Jakmile skončí březen, slunce už znatelně nabralo na síle a jeho příjemné teplo my starší tolik oceňujeme. Svět nám připadá přívětivější, život je zas o něco snesitelnější. Drsné, často mrazivě studené zimní dny patří opět minulosti a člověk si s úlevou oddechne.
Až pošťák přinese do domu toto číslo Heimatbriefu, budeme slavit Velikonoce, svátek Kristova vzkříšení. Vzpomínáme na slavnostně vyzdobený Boží hrob, na sváteční mši v kostele svatého Jiří a na bohaté velikonoční zvyky staré domoviny. Myslíme na májové pobožnosti v kostele svaté Anny, zasvěcené svaté Marii, Matce Boží; na Nanebevstoupení Páně, kdy si mnohé rodiny po mši rády vyrazily na výlet do zelenající se a kvetoucí přírody; nezapomínáme ani na Den matek, kdy slovem i písní děkujeme matkám. Padesát dní po Velikonocích slavíme Letnice, svátek seslání Ducha svatého.
Těšme se teď na toužebně očekávané jaro, na sytou zeleň luk, na pestrou rozmanitost květin, na známé hlasy ptáků a také na radostné shledání s dobrými přáteli ze staré domoviny.
Přeji vám k tomu hezký čas, nemocným úspěšnou cestu k uzdravení, všem pokojné velikonoční svátky a krásné květnové svátky.
Zdraví vás s krajanskou sounáležitostí
váš krajan Franz Pöttig
## Liebe Landsleute!
Wenn der Monat März vorüber ist, hat die Sonne schon mächtig an Kraft gewonnen, deren wohlige Wärme wir Älteren so sehr schätzen. Die Welt erscheint uns freundlicher, das Dasein lebenswerter. Die rauhen, oft frostig-kalten Wintertage gehören wieder der Vergangenheit an, und man seufzt erleichtert auf.
Wenn der Postbote diese Ausgabe des „Heimatblattes“ ins Haus bringt, feiern wir Ostern, das Fest der Auferstehung Christi. Wir erinnern uns an das festlich geschmückte Heilige Grab, an das feierliche Hochamt in der St.-Georgs-Kirche und an das reiche österliche Brauchtum in der alten Heimat. Wir denken an die Maiandachten in der St.-Anna-Kirche, die der hl. Maria, der Muttergottes, gewidmet waren; an den Himmelfahrtstag, an dem viele Familien nach der Messe gerne Ausflüge in die grünende und blühende Natur unternahmen; wir vergessen nicht den Muttertag, an dem unser Dank in Wort und Lied den Müttern gilt. Fünfzig Tage nach Ostern feiern wir Pfingsten, das Fest der Sendung des Hl. Geistes.
Freuen wir uns nun auf den sehnlich erwarteten Frühling, das satte Grün der Fluren, die bunte Vielfalt der Blumen, die vertrauten Stimmen der Vögel und auch auf ein frohes Wiedersehen mit guten Freunden aus der alten Heimat.
Ich wünsche Euch dazu eine gute Zeit, den Kranken erfolgreiche Wege zur Genesung, allen ein friedvolles Osterfest und schöne Feiertage im Monat Mai.
Es grüßt Euch in heimatlicher Verbundenheit
Euer Lm. Franz Pöttig
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Když duben pořádně se rozjaří, seno i obilí bujně se daří. A mísí-li sníh se sluncem v hře, nech ho být, tak to prostě běž!
Přijde-li Rozmunda s bouří, s větrem, nevadí to – vyhraje ten, kdo len zaseje o Ezechielovi, ten mu jistě nezklame, poroste.
Dokud žáby řvou před Markem, potom už musí zmlknout tichem. Dej pozor o Valpuržině noci, ať ti čarodějka neuškodí nic!
Rolf Nitsch (1920–1984), chebský spisovatel
Poznámka: Rozmunda (30. 4.?), Ezechiel, prorok v Babylonu, 10. 4., Marek, evangelista, 25. 4., Valpuržina noc (filipojakubská noc) 30. 4.
Věrní čtenáři, získejte pro Heimatbrief (EHB) nového odběratele!
## April
Wenn der April Spektakel macht,
gibt's Heu und Korn in voller Pracht.
Drum, mischt er Schnee mit Sonnenschein,
laß ihm sein Spiel und schick' dich drein!
Kommt Rosamund mit Sturm und Wind,
das schadet nicht. – Doch der gewinnt,
der Lein sät an Ezechiel,
der wächst ihm ganz bestimmt nicht fehl.
Solang' die Frösch' vor Markus schrei'n,
müssen sie nachher stille sein.
Gib acht in der Walpurgisnacht,
daß dir die Hex' kein Schaden macht!
