[obr] „Horní-slavkovští námořníci" – masopust 1936 Dolní řada zleva doprava: Wolf Mani s „tahací harmonikou", Schiener (Hub, Steigerhäusl), Nowotny Luise (paní Fürstová), Köhler Seff (Leßnitzgasse), Martin Irmgard (paní Kösslerová), Kunstmann Max ✝ (padl); horní řada zleva doprava: Marterer Toni, Schindler Anna (paní Wohnerová), Rößler Fritz ✝ (padl), Blederl Anna (paní Oeserová ✝), Kollmer Erich, Würkner Josef (Peint), Rohm Marianne (Kaunitzová).

Při celém maškarování se mimoto odehrálo i leccos veselého, jako například s mužem, který nutně chtěl jít do hostince „na koukanou na maškary". Jeho paní ale na to neměla chuť a zůstala doma. Jenže jakmile muž odešel, žena se rychle převlékla za masku a připojila se k cizí skupině maškarníků. V jednom hostinci pak objevila svého drahého manžela. Lichotila mu a byla k němu docela důvěrná. On si to nechal bez řečí líbit. Nakonec krásná maska přistála na jeho klíně. Tu mu začalo být teplo, jeho prsty ohmatávaly krásnou postavu odshora dolů, až to „jí" bylo přece jen příliš. Vyskočila a zvolala: „No počkej, až dneska přijdeš domů, to ti dám, ty ňoumo, tys nevěděl, že jsem tvoje žena." Starý požitkář opravdu netušil, že pod touto maskou vězí jeho manželka. V očekávání důkladného kázání se s těžkým srdcem vydal na cestu domů.

Vrcholem byl velký průvod, který se konal na masopustní pondělí, někdy i na masopustní úterý. Při tomto masopustním průvodu, který se každoročně obešel bez velkých příprav, byla vždy u toho i městská kapela. Skupinky a skupinečky, jednotlivci, vozidla a nosiči v nejrůznějších úpravách tam bylo vidět a připravovaly divákům stojícím špalírem podél ulic opravdové potěšení. Děti měly svou největší radost hlavně z „holmbauerů" a „bojazzerů". Bojazzeři mávali dlouhými tyčemi sem a tam, na nichž na provázku visely buď preclíky, nebo párky, které bylo třeba chytit. Běda ale, pokud na provázku místo párku visela „guggerna" naplněná sazemi. Pak se objevily černé obličeje, které ovšem veselému hollolo nijak neubraly.

věta pokračuje na dalším listu ⟶