⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Tentokrát bude první letošní číslo našeho zpravodaje přednostně věnováno rozsáhlé cestopisné reportáži s fotografiemi. Rozdělit ji na dvě čísla by nebylo výhodné. Ostatní připravené příspěvky proto vyjdou o něco později. Prosím o pochopení.
Ještě něco jiného. Před více než 40 lety nás navždy opustil vlasti věrný krajan Oskar Otto. Byl prvním vydavatelem našeho Slavkovského krajanského zpravodaje, jehož význam jakožto (poslední) pojítko mezi široko rozptýlenými krajany byl už mnohokrát oceněn. První číslo vyšlo – my vysídlenci jsme je toužebně očekávali a radostně přivítali – 15. června 1949. Pod Ottovým vedením vyšlo z Lindenbergu v Algavsku, z Buchloe a z Hanau ještě dalších 75 čísel. Jeho nástupce Rudolf Marterer z Erlangenu vydal 46 čísel, poté Richard Brummeissl z Kahlu nad Mohanem dalších 76 zpravodajů. I na ně vzpomínáme s velkou vděčností!
Od roku 1990 v tomto vydávání pokračuje Slavkovský vlastivědný a historický spolek (SHGV). Dodnes vyšlo celkem 298 čísel Heimatbriefu.
Nyní nastává jubileum. První letošní číslo, které nyní držíte v rukou, je již 100. Heimatbriefem, který jsem směl z pověření spolku (SHGV), avšak redakčně na vlastní odpovědnost, pro vás, milí vlasti věrní čtenáři, připravit. Jsem rád, že mi bylo po celá ta léta dopřáno tento dobrovolně převzatý úkol plnit ve spojení s domovem, a doufám, dá-li Bůh, že se mu budu moci ještě nějakou dobu věnovat. Zachovejte i vy krajanskému poslu jako schránce vzpomínek nadále věrnost!
Veselé velikonoční svátky a hezký čas přeji všem přátelům domova, blízkým i vzdáleným, váš krajan
Franz Pöttig
nerstag (20.3.) beginnt kalendarisch der Frühling, der Karfreitag beschert uns dazu den bestimmenden Vollmond, und am 23. März feiern wir Ostern, das Hochfest der Auferstehung Christi. Über das heimatliche österliche Brauchtum haben wir schon des öfteren berichtet. Man lese auch im Heimatbuch darüber nach (ab Seite 269).
Ein umfangreicher Reisebericht mit Fotos soll diesmal die erste Folge unseres Heimatbriefes vorrangig bestimmen. Eine Aufteilung auf zwei Folgen wäre nicht günstig. Andere mögliche Beiträge erscheinen daher etwas später. Ich bitte um Verständnis.
Etwas anderes. Vor mehr als 40 Jahren verließ uns der heimattreue Landsmann Oskar Otto für immer. Er war der erste Herausgeber unseres Schlaggenwalder Heimatbriefes, dessen Bedeutung als (letzte) Klammer unter den weitverstreut lebenden Landsleuten schon oft gewürdigt wurde. Die erste Ausgabe erschien, von uns Vertriebenen sehnliehst erwartet und freudig begrüßt, am 15. Juni 1949. Unter Ottos Schriftleitung folgten von Lindenberg i. Allg., Buchloe und Hanau aus noch 75 Hefte. Sein Nachfolger Rudolf Marterer, Erlangen, gab 46 Folgen, danach Richard Brummeissl, Kahl a. Main, weitere 76 Briefe heraus. Wir gedenken auch ihrer in großer Dankbarkeit!
Ab 1990 setzte der Schlaggenwalder Heimat- und Geschichtsverein e.V. diese Veröffentlichungen fort. Bis heute sind insgesamt 298 Heimatbriefe erschienen.
Nun steht ein Jubiläum an. Die erste Ausgabe für 2008, die jetzt vor Euch liegt, ist der 100. Heimatbrief, den ich im Auftrag des Vereins (SHGV), redaktionell jedoch in eigener Regie, für Euch, liebe heimattreue Leser, gestalten durfte. Ich freue mich, daß es mir in all den Jahren vergönnt war, diese freiwillig übernommene Aufgabe in heimatlicher Verbundenheit zu erfüllen, und hoffe, so Gott will, noch einige Zeit dafür tätig zu sein. Haltet auch Ihr dem Heimatboten als Hort der Erinnerungen weiterhin die Treue!