Rolf Nitsch (1920-1984), Egerländer Schriftsteller
Anmerkung: Rosamunde (30.4.?), Ezechiel (Hesekiel), Prophet in Babylon, 10.4., Markus, Evangelist, 25.4., Walpurgisnacht (Frei-, Losnacht) 30.4.
Treue Leser werben einen neuen Bezieher für den EHB!
„Karlovarské noviny" (Karlsbader Zeitung, KZ) – vydání únor 2010 – se podrobně zabývaly mezitím už téměř odpudivým handrkováním kolem předsedkyně Svazu vyhnanců Eriky Steinbachové a jejího místa ve správní radě Centra proti vyhánění. V příspěvcích jako „Zatvrzelé fronty ve sporu o Steinbachovou" a „Zahajovací návštěva v Praze" se autoři věnují protichůdnému postoji tehdejšího spolkového ministra zahraničí Guida Westerwelleho k obsazení tohoto místa paní Steinbachovou.
Ve stejném vydání KZ je k uvedenému politikovi otištěna i básnička. Pochází z „Pruských všeobecných novin" (Preußische Allgemeine Zeitung) z 9. 12. 2009. Pod titulkem „Westerwelleho obrat" (Die Westerwende) a pod pseudonymem „Pannonicus" je bohužel citováno jen pět z osmi slok. Šlo o přehlédnutí?
Zde jsou verše v úplném znění:
Jak se ví už odedávna, usmíření samo nejde, vždyť se na něm obě strany musí podílet, a poctivě.
Role jsou však obrácené, když se dnes obětem diktuje, jak se mají usmiřovat, aby to vyhovovalo pachatelům.
Ještě zvrácenější a podlejší, leč pachatelům nadmíru vhod, je, když navíc někdo vlastním lidem vrazí navrch nůž do zad.
Byl bych odpřisáhl na vše svaté, že dřív mluvil jinak – přišel snad o rozum? Ne, naučil se: tudy vede cesta!
Tak tedy vyje se smečkou a osvědčuje se ve špagátu, vždyť dnes je ministrem – člověk se ptá, pro jaký stát?
Ano, ten liberální tovaryš se vypracovává na mistrovské beránka, a měkká vlna smíření tak zůstává v hlavním programu.
Na usmiřování právě absolvoval i rychlokurz – na Blízkém východě, kde bez milosti se týrají vyhnanci.
Ovšem takové usmíření není jen prostě nespravedlivé, nýbrž navíc výsměchem – jenže Němec mlčí a platí…
Poznámka volně podle Goethova Fausta: „Politická píseň, ošklivá píseň?" F.
## Steinbach-Streit
Die „Karlsbader Zeitung“ (KZ) – Ausgabe Februar 2010 – befaßte sich ausführlich mit dem inzwischen fast widerwärtigen Gezerre um die Präsidentin der Vertriebenen Erika Steinbach und ihrem Sitz im Stiftungsrat für das Zentrum gegen Vertreibungen. In Beiträgen, wie „Verhärtete Fronten im Steinbach-Streit“ und „Antrittsbesuch in Prag“, geht man auf die gegensätzliche Haltung des derzeitigen Bundesaußenministers Guido Westerwelle zur Besetzung mit Frau Steinbach ein.
In der gleichen Ausgabe der KZ ist zum genannten Politiker auch Gereimtes angeführt. Es stammt aus der „Preußischen Allgemeinen Zeitung“ vom 9.12. 2009. Unter dem Titel „Die Westerwende“ und Pseudonym „Pannonicus“ werden (leider) nur fünf der acht Strophen zitiert. Ein Versehen?
Hier die vollständigen Verse:
Wie man weiß seit alten Zeiten,
klappt Versöhnung nicht allein,
denn es müssen beide Seiten
ehrlich dran beteiligt sein.
Doch verdreht sind wohl die Rollen,
wenn man Opfern heut' diktiert,
wie sie sich versöhnen sollen,
daß es Tätern konveniert.
Noch perverser und gemeiner,
aber Tätern höchst genehm
ist's, wenn eignen Leuten einer
in den Rücken fällt zudem.
Stein und Bach hätt' ich geschworen,
daß der früher anders klang –
hat er den Verstand verloren?
Nein, er lernte: Da geht's lang!
Also heult er mit der Meute
und bewährt sich im Spagat,
ist er doch Minister heute –
fragt man sich, für welchen Staat?
Ja, der Liberal-Geselle
mausert sich zum Meister-Lamm.
und die weiche Sühnewelle
bleibt daher im Hauptprogramm.
Fürs Versöhnen hat er grade
auch den Schnellkurs absolviert –
in Nahost, wo ohne Gnade
man Vertrieb'ne malträtiert.
Allerdings, so ist Versöhnung
nicht nur schlichtweg ungerecht,
sondern obendrein Verhöhnung –
bloß der Deutsche schweigt und blecht ...
Anmerkung frei nach Goethes Faust: „Politisch' Lied, ein garstig' Lied?“
F.P.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.