⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Obyvatelstvo vzrostlo díky mnoha horníkům, řemeslníkům a obchodníkům na 6000 osob. Město bylo rozděleno do 4 správních obvodů a bylo řízeno 4 purkmistry, kteří se v úřadě čtvrtletně střídali. Císař dosadil báňského mistra, mincmistra, lesmistra a hejtmana k ochraně císařských práv. Desátník přijímal na Desátkovém náměstí splatné daně. Již od roku 1300 mělo město vlastní soudnictví v čele s městským rychtářem. Hrdelní soud, na němž byly rozsudky smrti vykonávány katem z Jáchymova (St. Joachimsthal), zůstal jako jediný svého druhu ve střední Evropě zachován až do naší doby. Kolem roku 1500 získalo město latinskou školu, která si díky svým vynikajícím učitelům dokázala získat dobrou pověst. Roku 1535 byla zřízena také německá škola. Roku 1529 bylo město vydlážděno, roku 1581 má již vodovod, který podzemními dřevěnými troubami napájel četné studny pitnou vodou. Od roku 1534 jsou ve městě jen graduovaní lékárníci, od roku 1536 jen takoví lékaři.
Náboženské spory a válečné zmatky poškozují město
Náboženské spory reformační doby neprošly ani kolem Horního Slavkova beze stopy. Protože se Horní Slavkov připojil k novému Lutherovu učení, upadl v nemilost u císaře Matyáše, který chtěl město zapálit na všech čtyřech koncích. Vroucím úpěnlivým prošením starého horníka s bělostně bílými vlasy císař od svého záměru upustil. Roku 1624 nastoupila protireformace, čímž se Horní Slavkov stal opět katolickým a zůstal jím až do současnosti. V dobách válek muselo město odvádět vysoké kontribuce, aby bylo ušetřeno ubytovávání vojsk a průchodů. Roku 1566 postavil Horní Slavkov pro tureckou válku 400 měšťanů a 700 horníků, ozbrojených a placených, do pole. Také Valdštejn odvedl roku 1622 v Horním Slavkově 2000 mužů. Znovu a znovu požadovali přítel i nepřítel kontribuce, které přesahovaly hospodářskou výkonnost města. Návštěvy u příslušného zeměpána nepřinesly úspěch. Město sice obdrželo ochranné listy, ty však kromě Švédů žádné vojsko nerespektovalo. Město se zadlužilo a muselo prodat část svého velkého pozemkového majetku. Když se kurfiřt Fridrich V. Falcký, zeměpán Horní Falce (Oberpfalz), na krátkou dobu stal králem českým, holdovali mu i slavkovští obyvatelé. Za to byli později císařem těžce potrestáni. Císařský komisař, vyslaný roku 1623 do Horního Slavkova, postavil obyvatele jednotlivě před soud, odňal městu většinu zvláštních práv a zabavil panství Bečov (Petschau) i s územím náležející k Hornímu Slavkovu, které bylo přiděleno generálu Questenbergovi. Nejen tyto politické a válečné dopady město těžce sužovaly, ale i vnitřní rány neštěstí. Tak v letech 1582 a 1601 řádil v Horním Slavkově mor a zahubil četné lidi. Roku 1713 zničil velký požár celé dolní město, jehož obnova přinesla nová břemena.
ganzen Umgebung. 1597 kam sogar die Grundherrschaft Petschau vorübergehend in Schlaggenwalder Besitz. Zu dieser Zeit wohnten viele Adelsfamilien in Schlaggenwald, was durch nicht weniger als 26 Wappenbilder im Stadtmuseum bewiesen wird.
Die Einwohnerschaft wuchs durch die vielen Bergleute, Handwerker und Kaufleute auf 6000 Personen an. Die Stadt war in 4 Verwaltungsgebiete eingeteilt und wurde von 4 Bürgermeistern regiert, die sich vierteljährlich im Amte ablösten. Vom Kaiser wurden ein Bergmeister, ein Münzmeister, ein Forstmeister und ein Hauptmann zur Wahrung der kaiserlichen Rechte eingesetzt. Der Zehenter nahm am Zehentplatz die fälligen Steuern entgegen. Schon seit 1300 besaß die Stadt eigene Gerichtsbarkeit mit einem Stadtrichter an der Spitze. Das Hochgericht, an dem die Todesurteile vom Nachrichter aus St. Joachimsthal vollstreckt wurden, blieb als einziges seiner Art in Mitteleuropa bis in unsere Zeit erhalten.
Um 1500 erhielt die Stadt eine Lateinschule, die sich durch ihre vorzüglichen Lehrkräfte einen guten Ruf verschaffen konnte. 1535 wurde auch eine deutsche Schule errichtet. 1529 erfolgte die Pflasterung der Stadt, 1581 besitzt sie bereits eine Wasserleitung, die durch unterirdisch verlegte Holzröhren die zahlreichen Brunnen mit Trinkwasser speiste. Ab 1534 gibt es in der Stadt nur graduierte Apotheker, ab 1536 nur solche Ärzte.
Religionsstreitigkeiten und Kriegswirren schädigen die Stadt
Die Religionsstreitigkeiten der Reformationszeit gingen auch an Schlaggenwald nicht spurlos vorüber. Da sich Schlaggenwald der neuen Lehre Luthers anschloß, fiel es bei Kaiser Matthias in Ungnade, der die Stadt an allen vier Enden anzünden wollte. Durch das innige Flehen eines alten Bergmannes mit schlohweißem Haar ließ der Kaiser von seinem Vorhaben ab. 1624 setzte die Gegenreformation ein, wodurch Schlaggenwald wieder katholisch wurde und es bis in die Gegenwart blieb.
In Kriegszeiten mußte die Stadt hohe Kontributionen erlegen, um von Einquartierungen und Durchmärschen verschont zu bleiben. 1566 stellte Schlaggenwald für den Türkenkrieg 400 Bürger und 700 Bergleute bewaffnet und besoldet ins Feld. Auch Wallenstein musterte 1622 in Schlaggenwald 2000 Mann an. Immer wieder haben Freund und Feind Kontributionen verlangt, die über die wirtschaftliche Leistungskraft der Stadt hinausgingen. Vorsprachen beim jeweiligen Landesherrn hatten keinen Erfolg. Wohl erhielt die Stadt Schutzbriefe ausgestellt, die aber außer von den Schweden von keinem Kriegsvolk beachtet wurden. Die Stadt geriet in Schulden und musste einen Teil ihres großen Grundbesitzes verkaufen.
Als Kurfürst Friedrich V. von der Pfalz, der Landesherr der Oberpfalz, für kurze Zeit König von Böhmen wurde, huldigten ihm auch die Schlaggenwalder Bewohner. Dafür wurden sie nachher vom Kaiser schwer bestraft. Der 1623 nach Schlaggenwald entsandte kaiserliche Kommissar stellte die Bewohner einzeln vor Gericht, entzog der Stadt die meisten Sonderrechte und be-
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.