⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Dne 15. května 1654 podává amberský faktor pro cínový plech ve své poslední účetní zprávě o zásobách toto hlášení: „Ke každému dílu (werku) připadá 113 centnýřů cínu amberské váhy, a poněvadž centnýř pěkného norimberského cínu se tou dobou prodává za 27 říšských tolarů a slavkovský za 24 říšské tolary, vychází na každé dílo napůl smíchané po 137 librách norimberské váhy centnýř za 25½ říšského tolaru, na 70 dílů 95 centnýřů 90 liber, což činí 3668 zlatých 11 krejcarů 2 feniky."
I po skončení výroby cínového plechu se z Horního Slavkova jistě dodávalo amberským cínařům; poněvadž zde vedl Norimberk, nedochovaly se o tom žádné záznamy. Amberské měšťanské knihy ale zmiňují i přímo Horní Slavkov: dne 22. 5. 1545 získává měšťanské právo Mathes Hamman z Horního Slavkova, tesař, dne 24. 4. 1623 Sebastian Nittsch z Horního Slavkova, posel — ten druhý za 12 zlatých. Tak dodnes vyzařuje píle chebského lesního cínového horníka do příbuzné Horní Falce.
Literatura: Friedrich Hessel: „Die Zinnblechhandelsgesellschaft in Amberg und ihre Stellung in der Gesamtentwicklung der Weißblechindustrie", Stadtamhof 1914; Státní archiv Amberg, svazky 243–245: „Amberger Bürgerbücher 1425–1868".
mußte.
Am 15. Mai 1654 berichtet in seiner letzten Rechnung der Amberger Zinnblechfaktor über den Vorrat: „Zue jedem werkh khomen 113 Zentner Zin Amberger gewicht und weil der Zentner in Nürnberg schön Zin der Zeit zu 27 Reichsthaler, Schlackenwalder zue 24 Reichsthaler geben wird, khompt uf jedes werkh jedenteils halb zesamen 137 Pfund Nürnberger gewicht der Zentner gemischt à 25½ Reichsthaler uf 70 werkh 95 Zentner, 90 Pfund, das tuet 3668 Gulden 11 Kreuzer 2 Pfennig".
Auch nach Aufhören der Zinnblecherzeugung wird Schlaggenwald an die Amberger Zinngießer geliefert haben; da Nürnberg hier führend war, gibt es keine Aufzeichnungen darüber. Aber auch direkte Schlaggenwalder nennen die Amberger Bürgerbücher: am 22. 5. 1545 erwirbt Mathes Hamman von Slackhenwald zimerman, am 24. 4. 1623 Sebastian Nittsch von Schlackenwaldt bott (Bote), letzterer um 12 Gulden das Bürgerrecht. So strahlt der Fleiß des Kaiserwäldler Zinnberghäuers heute noch aus in die stammverwandte Oberpfalz.
Literatur: Friedrich Hessel: Die Zinnblechhandelsgesellschaft in Amberg und ihre Stellung in der Gesamtentwicklung der Weißblechindustrie", Stadtamhof 1914; Stadtarchiv Amberg, Bände 243—245: „Amberger Bürgerbücher 1425—1868".
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.