⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Co si máme myslet o politikovi, který sice lituje pronásledování a utrpení při „zbavení krajanů občanství", ale hned nato každý druh odškodnění striktně odmítá. Vypadá takhle opravdové smíření?
Patrně nebylo ve znamení „politické korektnosti" vhodné místo podávání rukou a stojících ovací upozornit hosta na zásadu závazného mezinárodního práva: „restitutio in integrum" (uvedení do původního stavu). Zda naši „představitelé" vědí, že dobrá třetina českého národního majetku sestává z protiprávně zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, za který dosud nebyl zaplacen ani halíř odškodnění, ačkoli Česko patří mezi největší čisté příjemce z EU?
Přeji vám, milí krajané blízko i daleko, vše dobré, především zdraví jako nejcennější majetek. Užívejte si krásné léto a jeho radostné dny plné slunečního svitu!
Srdečně vás zdraví domáckým „Servus!"
Váš krajan Franz Pöttig
verbannt werden. Was ist von einem Politiker zu halten, der zwar die Verfolgung und Leiden bei der „Ausbürgerung der Landsleute" bedauert, dann aber gleich jede Art von Wiedergutmachung strikt ablehnt. Sieht so echte Versöhnung aus?
Es war wohl im Zeichen der „political correctness" nicht opportun, anstelle von Händeschütteln und stehender Ovationen den Gast auf den Grundsatz im zwingenden Völkerrecht: „restitutio in integrum"(Wiedereinsetzung in den vorigen Stand) hinzuweisen. Ob unsere „Amtsträger" wissen, daß ein gutes Drittel des tschechischen Volksvermögens aus dem widerrechtlich konfiszierten Eigentum der Sudetendeutschen besteht, für das bisher kein Heller Entschädigung geleistet wurde, obwohl Tschechien zu den größten Nettoempfängern der EU zählt?
Ich wünsche Euch, meine lieben Landsleute in nah und fern, alles Gute, vor allem Gesundheit als wertvollstem Besitz. Genießt die schöne Sommerzeit und ihre heiteren Tage voller Sonnenschein!
Es grüßt Euch herzlich mit einem heimatlichen „Servus!"
Euer Landsmann Franz Pöttig
věta pokračuje na dalším listu ⟶
1300 Povýšení na město. 1341 Loketské (Elbogenské) městské právo (Riesenburské). 1454 Junkeři z Plavna a Míšně získávají město a území. 1489 Jindřich III. z Plavna uděluje chebské městské právo. 1495 Vlády se ujímají Pluhové z Rabštejna. 1500 Nové náměstí, zahájení stavby Pluhovských domů, měšťanských domů v norimberském stylu, vodovodu z Hubu. Přeložení hrdelního soudu ze Šibeničního vrchu směrem k Početicím (Poschitzau). 1520 Dokončena stavba kostela sv. Jiří. Podpora hornictví. 1529 Zahájení stavby Plavebního příkopu, rybníků a Ebmetského příkopu. 1533 až 1537 Hans Pluh nejvyšším kancléřem Českého království. 1537 První německá škola. 1539 Zahájení ražby hlubinné dědičné štoly Kašpara Pluha. 1547 Povýšení na císařské svobodné horní město Ferdinandem I. 1549 Pád Kašpara Pluha. Nový znak. Získání dolu. 1566 Město postavilo 400 měšťanů a 700 horníků do turecké války. 1582 První výskyt moru, zřízení morového lazaretu. 1592 Vypuknutí červené úplavice. 1600 Postavení morového sloupu. 1619 Hold Fridrichu V. Falckému jako „Zimnímu králi". 1622 Valdštejn prohlíží 3 000 mužů. 1624 Začátek protireformace, propuštění evangelických učitelů. 1630 Odstoupení krásenské (Schönfeld) fary, potvrzení zbylých privilegií císařem Ferdinandem II. 1632 až 1634 Zásobování 4 800 polských jezdců. 1641 Výsada Ferdinanda II. pro tři horní města. 1666 Těžba stříbra na Seifenu, nasazení proutkařů. 1669 Velké soužení způsobené cikány, jejich vyhnání. 1688 Dodání první stříkačky na hašení požárů. Stavba kaple sv. Josefa. 1713 Velký požár v Novém Městě, zničeno 76 domů. 1742 Obsazení Francouzi. 1750 Město podřízeno loketskému (Elbogenskému) krajskému úřadu. 1751 Poslední poprava na popravišti. 1761 Podnikatelé zastavují těžbu kvůli nedostatku peněz. 1771 Převzetí těžby státem. 1772 Zrušení Vrchního horního úřadu, zřízení Horního úřadu. 