, besonders wenn sie aus mehreren Teilen bestanden. Das Zinngießen und die Nachbearbeitung setzen eine große Erfahrung voraus, die nur durch eine langjährige Praxis erworben werden kann. Die Schlaggenwalder Zinngegenstände sind durch eine eingeschlagene Zinnmarke leicht zu erkennen. Sehr häufig findet man in den deutschen Museen, besonders im Germanischen Museum zu Nürnberg, aber auch im Württembergischen Landesmuseum in Stuttgart noch zahlreiche, sehr wertvolle Gegenstände aus den ehemaligen Zinngießereien. Eine besonders schöne Sammlung von Zinngegenständen befand sich im Museum von Schlaggenwald.
Die in Schlaggenwald geförderten Erze waren aber nicht nur reich an Zinn, sondern auch an Silber und sogar Wolfram; dieses sonst in ganz Deutschland seltene Metall wurde ebenfalls in Schlaggenwald gewonnen. Während des ersten und besonders auch während des zweiten Weltkrieges wurden die alten Halden und Stollen nach Wolframerz wieder umgegraben und durchsucht. Als die Blütezeit des Zinnbergbaues vorüber war, entstand in Schlaggenwald die erste Porzellanfabrik des Sudetenlandes, die vielen Bewohnern Arbeit und Brot gab.
Doch nicht nur auf dem Gebiet des Bergbaues und der dadurch entstandenen Gewerbe war Schlaggenwald im Mittelalter berühmt, auch auf kulturellem Gebiet stellte Schlaggenwald vor allem durch seine Lateinschule eine Berühmtheit dar. Aber bei der Gründung einer bloßen Lateinschule blieb es in Schlaggenwald nicht, sondern auch Griechisch und sogar Hebräisch wollte man jetzt erlernen. Auf diese Weise kam die kleine Bergstadt Schlaggenwald im Egerland zu einer Art „Hohen Schule", an deren Gründung der protestantische Prediger Philipp Melanchthon regen Anteil nahm. An dieser Schule wirkte auch ein damals berühmter Orientalist, also ein Kenner des Orients, Christoph Crines, vorher Magister, das heißt Professor an der damaligen Universität Wittenberg. Crines ist der Verfasser des ältesten
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.