Ale u jitrocele, u toho ses nemusel nutit, naopak sis mohl lehnout na louku roztažený jako kočka a dívat se k nebi na mraky nebo na vlaštovky. Tomu se říkalo „vyšlapávání", protože jitrocel se trhá lehko, dalo se u toho poslouchat, a je vlastně stejně důležitý jako heřmánek. Kdybychom ho neměli, bylo by nám zle v chladné zimě, když přišel kašel.
Pak nás matka v létě někdy poslala do lesa: Děti, natrhejte mi pytlík přesličky, ano? Tam jsme chodili rádi, byl to takový malý výlet, bylo tam ještě mnoho jiného k vidění: žabky a rybičky, motýli, veverky a někdy, když jsme měli štěstí, králíčka, myšku nebo dokonce krtka s krásnou lesklou srstí.
Lesní jahody rostly na kraji lesa a borůvek hromady v lesíku. Tam jsme byli pokaždé hned při tom, když se řeklo: jde se na přesličku!
To ještě nebyly všechny druhy na půdě. Byly tam ještě březové listy, ostružiníkové listy, jahodníkové listy, šípky a možná ještě další, o kterých jsem nic nevěděl, protože je trhali ti ostatní. A to všechno vonělo v tom domě, hned jak jsi přišel dole ke dveřím.
A to je stará pravda: co se člověk naučí jako malé dítě, to pak dělá sám později, a i u nás doma visí pytlíčky, ale takovou dobrou vůni do nich nevnesu. Ale člověk přece může, jak už bylo řečeno, čichat do pytlíčků, i do seníkové chýše, chce-li, a taky si trochu zasnít o domově.
(Podle nářečního příspěvku naší chebské rodácké básnířky Herty Huberové (*1926) v časopise „Der Egerländer", číslo 1/2012; do slavkovského nářečí přeložil F. P.)
Poznámka pro zájemce: opakované „pročítání" nahlas pod vedením znalce nářečí se doporučuje! Pro snazší pochopení ještě několik vysvětlivek k nářečním výrazům, které se v předloze objevovaly vedle spisovného textu:
Gruch — vůně Humml — komůrka na půdě Fremm — cizina Wirtla, Würtla — slovíčko gahling — náhle Dakenna — poznání zan Traama — ke snění vawaa — proč Guggan — papírový sáček Groos — tráva Gåuha — rok Rangl — svah Raan — mez Trempl — skupinka Måsch — taška na nošení Hülf — pomoc Arwat — práce Zuppm — trhání drauflåusruppm — trhat bez rozmyslu Olwara — blázen Wunna — zázrak bäisa Finga — hnisající prst Dreeg — špína Stuackzuah — stoličkový zub Wäihding — bolest(i) in da Gnäicht — v blízkosti Haastodl — stodola na seno Kraitala — bylinky Vöich — dobytek A(nbülding — představivost schnufln — čichat, čenichat Glunzn — škvíra, mezera dagoutern — dopřát si dobrého Maal — ústa Håua — vlasy Ospölln — vypláchnutí aufghuabm — uschované Lindnblöih — lipový květ kåtzabraat — rozprostřený Houtschwålm — druh „zázračných ptáků" (vlaštovky) zan Häisan — k poslouchání Kutzarei — kašel Kinnala — vy děti zan Seah — k vidění Feiafålta — motýl Kounigl — králík Maiserl — myška Wallerl — lesík Birknbla(dla — březové listy Hånnabuttn — šípky Wåu(harat — pravda
Jen to pilně procvičujte, pak to půjde stále lépe!
*V originále chebským nářečím.*
Ospölln die Kamülln herhåltn möin. U weita sua zou, mit dian Kamülln!
Ba ållan Surtn, döi in dian Sacklan u Guggan aufghuabm wuan san, håut ma möin niat mithelfm. D'Lindnblöih zan Beisp(ül wår jedasmål einfåch dåu. Grodsua d'Schåufgarbm, döi håut ma mit sein klan Fingan niat ozuppm kinna, döi Stengl wårn za hårt.