1792 Založení porcelánky Václavem Haasem, horním mistrem. 1812 Císař František I. navštěvuje s dcerou město a doly. 1818 J. W. von Goethe navštěvuje město a cínové doly na Hubu. 1846 Stavba říšské silnice z Loketu (Elbogen) do Krásna (Schönfeld). 1848 Zřízení poštovního úřadu. 1873 Založení vodního družstva, získání Plavebního a Ebmetského příkopu i s rybníky. Otevření měšťanské školy. 1901 Otevření železniční trati Krásný Jez – Loket. 1914 až 1918 první světová válka (204 padlých a nezvěstných). 1915 Povodeň v Pinze (po letech 1890 a 1905). 1917 a poté nedostatek potravin, podvýživa, epidemie chřipky. 1918 Rozpad rakousko-uherské monarchie. Založení první Československé republiky (ČSR). Sudetští Němci nedostávají právo na sebeurčení; obdrží čs. státní občanství. 1919 4. března protestní shromáždění, 54 obětí zásahu čs. vojska. 1930 a poté velká nezaměstnanost, nouze, neklid. 1934 ze „Sudetoněmecké vlastenecké fronty" vzniká „Sudetoněmecká strana" (SdP). 1935 nárůst hlasů pro SdP ve volbách. 1938 v září vyhlášení stanného práva, zákaz SdP, mobilizace armády. Mnichovská konference a dohoda: odstoupení pohraničních území osídlených Němci. V říjnu obsazení německými vojsky. Obyvatelé se nyní stávají německými státními občany (až do roku 1945). V listopadu násilné akce proti židovským spoluobčanům. 1939 Důl znovu zahajuje provoz. Nasazení nucených pracovníků. V září začátek druhé světové války. Zavedení potravinových lístků a poukázek, pracovní povinnost žen, nasazení školáků, cizích dělníků a vězňů. 1945 Ubytování uprchlíků z východních území. Květen: kapitulace Německé říše. 7. května bezbojové obsazení americkými vojsky (do listopadu). Zřízení druhé Československé republiky (ČSR), přehmaty čs. milicí spočívající v odnětí práv, vyvlastnění, věznění a mučení německých obyvatel. 1946 Vyhnání (nucené vysídlení) hromadnými transporty po železnici do americké a sovětské okupační zóny s maximálně 50 kg zavazadel na osobu.
(Z „Nástinu dějin starého, kdysi císařského svobodného horního města Schlaggenwald" od Rudolfa Prosche, z knihy „Schlaggenwalder Heimatbuch")
## Schlaggenwald – Aus dem Leben der alten Bergstadt
1300 Erhebung zur Stadt.
1341 Luditzer Stadtrecht (Riesenburger).
1454 Junker von Plauen und Meißen erwerben Stadt und Gebiet.
1489 Heinrich III. von Plauen verleiht Egerer Stadtrecht.
1495 Die Pfluge von Rabenstein treten die Herrschaft an.
1500 Neuer Marktplatz, Baubeginn der Pflughäuser, Bürgerhäuser nach Nürnberger Art, der Wasserleitung von der Hubhöhe. Verlegung des Hochgerichts vom Galgenberg gegen Poschitzau.
1520 Bau der St.-Georgs-Kirche beendet. Förderung des Bergbaus.
1529 Baubeginn des Flößgrabens, der Teiche und des Ebmetgrabens.
1533 bis 1537 Hans Pflug oberster Kanzler im Königreich Böhmen.
1537 Erste deutsche Schule.
1539 Baubeginn des Kaspar Pflugen tiefen Erbstollens.
1547 Erhebung zur kaiserlich freien Bergstadt durch Ferdinand I.
1549 Sturz Kaspar Pflugs. Neues Wappen. Erwerb des Bergwerks.
1566 Stadt stellt 400 Bürger und 700 Bergleute zum Türkenkrieg.
1582 Erstes Auftreten der Pest, Errichtung eines Pestlazaretts.
1592 Ausbruch der Roten Ruhr.
1600 Errichtung der Pestsäule.
1619 Huldigung für Friedrich V. von der Pfalz als „Winterkönig".
1622 Wallenstein mustert 3.000 Mann.
1624 Beginn der Gegenreformation, Entlassung der evang. Lehrer.
1630 Abtretung der Schönfelder Pfarre, Bestätigung restlicher Privilegien durch Kaiser Ferdinand II.
1632 bis 1634 Verpflegung von 4.800 polnischen Reitern.
1641 Freibrief Ferdinands II. für die drei Bergstädte.
1666 Abbau von Silber im Seifen, Einsatz von Rutengängern.
1669 Große Zigeunerplage, ihre Vertreibung.
1688 Lieferung der ersten Feuerspritze. Bau der Josefikapelle.
1713 Großbrand in der Neustadt, 76 Häuser zerstört.
1742 Besetzung durch die Franzosen.
1750 wird die Stadt dem Elbogener Kreisamt unterstellt.
