⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Na domovských kostelních schodech probouzí vzpomínky na často dlouhou, sněhem bohatou zimu.

[obr] Zasněžený pohled na kostelní schody a část města v zimě.

Snímek zachycuje nám tak důvěrně známé kostelní schody, zasněžené, s výhledem na část města. Na příkrém výstupu ke kostelu sv. Jiří stojí vpravo od středu známý gotický kamenný sloup, zvaný také Häßlerův, resp. Heßlerův sloup. Stejně tak strmé střechy domů (jako krytina často sloužil dehtový papír) nesou souvislou sněhovou pokrývku. Vlevo v popředí rozeznáváme dům č. 179 (Zeidler), uprostřed snímku dole obchod se smíšeným zbožím Otto Machatschka (č. 182), vedle něj č. 183 (Ernst Thiel). Pravou polovinu snímku zabírá mohutná střecha domu č. 165 (Gareis). V pozadí vidíme polnosti dolní Peint, les Stöllerlwald v zářezu Zechtalu a vpravo dlouhý hřbet Galgenbergu.

[obr] V levé části snímku lemuje dům č. 165 (Alois Gareis, zubní lékař) příjezdovou cestu nahoru do městské části Kaunitz; před strmým, za ledu a sněhu dost obtížným výstupem ke kostelu sv. Jiří stojí v pravé polovině snímku budovy č. 180 (Gebhart, dříve klempířství August Beck?) a nad ním č. 179 (Josef a Anna Zeidlerovi). Střed snímku nahoře ovládá děkanství a – nad hřbitovní zdí – budova kostela s cibulovitou vížkou na hřebeni.

Oba snímky nám poskytl krajan Franz Hofmann, Auerbach i.d.Opf. Pocházejí patrně z třicátých let.

(Pokračování)

Na severozápadním okraji města (směrem k Loketu) se tyčí kostel sv. Anny. Jeho založení sahá do dávné minulosti. Když si roku 1532 protestanté přivlastnili městský kostel sv. Jiří, zůstala v kostele sv. Anny zachována katolická bohoslužba, občas docházelo k hádkám a dokonce i k potyčkám mezi oběma náboženskými obcemi. Požár roku 1713 kostel sv. Anny zničil. V letech 1725 až 1726 byl ale kostel znovu postaven a roku 1726 ho vysvětil sokolovský vikář Johann Christof Kuhn. Uvnitř kostela jsou na stropě pěkné freskové malby Eliase Dollhopfa z roku 1772. Dollhopf byl rodákem odtud a bydlel v nynějším domě č. 8 na náměstí. Narodil se roku 1702, maloval fresky v klášterním kostele ve Waldsassenu, dále v klášteře Teplá, navrhl kazatelnu v poutním kostele Chlum svaté Maří (Maria Kulm) a sám ji i vyzdobil, dále namaloval několik olejových portrétů a zemřel vysoce ctěn a vážen roku 1773 jako starosta města. Za zmínku stojí dále Pluhův dům z roku 1510, poznamenaný kulatým vjezdovým obloukem s kamennými sedátky po obou stranách vchodu a ozdobami na štítových zdech, stejně jako Nidermannův dům z roku 1536. (Ten druhý se nachází na náměstí č. 52, první v Krásenské ulici č. 497.) Na území města stojí za zvláštní pozornost i některé sochy, jako socha sv. Floriána, socha Vykupitele světa (obě na náměstí), sloup Nejsvětější Trojice u kostelních schodů, socha Jana Nepomuckého na zděném mostě přes náhon a několik větších i menších kapliček.