Ein frohes Osterfest und eine gute Zeit wünsche ich allen Heimatfreunden, in nah und fern, als Euer Landsmann
Franz Pöttig
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Patronátní město Auerbach i.d.Opf. zdraví všechny krajany z bývalého horního města Horní Slavkov (Schlaggenwald) a jeho vesnic v Chebsku, přeje jim k Velikonocům veselé svátky a už nyní srdečně zve všechny kmotřence na příští krajanské setkání.
Helmut Ott, první starosta
## Ostergruß
Die Patenstadt Auerbach i.d.Opf. grüßt alle Landsleute aus der ehemaligen Bergstadt Schlaggenwald und ihren Dörfern im Egerland, wünscht ihnen an Ostern frohe Feiertage und lädt alle Patenkinder schon jetzt zu ihrem nächsten Heimattreffen recht herzlich ein.
Helmut Ott, Erster Bürgermeister
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Leden: Vedení sudetských Němců apeluje na spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou, aby při své první návštěvě Prahy přednesla i požadavky vysídlenců z domova. Ta svou pražskou návštěvu odbývá téměř výhradně ve funkci předsedkyně Rady EU, s chválou na „velký český národ".
Únor: Český ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, dříve ministr zahraničí, prohlašuje, že předsedkyně Rady EU Angela Merkelová „není partnerem" pro Českou republiku. Nejvyšší soud ČR vrací zpět státu Svatovítský dóm v Praze, který byl v červnu 2006 přiřčen katolické církvi.
Březen: Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se kvůli rozhovoru pro „Berliner Zeitung" dostává ve své zemi pod palbu kritiky. Osud sudetských Němců označil za „vyhnání": „Co se stalo v roce 1945, bylo samozřejmě vyhnání. Je nesmysl to popírat. Vždycky jsem byl pro to, aby se věci nazývaly pravými jmény." (Pozn. red.: Ještě v lednu se Schwarzenberg distancoval od teze o kolektivní vině Němců ze Sudet, ale ne od Benešových dekretů. V souladu s tím v rozhovoru zmínil pouze rok „divokého vyhánění" 1945!)
Duben: Prezidium Svazu vyhnanců vyjadřuje své znepokojení nad tím, „že to, co mělo být zřejmě zamýšleno jako znamení solidarity s osudem německých vyhnanců, se dosud připravuje bez účasti a spoluúčasti Svazu vyhnanců a nadace ‚Centrum proti vyhánění‘".
Květen: Český ministr zahraničí Schwarzenberg (za Zelené) prohlašuje v dolnobavorském Straubingu, „že dekrety od roku 1991 do budoucna už neplatí. Zpětně je bude možné zrušit jen stěží. To by způsobilo naprostý majetkoprávní chaos. To prostě není proveditelné".
Červen: Svaz vyhnanců naléhá na rychlé uskutečnění „viditelného znamení" proti útěku a vyhánění, přislíbeného v koaliční smlouvě. Takové zařízení nesmí a nemůže vzniknout přes hlavy postižených.
Červenec: Po 0,75 milionu eur v roce 2007 počítá spolková vláda v rozpočtu na rok 2008 s částkou 1,2 milionu eur na projekt „viditelné znamení".
Srpen: Česká policie odkládá 62 let starý případ sedmi zavražděných německých chlapců v Postoloprtech (Postelberg) v okrese Žatec k aktům.
Září: Svaz Chebských krajanských sdružení (Bund der Eghalanda Gmoin) slaví v Marktredwitz 100 let od svého založení. Bavorský ministr vnitra Günther Beckstein označuje v Praze vyhnání za „otevřenou ránu" a Benešovy dekrety za „hrubé porušení mezinárodního, lidského a přirozeného práva".
Říjen: Ochránce sudetoněmeckých vyhnanců, bavorský ministerský předseda Dr. Edmund Stoiber, po více než 14 letech odstupuje ze svého úřadu. Jeho nástupce Dr. Günther Beckstein se hlásí jako spolehlivý partner naší národnostní skupiny. Jiří Paroubek, předseda českých sociálních demokratů, v letech 2005/06 premiér a od té doby vůdce opozice, dostává Pamětní cenu Wenzela Jaksche od společnosti Seliger-Gemeinde! Místopředseda Spolkového sněmu Wolfgang Thierse (SPD) k záměru „viditelné znamení": „Na projektu, který spolková vláda uskutečňuje, se Svaz vyhnanců nepodílí." Nejde prý „o realizaci Centra proti vyhánění, jak je požadováno nadací stejného jména, kterou založili Erika Steinbachová a Svaz vyhnanců".
Listopad: Po Hesensku přebírá i Bádensko-Württembersko zemské patronátství nad Centrem proti vyhánění v Berlíně. Bavorsko se chce připojit.
