⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Pozn.: Označení „ztracený" a „ztráta" se svým významem vztahují především na věcné předměty, jako průkaz, brýle, peníze, klíče aj. V jazykovém úzu se ovšem – v přeneseném smyslu – používají i pro nehmotné hodnoty, např. pro odvahu, důvěru, rozum apod.

Zařazení hraničního pojmu „domov" ponecháváme na úsudku laskavého čtenáře.

Ve škole je na programu vlastivěda. Učitel: „Kdo zná nějakou starou selskou pranostiku?" Malá Fanni se hlásí a předvádí ukázku svých znalostí, dokonce spisovnou němčinou: „Jsou-li slepice ploché jako talíř, byl buldok zase rychlejší."

Bohatý obchodník se ptá faráře: „Důstojnosti, kdybych dal kostelu pár tisíc eur, dostal bych se pak do nebe?" – Na to duchovní pán: „Záruku na to vám nikdo dát nemůže, ale zkusit to určitě stojí za to!"

„Jestli mě ještě jednou uhodíš," řekl Karli spolužačce, „tak to řeknu svému staršímu bratrovi, a pak jsi byla naposledy holka!"

„Na jedno jste ale zapomněl," řekl malý Toni učiteli, když probíral metry, čtvereční metry, krychlové metry: „Na jedenáctku!"

Wenz je ožralý. „Dneska mám ale pořádnou opici, hrozné mrákoty, hned si lehnu!", říká manželce. Ona na to: „To zas přejde, ale tvá hloupost, ta ti zůstane."

Dva horolezci stojí před hlubokou ledovcovou trhlinou. Jeden říká: „Před třemi dny sem spadl můj vůdce." – Druhý hned nato: „A to mi říkáš tak mimochodem? Zavolal jsi vůbec pomoc?" – První: „Ne, to nebylo třeba. Byl už dost starý, a pár zubů mu už taky chybělo."

Správná adresa. Lochner-Wenz se stavil u hostinského na poště a objednal si hovězí guláš. Maso je tuhé a plné šlach. Wenz: „To maso je ale hrozně tuhé, to se vůbec nedá kousat!" – Hostinský na to: „S tím si musíte stěžovat rovnou u toho vola." – Na to Wenz: „No jo, právě proto to říkám tobě!"

Věrní čtenáři, získejte nového odběratele!

*V originále chebským nářečím.*

[obr] Hostinská místnost v přízemí slavkovské radnice, postavené 1538 (vyhořelé 1976). V těchto prostorách bylo roku 1925 zřízeno městské muzeum. Kníže básníků Johann Wolfgang von Goethe zde pobýval 25. 8. 1818 (busta na jeho památku?)

Osoby zleva: Haselbauer, listonoš, Putz, hodinář, a Emanuel Korb; vpravo od nich hostinští manželé Kernovi. Zatímco hosté popíjeli žejdlík (tmavého?) piva, manželský pár si dopřával kávovou přestávku. Kyvadlové hodiny, obrazy na stěně a po ruce ležící noviny patřily k dobře měšťanskému vybavení hostinské místnosti.

[obr] Učitelská konference. Snímek zachycuje část učitelského sboru slavkovské dívčí, obecné a měšťanské školy zhruba na přelomu století (1900 a později).

Zleva vsedě: katecheta Rudolf Schmitt, učitel Boser, učitelka Paula Glasauerová, Schachter, odborný učitel Josef Fischer, neznámý; vestoje: učitelka Margarete Löschnerová (provdaná Bretfeldová), neznámí (2), učitelka Fingerová, odborný učitel Rudolf Hubana.

Některá jména jsou nám známá z vyprávění našich rodičů, kteří tehdy byli žáky a žákyněmi. Naše vlastivědná kniha se na stranách 306–322 podrobněji věnuje školství města.

Fotografie poskytl krajan Herbert Jakob.

věta pokračuje na dalším listu ⟶

Napříč nářeční zahrádkou (pokračování): Lahm, lahmigh – hlína, hlinitý Ladda, Ladderl – žebřík, malý žebřík laffm, gloffm – běžet, běžel Laggerl – málo tekutiny läichalat – vlažný Läisch (olwara) – naivní (hloupý) chlapík Läiv, Läivm – lev, lvi lätschat – měkký, kašovitý låtschn, Låtschbüx – vykecávat, žvanil låua; låu nan göih! – nechat; nech ho jít! låusa Bou, Strieck – zlobivý kluk, uličník Lembl – velký kus, kus Lewafleeg – mateřské znaménko löiwa niat – raději ne löign, Löigh – lhát, lež Löignschüppl – žertem: lhář Luach, Lecha – díra, díry Maal; Maalåff – ústa, huba; hlupák mahn, Mahd – sekat, posečená louka Måd – kus holka (přezíravě) Måsch – velká látková taška Masch(n, Mascherl – (látková) mašle, malá m. Måtz, Matzla – zajíc, zajíci Möll, Möllbeer – mouka, hloh (bobule hlohu) mooch(a; mogha – nevadí; hubený Mua, Manna – muž, muži Muschgablöih – muškátový květ Nagherl, Naghala – zbytek, zbytky (piva) Nåtza, Natzerl – krátký spánek, zdřímnutí Napplgetzla – vaječný koláč pečený ve formě neikuddln – hltavě pít neikåchln – pořádně přiložit (do kamen) Neitäita – svéhlavý člověk nogechn – hnát dolů Nogl, Negl, Neghala – hřebík, hřebíky, malý hřebík nöimats – nikdo nowlschani – vynikající (jídlo) Nu sua woos! – No tohle! Nu fraalich! – Ale ovšem, jistě! nussn – tvrdě třít temeno hlavy proti směru vlasů

věta pokračuje na dalším listu ⟶