S velkou lítostí bylo konstatováno, že i tento kruh přátel je čím dál menší a počet těch, kdo se ze zdravotních důvodů už nemohou setkání zúčastnit, stále roste. Každé setkání může znamenat, že bylo tím posledním svého druhu. Bude ještě někdy další? „Poslední Mohykáni" v to doufají!
[obr] Malá skupinka před hostincem, zleva: Hilde Kadesch (Wirlitsch), Charlotte Kastner-Berkel (Gareis), Emmi Weichert (Bräutigam), Gudrun Hubl, Anneliese Kaiser (Eckl), Herbert Kaiser. V pozadí Annemarie Pöttig.
[obr] Veselý kruh přátel v hostinci, zleva: Betty Markoff, Karl Markoff, Emmi Weichert (Bräutigam), Charlotte Kastner-Berkel (Gareis), Erni Hackenberg (Wawersich), Helmut Hackenberg, Traudl Gerstner. Foto: Franz Pöttig
[obr] Eine kleine Runde vor dem Gasthof, v.l.: Hilde Kadesch (Wirlitsch), Charlotte Kastner-Berkel (Gareis), Emmi Weichert (Bräutigam), Gudrun Hubl, Anneliese Kaiser (Eckl), Herbert Kaiser. Im Hintergrund Annemarie Pöttig.
[obr] Froher Freundeskreis im Gasthof, v.l.: Betty Markoff, Karl Markoff, Emmi Weichert (Bräutigam), Charlotte Kastner-Berkel (Gareis), Erni Hackenberg (Wawersich), Helmut Hackenberg, Traudl Gerstner.
Fotos: Franz Pöttig
deskreis immer kleiner und die Zahl derer, die aus gesundheitlichen Gründen an Treffen nicht mehr teilnehmen können, ständig größer wird. Jede Begegnung kann bedeuten, daß sie die letzte ihrer Art gewesen ist. Ob es noch einmal eine Wiederholung gibt? Die „letzten Mohikaner" hoffen es!
konal se o Letnicích v Norimberku. Tato akce krajanské skupiny ve franské metropoli opět nabídla velké množství zajímavého programu v oblasti kultury a tradice. Mnoha krajanům z mezitím zestárlé generace pamětníků však účast zůstala odepřena, protože jsou zdravotně oslabeni a už nejsou schopni cestovat. Tuto skutečnost je třeba vzít na vědomí a mít pro ni pochopení. Počet účastníků se každým rokem snižuje. V uplynulých desetiletích se nepodařilo v dostatečné míře získat pro věc sudetských Němců následující generace, zapojit je a vytvořit tak vyrovnání. I pro tento neúspěch existují jistě důvody. Jen málokdo z našich řad „vydržel" a přijel do Norimberku, na jiných místech bylo návštěvníků víc.
V projevech zaujal požadavek odškodnění i pro německé nucené pracovníky a zavedení národního dne památky obětí útěku a vysídlení. Požadavek na zrušení Benešových dekretů byl sice zopakován, ale nepřeslechnutelné bylo i přání Landsmannschaftu (SL) po posílení sblížení, porozumění, spolupráce a smíření se sousedním Českem. K cílům SL patří jeho široké přijetí českou společností, odmítané oficiální rozhovory s pražskou vládou a její bezvýhradné přiznání viny ve věci vysídlení. (Pozn. Tak to se funkcionáři SL asi nedočkají! F.P.)
## 63. Sudetendeutscher Tag 2012
an Pfingsten in Nürnberg. Diese Veranstaltung der Volksgruppe in der Frankenmetropole hielt wieder eine Vielzahl von interessanten Angeboten im Bereich Kultur und Tradition bereit. Doch vielen Landsleuten der inzwischen gealterten Erlebnisgeneration blieb die Teilnahme versagt, weil sie gesundheitlich angeschlagen und nicht mehr reisefähig sind. Diese Tatsache muß man zur Kenntnis nehmen und dafür Verständnis aufbringen. Die Zahl der Teilnehmer wird in jedem Jahr kleiner. Es gelang in den vergangenen Jahrzehnten nicht, die folgenden Generationen für die Sache der Sudetendeutschen in ausreichendem Maße zu gewinnen, sie einzubinden und auf diese Weise einen Ausgleich zu schaffen. Auch für dieses Mißlingen gibt es durchaus Gründe. Nur wenige aus unseren Reihen waren „bei der Stange geblieben" und nach Nürnberg gekommen, bei anderen Orten gab es mehr Besucher.
Bei den Ansprachen ließ die Forderung von Entschädigung auch für deutsche Zwangsarbeiter und auf die Einführung eines nationalen Gedenktages für die Opfer von Flucht und Vertreibung aufhorchen. Die Forderung nach Aufhebung der Benesch-Dekrete wurde zwar wiederholt, doch war der Wunsch der Landsmannschaft (SL) nach verstärkter Annäherung, Verständigung, Zusammenarbeit und Versöhnung mit dem Nachbarn Tschechien nicht zu überhören. Zu den Zielen der SL zählen ihre breite Akzeptanz in der tschechischen Gesellschaft, die verweigerten offiziellen Gespräche mit der Prager Regierung und deren uneingeschränktes Schuldeingeständnis in Sachen Vertreibung.