Prosinec: Peter Grünberg, narozený roku 1939 v Plzni, dostává Nobelovu cenu za fyziku. Město, z něhož byl v roce 1945 vyhnán, ho chce jmenovat čestným občanem.
F.P. (ze SdZ/Vb č. 51/52 z 21. 12. 07 (?))
## Streiflichter 2007
Jänner: Die Führung der Sudetendeutschen appelliert an Bundeskanzlerin Angela Merkel, bei ihrem ersten Besuch in Prag auch die Anliegen der Heimatvertriebenen vorzubringen. Mit Lob für das „große tschechische Volk" bestreitet sie ihren Prag-Besuch nahezu ausschließlich in ihrer Funktion als EU-Ratspräsidentin.
Feber: Der tschechische Europaminister Alexandr Vondra, zuvor Außenminister, erklärt, die EU-Ratsvorsitzende Angela Merkel sei für die tschechische Republik „kein Partner". Das Oberste Gericht der CR überträgt den im Juni 2006 der katholischen Kirche zugesprochenen Veitsdom in Prag wieder zurück an den Staat.
März: Der tschechische Außenminister Karel Schwarzenberg gerät wegen eines Interviews mit der „Berliner Zeitung" in seinem Land unter Beschuß. Er hatte das Schicksal der Sudetendeutschen als „Vertreibung" bezeichnet: „Was im Jahr 1945 passiert ist, war natürlich eine Vertreibung. Es ist Blödsinn, das zu bestreiten. Ich war immer dafür, daß man die Sachen bei ihrem wahren Namen nennt." (Anm. d. Red.: Noch im Jänner hatte sich Schw. von der These der Kollektivschuld der Sudd. distanziert, aber nicht von den Beneschdekreten. Demgemäß
hat er im Interview nur das Jahr der „wilden Vertreibungen" 1945 genannt!)
April: Das Präsidium des Bundes der Vertriebenen äußert sein Befremden darüber, „daß das, was wohl als Zeichen der Solidarität mit dem Schicksal der deutschen Vertriebenen geplant war, bislang ohne Beteiligung und Mitsprache des Bundes der Vertriebenen und der Stiftung 'Zentrum gegen Vertreibungen' konzipiert wird".
Mai: Der tschechische Außenminister Schwarzenberg (von den Grünen) erklärt im niederbayerischen Straubing, „daß die Dekrete seit 1991 für die Zukunft nicht mehr gelten. Rückwirkend wird man sie nur schwer aufheben können. Das würde ein vollkommenes eigentumsrechtliches Chaos verursachen. Das ist schlicht nicht praktikabel".
Juni: Der Bund der Vertriebenen mahnt eine rasche Verwirklichung des im Koalitionsvertrag zugesagten „sichtbaren Zeichens" gegen Flucht und Vertreibung an. Über die Köpfe der Betroffenen hinweg könne und dürfe eine solche Einrichtung nicht entwickelt werden.
Juli: Nach 0,75 Mio Euro 2007 sieht die Bundesregierung für das Projekt „sichtbares Zeichen" im Haushalt 2008 1,2 Mio Euro vor.
August: Die tschechische Polizei legt einen 62 Jahre alten Fall von sieben ermordeten deutschen Buben in Postelberg/Kreis Saaz zu den Akten.
September: Der Bund der Eghalanda Gmoin feiert in Marktredwitz sein 100jähriges Bestehen. Bayerns Innenminister Günther Beckstein nennt in Prag die Vertreibung „eine offene Wunde" und die Benesch-Dekrete „einen massiven Verstoß gegen Völker-, Menschen- und Naturrecht".
Oktober: Schirmherr der sudetendeutschen Vertriebenen, der Bayerische Ministerpräsident Dr. Edmund Stoiber, gibt nach mehr als 14 Jahren sein Amt zurück. Sein Nachfolger Dr. Günther Beckstein bekennt sich als verläßlicher Partner unserer Volksgruppe. Jiři Paroubek, Vorsitzender der tschechischen Sozialdemokraten, 2005/06 Premierminister und seither Oppositionsführer, erhält den Wenzel-Jaksch-Gedächtnispreis der Seliger-Gemeinde! Bundestagsvizepräsident Wolfgang Thierse, SPD, zum Vorhaben „sichtbares Zeichen": „An dem Projekt, das die Bundesregierung verwirklicht, ist der Bund der Vertriebenen nicht beteiligt." Es handele sich „nicht um eine Realisierung des Zentrums gegen Vertreibungen, das von einer von Erika Steinbach und dem Bund der Vertriebenen ins Leben gerufenen Stiftung gleichen Namens gefordert wird".
