⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Pozn.: Označení „ztracený" a „ztráta" se svým významem vztahují především na věcné předměty, jako průkaz, brýle, peníze, klíče aj. V jazykovém úzu se ovšem – v přeneseném smyslu – používají i pro nehmotné hodnoty, např. pro odvahu, důvěru, rozum apod.
Zařazení hraničního pojmu „domov" ponecháváme na úsudku laskavého čtenáře.
erregte und schimpfte. Wir Vertriebenen seien doch nicht so gedankenlos und täten unsere wertvolle Heimat verlieren. Er stellte nach seiner Meinung richtig: ‚Mia håbm unna Huimat niat valåuan wöi a laars Bröiftaschl, uns håut ma sa gnumma, ohne uns za fräign ...' Auf Hochdeutsch ergänzte er: geraubt, entrissen, 800 Jahre unserer Kultur vernichtet. Andere Teilnehmer an den Sitzungen, wie Ernst Bartl, Hans Ströher, Walter Preißler, Ernst Schneider, Anton Rödl, Bundesminister Hans-Christoph Seebohm, Walter Becher, schlossen sich ihm wortreich an.
Ja, daran denke ich, wenn ich heute noch in unserem Blätterwald von der ‚verlorenen Heimat' lese oder wenn in Gesprächen für das Unrecht der Vertreibung der verharmlosende Begriff ‚Aussiedlung' gebraucht wird."
– Nach einem Beitrag von Lm. Albert Reich, Stuttgart, Vorsitzender des Arbeitskreises Egerländer Kulturschaffender, abgek. AEK, in der Zeitschrift „Der Egerländer", Folge 2/14, Karlsbader Zeitung, Folge 3/14 und auch in unserem EHB, Folge 2/14, und anderen(?)–
Anm. Die Bezeichnungen „verloren" und „Verlust" beziehen sich – der Bedeutung nach – vornehmlich auf Gegenständliches, wie Ausweis, Brille, Geld, Schlüssel u.a. Sie werden im Sprachgebrauch durchaus – im übertragenen Sinn – auch für ideelle Werte verwendet, z.B. für Mut, Vertrauen, Verstand u.ä.
Die Zuordnung des grenzwertigen Begriffes „Heimat" bleibt dem Verständnis des geneigten Lesers überlassen. F. P.
Ve škole je na programu vlastivěda. Učitel: „Kdo zná nějakou starou selskou pranostiku?" Malá Fanni se hlásí a předvádí ukázku svých znalostí, dokonce spisovnou němčinou: „Jsou-li slepice ploché jako talíř, byl buldok zase rychlejší."
Bohatý obchodník se ptá faráře: „Důstojnosti, kdybych dal kostelu pár tisíc eur, dostal bych se pak do nebe?" – Na to duchovní pán: „Záruku na to vám nikdo dát nemůže, ale zkusit to určitě stojí za to!"
„Jestli mě ještě jednou uhodíš," řekl Karli spolužačce, „tak to řeknu svému staršímu bratrovi, a pak jsi byla naposledy holka!"
„Na jedno jste ale zapomněl," řekl malý Toni učiteli, když probíral metry, čtvereční metry, krychlové metry: „Na jedenáctku!"
Wenz je ožralý. „Dneska mám ale pořádnou opici, hrozné mrákoty, hned si lehnu!", říká manželce. Ona na to: „To zas přejde, ale tvá hloupost, ta ti zůstane."
Dva horolezci stojí před hlubokou ledovcovou trhlinou. Jeden říká: „Před třemi dny sem spadl můj vůdce." – Druhý hned nato: „A to mi říkáš tak mimochodem? Zavolal jsi vůbec pomoc?" – První: „Ne, to nebylo třeba. Byl už dost starý, a pár zubů mu už taky chybělo."
Správná adresa. Lochner-Wenz se stavil u hostinského na poště a objednal si hovězí guláš. Maso je tuhé a plné šlach. Wenz: „To maso je ale hrozně tuhé, to se vůbec nedá kousat!" – Hostinský na to: „S tím si musíte stěžovat rovnou u toho vola." – Na to Wenz: „No jo, právě proto to říkám tobě!"
