[obr] Panoramatický pohled na Horní Slavkov (Schlaggenwald) s kostelem a věží radnice.
Milí krajané! „Nenadálé přichází často," říká lidové rčení, a čerpá přitom z mnoha zkušeností. Nikdo není vyzbrojen proti nástrahám života. Když člověka nečekaně potká šťastná událost, nesmírně se raduje. Když ho ale znenadání postihne neštěstí, zarazí se polekaně a začne se hádat se svým osudem. Ani lidé od psacího řemesla nejsou vůči nepředvídatelnému chráněni. Tak jsem i já musel v prosinci náhle, jako blesk z čistého nebe, vyměnit psací stůl za nemocniční lůžko. Měl jsem ale štěstí a po nějaké době jsem se mohl zase zotavit, díky Bohu! Pokud se mi nepodařilo udržet příspěvky v tomto Heimatbriefu v obvyklém rozsahu, prosím o pochopení. V těchto předvánočních dnech jsem směl zažít mnoho účasti a i touto cestou děkuji za srdečná přání uzdravení. V neštěstí je útěchou mít dobré přátele. Pokud by vás příští Heimatbrief (číslo 2) nezastihl včas před velikonočními svátky, přeji všem krajanům blízkým i vzdáleným radostné a požehnané svátky. Zdraví vás ve staré sounáležitosti Váš krajan Franz Pöttig
Meine lieben Landsleute!
„Unverhofft kommt oft“, weiß der Volksmund zu sagen und schöpft dabei aus vielen Erfahrungen. Niemand ist gegen die Wechselfälle des Lebens gewappnet. Begegnet ihm überraschend ein glückhaftes Ereignis, freut sich der Zeitgenosse ungemein. Ereilt ihn aber unerwartet Unheil, dann hält der Mensch erschrocken inne und beginnt mit seinem Schicksal zu hadern.
Auch Leute von der schreibenden Zunft sind gegen Unvorhersehbares nicht gefeit. So mußte ich im Dezember plötzlich, wie aus heiterem Himmel, den Schreibtisch mit dem Krankenlager tauschen. Doch ich hatte Glück und konnte mich nach einiger Zeit wieder erholen, Gott sei Dank! Wenn es mir nicht gelungen ist, die Beiträge in diesem Heimatbrief in gewohntem Umfang aufrechtzuerhalten, so bitte ich um Verständnis.
Ich durfte in diesen vorweihnachtlichen Tagen viel Anteilnahme erfahren und danke auch auf diesem Wege für die herzlichen Genesungswünsche. Es ist im Unglück tröstlich, gute Freunde zu haben.
Falls Euch der nächste Heimatbrief (Folge 2) nicht mehr rechtzeitig vor dem Osterfest erreicht, wünsche ich allen Landsleuten in nah und fern frohe und gesegnete Feiertage.
Es grüßt Euch in alter Verbundenheit
Euer Landsmann Franz Pöttig
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Patronátní město Auerbach i.d.Opf. zdraví všechny krajany z bývalého farního obvodu Horní Slavkov (Schlaggenwald) v Chebsku a přeje jim k velikonočním svátkům radostné dny. Snad se i letos znovu naskytne příležitost uspořádat v Auerbachu setkání krajanských přátel. Joachim Neuß, první starosta
## Ostergruß
Die Patenstadt Auerbach i.d.Opf. grüßt alle Landsleute aus dem ehemaligen Kirchsprengel Schlaggenwald im Egerland und wünscht ihnen zum Osterfest frohe Feiertage. Vielleicht ergibt sich auch in diesem Jahr wieder eine Gelegenheit, ein Treffen von Heimatfreunden in Auerbach zu veranstalten.