Owa ban Spitzwegharich, dåu håst di niat druckn kinna u dafüa kåtzabraat in d'Wiesn legn u in Himml naufschaua za die Wolkn oda za die Houtschwålm. Dåu håuts uatretn ghaßn, waal da Spitzwegharich zuppt si leicht, håut ma zan Häian kröigt, u is schöia aah sua wichtigh wöi Kamülln. Wemma dian niat ghått häin, waar ma schlechtgstöllt gwesn in kåltn Winta, wenn die Kutzarei uagånga is.
Dånn håut uns d'Mutta in Summa månchmal in Wåld nausgschickt: Kinnala, hults ma a Sackerl voll Zi(nnkraut, gella? Dåu samma gään gånga, dös wår a klana Ausflug, dåu håuts nuch v(ül ånnas Zeigh zan Seah gebm: Fröschla u Fischla, Feiafålta, Eichkatzla u månchmal, wemma Glück ghått håbm, an Koubigl, a Maiserl oda gåua an Ma(ulwurf mit aran schöin glänzatn Föll.
Wålderdbeern håuts aah gebm am Wåldrånd u Schwårzbeer haufmweis in Wallala drinna. Dåu wårn mia jedasmål glei mit dabei, wenns ghaßn håut: Zi(nnkraut huln!
Dös wårn fralich nuch niat ålla Surtn in da Humml. Dåu håuts nuch Birknbla(dla gebm, Brombeerbla(dla, Erdbeerbla(dla, Hånnabuttn u amend nuch mäihara, va dianan ich niks gwißt ho(b, waals die ånnan zuppt håbm. U dös håut grochn in dian Haus, schu wemma untn ba da Haustür neikumma is.
U dös is a ålta Wåu(harat : Wöi mas ålsara Kind lernt, sua mecht mas speta selwa, u aah ba uns hänga Sackla im Haus, owa sua ran goutn Gruch bring ich niat nei. Owa ma kua jå in d'Sackla neischnufln, wöi gsågt, u aah in Haasto(dl, wemma dös w(üll, u kua aah a wing trama va daham.
(Nach einem mundartlichen Beitrag unserer Egerländer Heimatpoetin Herta Huber (*1926) im „Der Egerländer", Folge 1/2012; ins „Schlåggawålarischa" übertragen von F. P.)
Hinweis für interessierte Leser: Wiederholtes „Einlesen" unter Anleitung Dialektkundiger empfehlenswert!
Um dies und das Verstehen zu erleichtern, dazu noch einige Erläuterungen:
Gruch — Geruch
Humml — Verschlag am Dachboden
Fremm — Fremde
Wirtla, Würtla — Wörtchen
gahling — plötzlich
Dakenna — Erkennen
zan Traama — zum Träumen
vawaa — weshalb
Guggan — Papiertüte
Groos — Gras
Gåuha — Jahr
Rangl — Hang, Abhang
Raa(n — Rain
Trempl — Gruppe
Måsch — Tragetasche
Hülf — Hilfe
Arwat — Arbeit
Zuppm — Zupfen
drauflåusruppm — drauflosrupfen
Olwara — Verrückter
Wunna — Wunder
bäisa Finga — schwärender F.
Dreeg — Schmutz
Stuackzuah — Stockzahn
Wäihding — Schmerz(en
in da Gnäicht — in der Nähe
Haasto(dl — Heustadel
Kraitala — Kräutlein
Vöich — Vieh
A(nbülding — Einbildung
schnufln — schnuppern, schnaufen
Glunzn — Spalt, Lücke
dagoutern — gütlich tun
Maal — Mund
Håua — Haar(e
Ospölln — Abspülen
aufghuabm — aufgehoben
Lindnblöih — Lindenblüte(n
kåtzabraat — ausgebreitet
Houtschwålm — Art „Wundervögel"
zan Häisan — zum Hören
Kutzarei — Husten
Kinnala — Ihr Kinder
zan Seah — zum Sehen
Feiafålta — Schmetterling
Kounigl — Kaninchen
Maiserl — Mäuschen
Wallerl — Wäldchen
Birknbla(dla — Birkenblätter
Hånnabuttn — Hagebutte(n
Wåu(harat — Wahrheit
Touts nua fleißigh übm, dånn gäihts imma bessa!
