Když jsem koncem prosince psal tyto řádky, paní Zima tu před horami ještě stále lakotila s vločkami, zatímco studené zimní slunce proměňovalo silnou jinovatku na zahradách, v lese a na poli v třpytivý pohádkový svět. U nás doma se říkávalo: „Vánoce v jeteli, Velikonoce ve sněhu." Kdo ví?
Někteří ještě mají v nose vůni čertovin a skořicových hvězdiček, a přitom už jsme v masopustu. I ve staré vlasti bývalo jakési „páté roční období" vítanou příležitostí k veselí a bujarosti, a přestrojená maska „Maschkara" platila za veselou symbolickou postavu tehdejší škádlivé „Fosnat" (masopustu).
Po Hromnicích (2. 2.) zbývá letošnímu karnevalu naší doby jen pár dní, protože Popeleční středou (6. 2.) začínají už předvelikonoční týdny. Na svátek sv. Valentýna (14. 2.), patrona zamilovaných, se rádi obdarovávají květinami.
Rok 2008 je přestupný. Dne 4. března opět vzpomínáme na bezbranné krajany, kteří v roce 1919 v Hostinném (Arnau), Ústí nad Labem (Aussig), Chebu (Eger), Kadani (Kaaden), Karlových Varech (Karlsbad), Stříbře (Mies) a Šternberku pokojně demonstrovali za právo sudetských Němců na sebeurčení a byli československým vojskem zastřeleni. Při těchto zločinech ukázal nově vzniklý stát ČSR svou pravou tvář! Dne 19. 3. slaví tradičně svátek všichni, kdo se jmenují Josef – ať se jim doma říkalo Sepp, Beppo nebo Joseli. Velikonoce letos připadají velmi brzy. Už na Zelený čtvrtek (20. 3.) podle kalendáře začíná jaro, Velký pátek nám k tomu přináší rozhodující úplněk, a 23. března slavíme Velikonoce, veliký svátek Kristova vzkříšení. O domácích velikonočních zvycích jsme už mnohokrát psali. Lze si o tom přečíst i v Heimatbuchu (od strany 269).
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
