⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Obyvatelstvo vzrostlo díky mnoha horníkům, řemeslníkům a obchodníkům na 6000 osob. Město bylo rozděleno do 4 správních obvodů a bylo řízeno 4 purkmistry, kteří se v úřadě čtvrtletně střídali. Císař dosadil báňského mistra, mincmistra, lesmistra a hejtmana k ochraně císařských práv. Desátník přijímal na Desátkovém náměstí splatné daně. Již od roku 1300 mělo město vlastní soudnictví v čele s městským rychtářem. Hrdelní soud, na němž byly rozsudky smrti vykonávány katem z Jáchymova (St. Joachimsthal), zůstal jako jediný svého druhu ve střední Evropě zachován až do naší doby. Kolem roku 1500 získalo město latinskou školu, která si díky svým vynikajícím učitelům dokázala získat dobrou pověst. Roku 1535 byla zřízena také německá škola. Roku 1529 bylo město vydlážděno, roku 1581 má již vodovod, který podzemními dřevěnými troubami napájel četné studny pitnou vodou. Od roku 1534 jsou ve městě jen graduovaní lékárníci, od roku 1536 jen takoví lékaři.

Náboženské spory a válečné zmatky poškozují město

Náboženské spory reformační doby neprošly ani kolem Horního Slavkova beze stopy. Protože se Horní Slavkov připojil k novému Lutherovu učení, upadl v nemilost u císaře Matyáše, který chtěl město zapálit na všech čtyřech koncích. Vroucím úpěnlivým prošením starého horníka s bělostně bílými vlasy císař od svého záměru upustil. Roku 1624 nastoupila protireformace, čímž se Horní Slavkov stal opět katolickým a zůstal jím až do současnosti. V dobách válek muselo město odvádět vysoké kontribuce, aby bylo ušetřeno ubytovávání vojsk a průchodů. Roku 1566 postavil Horní Slavkov pro tureckou válku 400 měšťanů a 700 horníků, ozbrojených a placených, do pole. Také Valdštejn odvedl roku 1622 v Horním Slavkově 2000 mužů. Znovu a znovu požadovali přítel i nepřítel kontribuce, které přesahovaly hospodářskou výkonnost města. Návštěvy u příslušného zeměpána nepřinesly úspěch. Město sice obdrželo ochranné listy, ty však kromě Švédů žádné vojsko nerespektovalo. Město se zadlužilo a muselo prodat část svého velkého pozemkového majetku. Když se kurfiřt Fridrich V. Falcký, zeměpán Horní Falce (Oberpfalz), na krátkou dobu stal králem českým, holdovali mu i slavkovští obyvatelé. Za to byli později císařem těžce potrestáni. Císařský komisař, vyslaný roku 1623 do Horního Slavkova, postavil obyvatele jednotlivě před soud, odňal městu většinu zvláštních práv a zabavil panství Bečov (Petschau) i s územím náležející k Hornímu Slavkovu, které bylo přiděleno generálu Questenbergovi. Nejen tyto politické a válečné dopady město těžce sužovaly, ale i vnitřní rány neštěstí. Tak v letech 1582 a 1601 řádil v Horním Slavkově mor a zahubil četné lidi. Roku 1713 zničil velký požár celé dolní město, jehož obnova přinesla nová břemena.

věta pokračuje na dalším listu ⟶