Co u nás tak všechno rostlo na poli, na zahradě a v lese, bylo zaseto, pěstováno, sklizeno, kupováno a prodáváno? V létě a na podzim byl čas sklizně.
Arnt — sklizeň Traad — obilí Kuarn — obilí; žito Kürna — zrna Waaz — pšenice Howarn — oves Gerschtn — ječmen Haa — seno Groumat — otava Kläi — jetel Eadeppl — brambora Rou(bm — řepa Duaschn — krmná řepa Krauthaipl — hlávka zelí Gelwa Rou(bm — mrkev Råuta Rou(bm — červená řepa Karfiol — květák Zella — celer Kapuste — kapusta Sålåd — salát Spinåt — špenát Rabarwa — reveň Päitasl — petržel Wettala — pažitka Påradeisa — rajčata Dillscheibm — kopr Eppl — jablko, jablka Bian — hrušky Pflauma — švestky Zwatschich — durancie Kiaschn — třešně Rewisl — rybíz Vuaglbeer — jeřabiny Hånnabuttn — šípky Schläiha — trnky Hula (-beer) — bez (bezinky) Grasltzbeer — brusinky Schwårzbeer — borůvky Schwåmma — houby Staap(ülz — hřiby
Ještě by se našlo víc takové zeleniny, ale na dnešek to stačí!
## Wöi håmma daham gsågt?
Woos isn ba uns sua ålls am Feld, in Gårtn u Wåld gwåchsn, is gsaat, uabaut, g'ernt, kafft u vakafft wuan? In Summa u Hiarbst wår Zeit füa die Arnt.
Arnt — Ernte
Traad — Getreide
Kuarn — Korn; Roggen
Kürna — Körner
Waaz — Weizen
Howarn — Hafer
Gerschtn — Gerste
Haa — Heu
Groumat — Grummet
Kläi — Klee
Eadeppl — Kartoffel
Rou(bm — Rübe(n
Duaschn — Futterrübe(n
Krauthaipl — Krautkopf
Gelwa Rou(bm — Karotte(n
Råuta Rou(bm — rote Beete
Karfiol — Blumenkohl
Zella — Sellerie
Kapuste — Wirsching
Sålåd — Salat
Spinåt — Spinat
Rabarwa — Rhabarber
Päitasl — Petersilie
Wettala — Schnittlauch
Påradeisa — Tomate(n
Dillscheibm — Dillkraut
Eppl — Apfel, Äpfel
Bian — Birne(n
Pflauma — Pflaume(n
Zwatschich — Zwetschge(n
Kiaschn — Kirsche(n
Rewisl — Johannisbeere(n
Vuaglbeer — Vogelbeere(n
Hånnabuttn — Hagebutte(n
Schläiha — Schlehe(n
Hula (-beer) — Holunder (beere,n)
Grasltzbeer — Preiselbeere(n
Schwårzbeer — Heidelbeere(n
Schwåmma — Pilz(e
Staap(ülz — Steinpilz(e
Es gitt schu nuch mäiha va dian Gröizeigh (Grünzeug, Gemüse), owa füa heint långts!
Chebák si chce udělat výlet do Hamburku. Ve výtahu paternoster přátelsky pokývne na spolujezdce a řekne mu stejně přátelsky „Pozdrav pámbu" (jihoněmecký pozdrav). Ten byl seveřan, ale pochopil to po svém a odpoví stejně přátelsky: „Děkuji pěkně, ale tak vysoko já jet nechci!"