Věrní čtenáři, získejte nového odběratele!
*V originále chebským nářečím.*
## A wing woos zan Schmunzln ...
In da Volksschul stäiht Heimatkunde am Stundnplån. Lehra: „Wer kennt a ålta Bauanregl?" – Dåu gänga v(ül Händ ind Häich. Die klana Fanni kinnt drua u gitt a Kostprob va ihrn Wissn zan bestn, suagåua af Hauchdeitsch: „Sind die Hühner flach wie Teller, war der Bulldog wieder schneller."
A reicha Gschäftsmua fräigt an Pfårra: „Håuchwürdn, wenn i da Kirgn a paar Tausnda Euro gabat, teet i dånn in Himml kumma?" – Drauf da geistlicha Herr: „Garantie gitts dafüa kaana, owa a Vasuch is dees schu wert!"
„Wenn du mich nuch amål schlegst", håut da Karli za da Schoolfraln gsågt, „dånn soghis mein gråußn Brouda, dånn bist du die längsta Zeit a Fraln gwesn!"
„Aan håbmS owa vagessn", håut da klana Toni zan Lehra gsågt, wöi a die Meter, Quadratmeter, Kubikmeter durchgnumma håut: „An Elfmeter!"
Da Wenz kinnt bsoffm ham. „Heint howi owa an richtighn Rausch, an Murdsdåmpf, dåu legsti nieda!", sågt a za sein Wei(b. Sie drauf: „Mua, der vagäiht jå wieda, owa dei(n Dummheit, döi bleibt da."
Zwaa Berghsteigha stänga vuara töifm Gletschaspåltn. Sågt da aana: „Vua drei Toogh is dåu mei Führa neigfålln." – Glei da ånnara: „U dees daz(ühlst ma sua beilaifigh. Håst du owa schu H(ülf ghuhlt?" –
Da erschta: „Naa, dees håuts niat braucht. Dea wår schu ziemlich ålt, u a påar Seitn håbm aah schu gfahlt."
Richtigha Adress'. Da Lochna-Wenz is ban Postwiat ei(nkäihat u bestöllt a Rindsgulasch. As Fleisch is zah u volla Flaxn. Da Wenz: „Dees Fleisch is owa årgh zah, dees kua ma jå niat kaia!" – Sågt da Wiat drauf: „Dåu moußt di schu ban Ochsn selwa beschwerdn." – Mechts da Wenz: „Nu jå, derenthålbm sogh ichs jå dir!"
Treue Leser werben
einen neuen Bezieher!
[obr] Hostinská místnost v přízemí slavkovské radnice, postavené 1538 (vyhořelé 1976). V těchto prostorách bylo roku 1925 zřízeno městské muzeum. Kníže básníků Johann Wolfgang von Goethe zde pobýval 25. 8. 1818 (busta na jeho památku?)
Osoby zleva: Haselbauer, listonoš, Putz, hodinář, a Emanuel Korb; vpravo od nich hostinští manželé Kernovi. Zatímco hosté popíjeli žejdlík (tmavého?) piva, manželský pár si dopřával kávovou přestávku. Kyvadlové hodiny, obrazy na stěně a po ruce ležící noviny patřily k dobře měšťanskému vybavení hostinské místnosti.
[obr] Učitelská konference. Snímek zachycuje část učitelského sboru slavkovské dívčí, obecné a měšťanské školy zhruba na přelomu století (1900 a později).
Zleva vsedě: katecheta Rudolf Schmitt, učitel Boser, učitelka Paula Glasauerová, Schachter, odborný učitel Josef Fischer, neznámý; vestoje: učitelka Margarete Löschnerová (provdaná Bretfeldová), neznámí (2), učitelka Fingerová, odborný učitel Rudolf Hubana.
Některá jména jsou nám známá z vyprávění našich rodičů, kteří tehdy byli žáky a žákyněmi. Naše vlastivědná kniha se na stranách 306–322 podrobněji věnuje školství města.
Fotografie poskytl krajan Herbert Jakob.