Joachim Neuß, Erster Bürgermeister
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Příklad: Prameny (Sangerberg)
Po našem vyhnání nastal nezadržitelný úpadek a zpustošení kdysi kvetoucí vlasti, které trvá dodnes. Prameny (Sangerberg) jsou příznačným příkladem tohoto osudu. Český novinář Luděk Navara ho popsal ve vysokonákladovém deníku „Mladá fronta Dnes": Před druhou světovou válkou měly lázně v jihovýchodní části Slavkovského lesa (Kaiserwald) asi 2000 obyvatel německé národnosti, školu, banku, tři hotely a 20 hostinců. Dnes žije v bývalých lázních jen 140 lidí, kteří místu říkají „Prameny" (něm. „Quelle" znamená „pramen"). Obec je vysoce zadlužená, silně zanedbaná a bez zastupitelstva, do kterého nikdo nechce kandidovat. Brzy ji má spravovat státem dosazený úředník. Radnice i další obecní majetek mají být vydraženy na úhradu dluhů. Obec je obklíčena obřími bolševníky velkolepými. (Viz příspěvek „Kavkazské monstrum" v Heimatbriefu č. 3/1998!) Budovy bývalých německých obyvatel nebyly po jejich vyhnání už nikdy opraveny. Navara se ptá: „Jak se mohlo stát, že se z bohatých lázní, oblíbeného výletního cíle lázeňských hostů ze sousedních Mariánských Lázní, staly zapadákov, který nemá ani starostu?" Spisovatel a regionální historik Luděk Jaša, který o dějinách obce napsal knihu, je citován: „Byla to stavebně pěkná obec, některé domy se svou honosností podobaly těm v Mariánských Lázních. Po válce sem ale přišli jiní lidé a vojáci, některé domy byly zbořeny, jiné vyhozeny do povětří." Sudetští Němci byli vyhnáni, jejich domy i kostel ze 14. století zničeny a obec se stala součástí vojenského cvičiště. Obec lze přirovnat k žebrákovi, který sedí na hromadě zlata, neboť tamní prameny jsou skutečně léčivé. Po roce 1990 se prameny měly zpřístupnit a investor chtěl postavit stáčírnu. Obec měla ročně dostávat 20 milionů korun. Na dluh proto financovala vrty, aby našla nejlepší minerální prameny, jenže přísné podmínky v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les (dříve „Kaiserwald", tedy vlastně „Slavkovský les") tento záměr zmařily. Místo peněz do obecní pokladny teď každou vteřinu odtéká 15 litrů minerální vody nevyužito do potoka. Dluhy v současnosti činí 30 milionů korun a úroky se dále hromadí. Zastupitelé složili své funkce a o obec se už nikdo nezajímá. Základní chod obce má vést úředník dosazený pražským ministerstvem vnitra, dokud se neustaví řádně zvolené zastupitelstvo. Jak to bude doopravdy pokračovat, neví nikdo. Kdo má chuť starat se o zruinovanou obec? Stát přece jmenováním státního „protektora" nepřevezme ještě i horu dluhů. Východisko z této beznadějné situace kdysi vzkvétajících německých lázní Prameny (Sangerberg) není v dohledu. A Prameny zdaleka nejsou jediným takovým případem. F.P. (SdZ/Vb č. 50 z 11. 12. 09 – autor: Milan Kubeš)
## Schulden statt Kurort
Beispiel Sangerberg
Nach unserer Vertreibung setzten unaufhaltsam Niedergang und Verwüstung der einst blühenden Heimat ein, die bis heute andauern. Sangerberg, heute „Prameny“, ist ein bezeichnendes Beispiel für dieses Schicksal. Der tschechische Journalist Ludek Navara beschrieb es in der auflagestarken Tageszeitung „Mladá Fronta Dnes“ (dt. „Junge Front Heute“):
Vor dem Zweiten Weltkrieg hatte der Kurort im südöstlichen Teil des Kaiserwaldes etwa 2.000 Einwohner deutscher Nationalität, eine Schule, eine Bank, drei Hotels und 20 Gasthäuser. Heute leben in dem einstigen Heilbad nur noch 140 Menschen,
9
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.