(Anm. Da wird den Funktionären der SL wohl der Schnabel sauber bleiben! F.P.)
Už uplynulo mnoho let od naší zlaté doby mládí, kdy hra a veselost nám ráda tváře zbarvila do ruda.
Když jsme se v kruhu radostném jak dobří přátelé smáli, žertovali a leckterý žertík vymýšleli, společně jsme si užívali chvíle.
Přes údolí a horské výšiny zněly naše písně toulek, rádi jsme si sedli k odpočinku a nechali se ovívat vlahým vánkem.
Čas ubíhal tak rychle, museli jsme do světa ven – opuštěný stojí rodný dům – šedý stín na něm leží teď.
My všichni jsme se v dálce osvědčili v důvěře v sebe sama, tvrdou obnovou se živili, důvěra nás provázela na cestě.
Tehdy nedokázal zlomit krutý osud naši hrdost, jsme utvořeni z pevného dřeva navzdory nouzi, bídě a útrapám.
A když se dnes přátelé vídají – všichni přijíždějí zdaleka – pak je loučení tak těžké při úzkostném rozcházení.
Dá-li Bůh, sejdeme se zas ve staré přízni za rok, a pak, jak tomu vždy dřív bývalo, zazní písně naší domoviny.
Zita Ladwig (1909–2007), chebská básnířka
## Jugendfreunde
Schon viele Jahre sind vergangen
seit unserer gold'nen Jugendzeit,
als uns noch Spiel und Heiterkeit
gerötet unsere heißen Wangen.
Wenn wir so oft in froher Runde
als gute Freunde scherzten, lachten
und manchen Schabernack erdachten,
genossen wir vereint die Stunde.
Durch Täler und auf Bergeshöhen
erklangen unsere Wanderlieder,
man ließ zur Rast sich gerne nieder
und sich vom lauen Wind umwehen.
Es ging die Zeit so rasch vorüber,
wir mußten in die Welt hinaus –
verlassen steht das Elternhaus –
ein grauer Schatten liegt darüber.
Wir alle haben in der Weite
in Selbstvertrauen uns bewährt,
von hartem Aufbau uns ernährt,
die Zuversicht gab uns Geleite.
Es konnte damals nicht zerbrechen
grausames Schicksal unseren Stolz,
wir sind geformt aus festem Holz,
trotz Not und Elend und Gebrechen.
Und wenn sich heut' die Freunde sehen
– sie kommen alle von weither –
dann fällt der Abschied ach so schwer
beim bangen Auseinandergehen.
So Gott will, treffen wir uns wieder
in alter Freundschaft übers Jahr,
und dann, wie's früher immer war,
erklingen uns'rer Heimat Lieder.
Zita Ladwig (1909-2007), Egerländer Lyrikerin
věta pokračuje na dalším listu ⟶
K lidové snaze zavádět v církvi změny: Biskup Gerhard Müller z Řezna konstatoval: „Církev nesmí být konformní se společností, nýbrž musí být konformní s evangeliem." – Vždy bylo obtížné a bude stále obtížnější najít v církvi správnou míru mezi setrvávající tradicí a nutnými reformami v neustále se měnícím světě. Rozvážné zápolení o žádoucí proměnu společenského obrazu, který je v církvi již přítomný, vyžaduje dlouhý a moudrý dech. Musíme dát pozor, abychom se nedostali do nebezpečí zredukovat církev na náboženský nebo dokonce soukromý spolek. Církev je sice ve světě, ale není z tohoto světa. F.P.
## Auf ein Wort ...
Zum volksnahen Bestreben, in der Kirche Veränderungen einzuführen:
Bischof Gerhard Müller, Regensburg, stellte fest: „Die Kirche darf nicht gesellschaftskonform, sondern muß evangeliumskonform sein." – Es war schon immer schwierig und wird immer schwieriger, in der Kirche die richtige Mitte zwischen beharrender Tradition und notwendigen Reformen in einer sich ständig ändernden Welt zu finden. Das besonnene Ringen um die erwünschte Veränderung des in der Kirche bereits präsenten gesellschaftlichen Bildes bedarf eines langen und weisen Atems. Wir müssen aufpassen, daß wir nicht in Gefahr geraten, die Kirche auf einen religiösen oder gar privaten Verein zu reduzieren. Die Kirche ist zwar in der Welt, aber nicht von dieser Welt. F.P.
Treue Leser werben einen neuen Bezieher
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Věrní čtenáři získávají nového odběratele
Treue Leser werben einen neuen Bezieher
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.