## Bilder aus alten Tagen
[obr] Gaststube im Erdgeschoß des Schlaggenwalder Rathauses, erbaut 1538 (abgebrannt 1976). In den Räumlichkeiten wurde 1925 das Stadtmuseum eingerichtet. Dichterfürst Johann Wolfgang von Goethe hielt sich am 25.8.1818 hier auf (Gesichtsplastik zum Gedenken?)
Die Personen v.l.: Haselbauer, Briefträger, Putz, Uhrmacher und Emanuel Korb; rechts davon die Wirtsleute Kern. Während die Gäste ein Seidel (dunkles?) Bier genossen, gönnte sich das Ehepaar eine Kaffeepause. Die Pendeluhr, Bilder an der Wand und griffbereite Zeitungen gehörten zur gutbürgerlichen Ausstattung einer Wirtsstube.
[obr] Lehrerkonferenz. Das Bild zeigt einen Teil der Lehrkräfte der Schlaggenwalder Mädchen-, Volks- und Bürgerschule etwa um die Jahrhundertwende (1900 und danach).
V.l. sitzend: Katechet Rudolf Schmitt, Lehrer Boser, Lehrerin Paula Glasauer, Schachter, Fachlehrer Josef Fischer, unbekannt; stehend: Lehrerin Margarete Löschner (verehelichte Bretfeld), unbekannt (2), Ln Finger, Fachlehrer Rudolf Hubana.
Einige Namen sind uns aus den Erzählungen unserer Eltern bekannt, die damals Schüler(innen) waren. Unser Heimatbuch geht auf den Seiten 306-322 auf das Schulwesen der Stadt näher ein.
Die Fotos stellte Lm. Herbert Jakob zur Verfügung
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Napříč nářeční zahrádkou (pokračování): Lahm, lahmigh – hlína, hlinitý Ladda, Ladderl – žebřík, malý žebřík laffm, gloffm – běžet, běžel Laggerl – málo tekutiny läichalat – vlažný Läisch (olwara) – naivní (hloupý) chlapík Läiv, Läivm – lev, lvi lätschat – měkký, kašovitý låtschn, Låtschbüx – vykecávat, žvanil låua; låu nan göih! – nechat; nech ho jít! låusa Bou, Strieck – zlobivý kluk, uličník Lembl – velký kus, kus Lewafleeg – mateřské znaménko löiwa niat – raději ne löign, Löigh – lhát, lež Löignschüppl – žertem: lhář Luach, Lecha – díra, díry Maal; Maalåff – ústa, huba; hlupák mahn, Mahd – sekat, posečená louka Måd – kus holka (přezíravě) Måsch – velká látková taška Masch(n, Mascherl – (látková) mašle, malá m. Måtz, Matzla – zajíc, zajíci Möll, Möllbeer – mouka, hloh (bobule hlohu) mooch(a; mogha – nevadí; hubený Mua, Manna – muž, muži Muschgablöih – muškátový květ Nagherl, Naghala – zbytek, zbytky (piva) Nåtza, Natzerl – krátký spánek, zdřímnutí Napplgetzla – vaječný koláč pečený ve formě neikuddln – hltavě pít neikåchln – pořádně přiložit (do kamen) Neitäita – svéhlavý člověk nogechn – hnát dolů Nogl, Negl, Neghala – hřebík, hřebíky, malý hřebík nöimats – nikdo nowlschani – vynikající (jídlo) Nu sua woos! – No tohle! Nu fraalich! – Ale ovšem, jistě! nussn – tvrdě třít temeno hlavy proti směru vlasů
## Wöi hamma daham gsågt?
Querbeet im Mundartgarten (Fortsetzung)
Lahm, lahmigh – Lehm, lehmig
Ladda, Ladderl – Leiter, kleine L.
laffm, gloffm – laufen, gelaufen
Laggerl – wenig Flüssigkeit
läichalat – lauwarm
Läisch (olwara) – naiver Kerl (dummer)
Läiv, Läivm – Löwe, Löwen
lätschat – weich, breiig
låtschn, Låtschbüx – (aus)plaudern, Plauderdose
låua; låu nan göih! – lassen; laß ihn gehn!
låusa Bou, Strieck – böser Bub, Lausbub
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.