November: Nach Hessen übernimmt auch Baden-Württemberg eine Landespatenschaft für ein Zentrum gegen Vertreibungen in Berlin. Bayern will sich anschließen.
Dezember: Der 1939 in Pilsen geborene Peter Grünberg erhält den Nobelpreis für Physik. Die Stadt, aus der er 1945 vertrieben wurde, will ihn zum Ehrenbürger ernennen.
F.P.
(aus SdZ/Vb Nr. 51/52 vom 21.12.07 (?))
Úryvek z dopisu manželů Reinharda a Gabriele Herrlingových ze Stutensee (u Karlsruhe) z září loňského roku, adresovaného redakci Heimatbriefu: „Já, Reinhard Herrling, narozený roku 1945 v Horním Slavkově (Schlaggenwald), je mi už 62 let a mé matce Marianne König, rozené David, bude 87, a byli jsme se ženou poprvé znovu ve staré vlasti. Od nynějška má u nás Heimatbrief docela nové místo, a i starší čísla se stávají večerní četbou.
Jako dítě si pamatuji na jedno či dvě krajanská setkání, například ve Stuttgartu v padesátých letech; tam mě vzali prarodiče (David ze Zeche – dolu), kteří patřili také ke krajanskému spolku „Gmoi" v Karlsruhe. Měli jsme kontakt s příbuznými z domova žijícími v Mnichově, Bad Mergentheimu, Weidenu, Koblenzi a Berchtesgadenu (Obersalzberg). Příbuzní z ČSSR přijeli za nimi v sedmdesátých letech a ti pak jezdili častěji zpátky na návštěvu. Nikdo mi ale nikdy pořádně neřekl: ‚Pojď, jeď taky se mnou...‘ Věčná škoda, teď je už pozdě, všichni zemřeli. Začátkem šedesátých let jsem s kamarádem zajel k hranici, byl jsem na pohraniční rozhledně a díval se přes hranici. Weiden a Waldsassen byly naše zastávky, ale přes hranici jsme se neodvážili, i kdyby to tehdy vůbec bylo možné.
V sedmdesátých letech jsem chtěl konečně se ženou jednou ‚zajet domů‘. Přišel tehdy z československého konzulátu – myslím že z Kolína nad Rýnem – dotazník, proč jsem vlastně v roce 1949 opustil ČSSR. To mě tak rozzlobilo, že jsme si jako cíl dovolené vybrali raději Portugalsko. A tak plynula léta, jediný Heimatbrief pravidelně připomínal člověku jeho původ, aniž by si dokázal spojit obrázky nebo popisy v něm s něčím konkrétním.
Teď, po návštěvní cestě, je všechno jinak. Všechno je blízké a pochopitelné, dá se to prožít znovu, a proto je to i důvod napsat vám znovu pár řádků a poděkovat za neúnavnou práci redaktora při zachovávání našeho chebského kulturního dědictví."
Tolik dopis. Jak už bylo ohlášeno v minulém čísle Heimatbriefu, následuje cestopisná reportáž zvláštního druhu: konečně – po několika marných pokusech – se nám to přece jen podařilo: cesta do rodného města Horní Slavkov (Schlaggenwald) a – poprvé po skoro 60 letech – do staré vlasti, kterou jsem vědomě nikdy nezažil!
Člověk to měl udělat už dřív! Autem jsme byli téměř všude v Evropě, jenom tam ne. Člověk si vzpomíná na vyprávění prarodičů, a přece k tomu nemá žádný bezprostřední vztah.
## Auf heimatlichen Spuren
Auszug aus einem Brief des Ehepaares Reinhard und Gabriele Herrling, Stutensee (bei Karlsruhe), vom September vergangenen Jahres an den Heimatbrief: „Nun bin ich, Reinhard Herrling, 1945 in Schlaggenwald geboren, schon 62 und meine Mutter, Marianne König, geborene David, wird 87, und war mit meiner Frau das erste Mal wieder in der alten Heimat. Ab sofort hat der Heimatbrief (Hb) einen ganz neuen Stellenwert bei uns, und auch ältere Ausgaben werden zur Bettlektüre.
Als Kind kann ich mich an das eine oder andere Heimattreffen, z.B. in Stuttgart in den 50ern, erinnern; da haben mich meine Großeltern (David aus der Zech) mitgenommen, die auch zur 'Gmoi' in Karlsruhe gehörten. Man hatte Kontakt zur Heimatverwandtschaft nach München, Mergentheim, Weiden, Koblenz und Berchtesgaden (Obersalzberg). Verwandte aus der CSSR kamen in den 70ern nachgezogen, und diese sind dann öfter
11
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.