1751 letzte Hinrichtung am Hochgericht.
1761 stellen die Gewerken den Bergbau wegen Geldmangels ein.
1771 Übernahme des Bergbaus durch den Staat.
1772 Auflassung des Bergoberamtes, Einrichtung eines Bergamtes.
1792 Gründung der Porzellanfabrik durch Wenzel Haas, Bergmeister.
1812 Kaiser Franz I. besucht mit Tochter Stadt und Bergwerke.
1818 J. W. v. Goethe besucht Stadt und Zinnbergwerke auf der Hub.
1846 Bau der Reichsstraße von Elbogen nach Schönfeld.
1848 Einrichtung eines Postamtes.
1873 Gründung der Wassergenossenschaft, Erwerb des Flöß- und Ebmetgrabens samt Teichen. Eröffnung der Bürgerschule.
1901 Eröffnung der Eisenbahnstrecke Schönwehr-Elbogen.
1914 bis 1918 Erster Weltkrieg (204 Gefallene und Vermißte).
1915 Hochwasser in der Pinge (nach 1890 und 1905).
1917 und danach Nahrungsmangel, Unterernährung, Grippeepidemie.
1918 Zerfall der k. u. k. Monarchie. Gründung der ersten Tschechoslowakischen Republik (ČSR). Kein Selbstbestimmungsrecht für die Sudetendeutschen; sie erhalten tsch. Staatsbürgerschaft.
1919 am 4.März Protestkundgebungen, 54 Opfer durch tsch. Militär.
1930 und danach große Arbeitslosigkeit, Notstände, Unfrieden.
1934 aus „Sudd. Heimatfront" wird „Sudetendeutsche Partei"(SdP).
1935 Stimmenzuwachs der SdP bei Wahlen.
1938 im Sept. Verhängen des Standrechts, Verbot der SdP, Mobilmachung der Armee. Münchner Konferenz und Abkommen: Abtretung der deutschbesiedelten Randgebiete. Im Okt. Besetzung durch deutsche Truppen. Einwohner nun deutsche Staatsbürger (bis 1945). Im Nov. gewaltsames Vorgehen gegen jüdische Mitbürger.
1939 Bergwerk nimmt wieder Betrieb auf. Einsatz von Zwangsarbeitern. Sept. Beginn des Zweiten Weltkrieges. Einführung von Lebensmittelkarten und Bezugsscheinen, Dienstverpflichtung von Frauen, Einsatz von Schülern, Fremdarbeitern und Gefangenen.
1945 Unterbringen von Flüchtlingen aus den Ostgebieten.
Mai: Kapitulation des Deutschen Reiches. 7. Mai kampflose Besetzung durch amerikanische Truppen (bis Nov.). Errichtung der zweiten Tschechoslowakischen Republik (ČSR), Übergriffe durch tsch. Milizen mit Entrechtung, Enteignung, Inhaftierung, Folterungen der deutschen Bewohner.
1946 Vertreibung (Zwangsaussiedlung) in Sammeltransporten per Bahn in die amerikanische und sowjetische Besatzungszone mit bis zu 50 kg Gepäck pro Person.
(Aus „Abriß der Geschichte der alten, einst kaiserlich freien Bergstadt Schlaggenwald" von Rudolf Prosch, aus dem „Schlaggenwalder Heimatbuch")
Před 80 lety, 11. července 1933, zemřel v Horním Slavkově (Schlaggenwald) Johann Hahn, kterého pro jeho vypravěčské umění nazývali „Rosegger Kaiserwaldu".
Narodil se 24. května 1863 v Lokti (Elbogen), kde také chodil do školy, a po maturitě se věnoval učitelskému povolání. Po jazykových studiích složil ještě odbornou učitelskou zkoušku z francouzštiny. Jeho pedagogická činnost ho přivedla do našeho horního města, kde se roku 1900 stal ředitelem měšťanské školy.
