⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Od cínu k porcelánu
V 16. století začal výnos rudných dolů pomalu klesat. Ještě sice byla získávána značná množství cínu, avšak rudné bohatství dřívějších dob se scvrklo. K tomu přistoupilo ještě to, že se jako dodavatel cínu objevilo zahraničí. Poté co zejména Amerika dodávala cín podstatně levněji než doly ve Slavkovském lese a Krušných horách, chýlila se také v Horním Slavkově doba rozkvětu cínového dolování ke konci. Když se Marie Terezie stala rakouskou císařovnou a prováděla své reformy, nastaly v Horním Slavkově zcela nové poměry. Roku 1722 byl vrchní báňský úřad nahrazen jednoduchým báňským úřadem, staré předpisy byly zrušeny a správa města přizpůsobena nové době. Počátkem 19. století si mnoho šlechtických a významných osobností, které pobývaly na léčení v Karlových Varech, prohlédlo slavkovský důl. Roku 1812 navštívil město císař František I. v doprovodu své dcery Marie Luisy, manželky Napoleonovy. Také Goethe pobýval v Horním Slavkově v letech 1811 a 1818. V revolučním roce 1848 měl Horní Slavkov ještě 4000 obyvatel. Když se kolem roku 1850 naposledy státně provozované dolování zcela zastavilo, klesl počet obyvatel na 3000. Jen Pflugovské domy s parožními štíty a s kamennými, zdobenými domovními vraty, starobylé kamenné studny, pamětní sloupy, sochy a bohatě vybavené kostely a kaple připomínají onu dobu, kdy Horní Slavkov býval mocnou a zámožnou cínovou metropolí západních Čech.
Z mnoha řemesel, která se v Horním Slavkově provozovala, se některá zachovala a dosáhla pozoruhodné velikosti, tak horní pivovar a koželužnou vzniklá kožedělná továrna. V 19. století byla v Horním Slavkově také přádelna, která zaměstnávala četné lidi. Rovněž bylo ve městě až do přelomu století činných několik mydlářů. Z četných cínařských dílen zůstala až do současnosti jako jediný provoz naživu cínařská dílna Hanika. Dobrotivý osud daroval Hornímu Slavkovu nový průmysl, který obyvatelstvu opět nabídl možnosti výdělku a jméno města znovu roznesl do celého světa. Roku 1792 položil báňský mistr Johann Georg Paulus ve slavkovském Údolí (Zechtal) základní kámen k první porcelánce v Čechách, poté co již předtím jistý Haberditzel ve vsi Rabensgrün u Horního Slavkova vyráběl porcelánu podobné nádobí. Z podniku, který Paulus založil a jeho nástupci dále vedli, se vyvinula světoznámá porcelánka Haas & Czjek, která až do roku 1945 zaměstnávala několik set dělníků a zaměstnanců.
schlagnahmte die zu Schlaggenwald gehörige Herrschaft Petschau samt Gebiet, das dem General Questenberg zugeeignet wurde. Nicht nur diese politischen und kriegerischen Auswirkungen setzten der Stadt arg zu, sondern auch innere Unglücksschläge. So wütete in den Jahren 1582 und 1601 in Schlaggenwald die Pest und raffte zahlreiche Menschen dahin. 1713 vernichtete ein großer Brand die ganze untere Stadt, deren Wiederaufbau neue Lasten brachte.
Vom Zinn zum Porzellan
Im 16. Jahrhundert ließ die Ausbeute der Erzgruben langsam nach. Wohl wurden noch erhebliche Mengen an Zinn gewonnen, doch der Erzreichtum früherer Zeiten war zusammengeschrumpft.
Dazu kam noch, daß das Ausland als Zinnlieferant in Erscheinung trat. Nachdem vor allem Amerika das Zinn bedeutend billiger lieferte als die Bergwerke im Kaiserwald und Erzgebirge, ging auch in Schlaggenwald die Blütezeit des Zinnbergbaues ihrem Ende entgegen.
Als Maria Theresia Kaiserin von Osterreich wurde und ihre Reformen durchführte, traten in Schlaggenwald völlig neue Verhältnisse ein. 1722 wurden das Oberbergamt durch ein einfaches Bergamt ersetzt, alte Verordnungen aufgehoben und die Verwaltung der Stadt der neuen Zeit angepaßt. Anfangs des 19. Jahrhunderts besichtigten viele adelige und prominente Persönlichkeiten, die in Karlsbad zur Kur weilten, das Bergwerk von Schlaggenwald. 1812 stattete Kaiser Franz I. in Begleitung seiner Tochter Maria Luise, der Gemahlin Napoleons, der Stadt einen Besuch ab. Auch Goethe weilte 1811 und 1818 in Schlaggenwald.
Im Revolutionsjahr 1848 hatte Schlaggenwald noch 4000 Einwohner. Als gegen 1850 der zuletzt staatlich betriebene Bergbau gänzlich zum Stillstand kam, ging die Einwohnerzahl auf 3000 zurück. Nur die horngiebeligen Pflughäuser mit ihren in Stein gefaßten und verzierten Haustoren, die altertümlichen Steinbrunnen, Gedenksäulen, Statuen und reich ausgestatteten Kirchen und Kapellen erinnern an jene Zeit, in der Schlaggenwald die mächtige und wohlhabende Zinnmetropole Westböhmens war.
Von den vielen Gewerben, die in Schlaggenwald ausgeübt wurden, blieben einige erhalten, die es zu beachtlicher Größe brachten, so die Bergbrauerei und die aus einer Lohgerberei hervorgegangene Lederfabrik. Im 19. Jahrhundert gab es in Schlaggenwald auch eine Spinnerei, die zahlreiche Leute beschäftigte. Ebenso waren in der Stadt bis um die Jahrhundertwende einige Seifensieder tätig. Von den zahlreichen Zinngießereien blieb bis in die Gegenwart als einziger Betrieb die Zinngießerei Hanika am Leben.
Ein gütiges Geschick schenkte Schlaggenwald eine neue Industrie, die der Bevölkerung wieder Verdienstmöglichkeiten bot und den Namen der Stadt abermals in alle Welt trug. 1792 legte der Bergmeister Johann Georg Paulus im Schlaggenwalder Zechtal den Grundstein zur ersten Porzellanfabrik
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.