Učitel chce vědět, jak se jmenují ta čtyři slova, která se ve škole potřebují nejvíc. Děti se po sobě dívají a vrtí hlavou. – Nakonec se malý Moritz odváží, pokrčí rameny a řekne: „To nevím!" – Učitel se rozzáří po celém obličeji: „Přesně tak, správně!"
„Proč se naší řeči říká mateřština?", ptá se učitel. – Žák: „Protože maminka má vždycky poslední slovo, tatínek nemá co mluvit!"
Meierovic pes Bello je nemocný a zalezl si do boudy. Přivedou zvěrolékaře. Ten přijde a vleze dovnitř za ním. Chlapec chce vědět proč. Matka suše poznamená: „No jo, ten dneska dělá návštěvu doma."
Tryskáč hučí a duní nad vesnicí. Někdo se leká a rozčiluje se: „Ten letec to má ale naspěch!" – Soused na to: „Co bys povídal, kdyby tobě hořel ocas, taky bys letěl jako čert!"
*V originále chebským nářečím.*
## A wing woos zan Schmunzln
A Eghalanda mecht Urlaub in Håmburg. Im Paternoster nickt a an ånnan Mitfåhra freindlich zou u sågt danåuch ebmsua freindlich „Grüß Gott". Der wår a Norddeitscha, håut nan owa vaståndn u sågt drauf ebmfalls gånz freindlich: „Ich danke Ihnen sehr, aber so hoch will ich nicht hinaus!"
Da Lehra w(üll wissn, wöi döi vöia Würta haßn, döi woos in da School am meistn braucht wer(dn. Die Kinna schaun anånna ua u schittln an Kuap. – Am End fäßt sich da klaana Moritz a Herz, zuckt die Schultern u sågt: „Dees waaß i niat!" – Da Lehra stråhlt üwas gånza Gsicht: „Fralich, genau richtigh!"
Vawaa haßt ma unna Språuch „Muttaspråuch?", fräigt da Lehra. – Schüler: „Waal die Mamma hålt imma as Sogn håut, da Dada håut nix za riadn!"
Meiers Hund Bello is marod u håut si in sei(n Hüttn vakrochn. Ma hult an Vöichdokta. Der kinnt u kröicht aah nei. Da Bou mecht wissn, vawaa. Maant die Mutta truckn: „Nu jå, der mecht hålt heint an Hausbesuch."
A Düsnjägha braust u dunnat üwas Durf. Daschrickt aana u räsoniert: „Der Flöigha håuts owa pressant!" – Da Nåchba drauf: „Woos redstn, wenn dir da Schwånz brennt, sausast aah wöi da Teifl!"
Wir gratulieren recht herzlich zum Geburtstag und wünschen Gesundheit und Glück zum
92. am 12.9. Marie-Anna Koenig geb. David, verw. Hilbert (Posch), Eppinger Str. 19, 76131 Karlsruhe. – 91. am 30.8. Franz Hofmann, bisher Kornbergstr. 6, 91275 Auerbach i.d. Opf., neue Anschrift nicht bekannt. – 90. am 14.8. Anton Saebl, Schacherweg 6, 82439 Großweil. – 88. am 24.8. Maria Hornbogen (Plomer), Rädelstr. 24, 08529 Plauen. – 82. am 20.8. Karl Floth, Pedro de Mendoza 647, 1686 Hurlingham, Prov. de Buenos Aires, Argentinien. – 82. am 28.8. Lotte Schricker (Reif), Armin-Knab-Str. 4, 90469 Nürnberg. – 82. am 3.9. Anneliese Scharnagl, Schlierachstr. 14, 83727 Schliersee. – 82. am 18.9. Erich Kauer, Industriestr. 9, 77728 Oppenau. – 82. am 3.10. Hermann Knobloch, Egerländer Str. 36, 86179 Augs-
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.