Jeho první kniha se jmenovala „Heimatklänge – Geschichten und Gestalten aus fränkischem Lande" (Zvuky domova – příběhy a postavy z frankické země); vyšla roku 1898 s podporou Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách. První cenu „Erzgebirgszeitung" (Krušnohorských novin) získal za svou povídku „Der Hexenbub" (Čarodějnický chlapec). Roku 1904 vyšla divadelní hra „Der Heideprinz" (Vřesovištní princ). I jeho činnost badatele ve vlastivědě a národopisu přinesla bohaté literární plody. Především je třeba zmínit jeho „Sagenbuch der Heimat" (Knihu pověstí domova) s pověstmi ze Sokolova (Falkenau), Loketu (Elbogen), Horního Slavkova (Schlaggenwald) a okolí (1921). Pro „Erzgebirgszeitung" psal také „Sagen aus Schlaggenwald und Umgebung" (Pověsti z Horního Slavkova a okolí, 1897), dále „Hans Heiling in Sage und Dichtung" (Hans Heiling v pověsti a poezii, 1900), „Schlaggenwald, eine Dialektinsel" (Horní Slavkov, nářeční ostrov, 1899) a „Die letzte Hinrichtung in Schlaggenwald" (Poslední poprava v Horním Slavkově, 1896). V časopise „Unser Egerland" (Náš Chebsko) vyšly „Nationalgarde-Lied, das vom Naturfreund und Nagelschmied Rehberger in Schlaggenwald verfaßt und bis in die jüngste Zeit daselbst gesungen wurde" (Píseň národní gardy, kterou složil přítel přírody a hřebíkář Rehberger v Horním Slavkově a která se tam zpívala až donedávna, 1906) a „Handwerker-Sprüche" (Řemeslnická rčení, 1906). „Mitteilungen des Vereins für Geschichte in Böhmen" (Zprávy Spolku pro dějiny v Čechách) otiskly roku 1919 jeho pojednání „Die Bergstadt Schlaggenwald im deutschen Schrifttum" (Hornické město Horní Slavkov v německém písemnictví).
Rudolf Marterer (1906–1971), v letech 1961 až 1970 vydavatel našeho Heimatbriefu, napsal o Johannu Hahnovi: „Že si lidé v horních městech a vesnicích Kaiserwaldu mohli vyprávět tolik krásných domovských pověstí, byla zásluha zesnulého ředitele měšťanské školy Johanna Hahna v Horním Slavkově, který tyto pověsti básnicky zpracoval a přiblížil je obyvatelstvu ve své knize ‚Sagenbuch der Heimat'."
## Johann Hahn, der „Rosegger des Kaiserwaldes"
Vor 80 Jahren, am 11. Juli 1933, starb in Schlaggenwald Johann Hahn, den man wegen seiner Fabulierkunst den „Rosegger des Kaiserwaldes" nannte.
Am 24. Mai 1863 in Elbogen geboren, ging er hier zur Schule und widmete sich nach der Reifeprüfung dem Lehrerberufe. Nach Sprachstudien legte er auch noch die Fachlehrerprüfung für Französisch ab. Seine pädagogische Tätigkeit führte ihn in unsere Bergstadt, wo er im Jahre 1900 Bürgerschuldirektor wurde.
Sein erstes Buch hieß „Heimatklänge – Geschichten und Gestalten aus fränkischem Lande"; es erschien 1898 mit Unterstützung der Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen. Einen ersten Preis der „Erzgebirgszeitung" erhielt er für seine Erzählung „Der Hexenbub". 1904 erschien das Schauspiel „Der Heideprinz". Auch seine Tätigkeit als Heimatforscher und Volkskundler trug reiche literarische Früchte. Vor allem ist hier sein „Sagenbuch der Heimat" mit Sagen aus Falkenau, Elbogen, Schlaggenwald und Umgebung zu nennen (1921). Für die „Erzgebirgszeitung" schrieb er auch „Sagen aus Schlaggenwald und Umgebung" (1897), ferner „Hans Heiling in Sage und Dichtung" (1900), „Schlaggenwald, eine Dialektinsel" (1899) und „Die letzte Hinrichtung in Schlaggenwald" (1896). In der Zeitschrift „Unser Egerland" erschienen „Nationalgarde-Lied, das vom Naturfreund und Nagelschmied Rehberger in Schlaggenwald verfaßt und bis in die jüngste Zeit daselbst gesungen wurde" (1906) und „Handwerker-Sprüche" (1906). Die „Mitteilungen des Vereins für Geschichte in Böhmen" druckten 1919 seinen Aufsatz „Die Bergstadt Schlaggenwald im deutschen Schrifttum".
Rudolf Marterer (1906-1971), von 1961 bis 1970 Herausgeber unseres Heimatbriefes, schrieb über Johann Hahn: „Wenn man sich in den Bergstädten und Dörfern des Kaiserwaldes so viele schöne Heimatsagen erzählen konnte, so war das ein Verdienst des verstorbenen Bürgerschuldirektors Johann Hahn in Schlaggenwald, der diese Sagen dichterisch gestaltete und in seinem ‚Sagenbuch der Heimat' der Bevölkerung nahebrachte."
Dieser Sagendichter und Heimatforscher des Kaiserwaldes ge-
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.