Dějiny našeho rodného města od Rudiho Marterera
Několik kilometrů jižně od světoznámých lázní Karlovy Vary (Karlsbad) leží v horské kotlině Slavkovského lesa (Kaiserwald) staré horní město Horní Slavkov (Schlaggenwald). Na návrší se tyčí kostel svatého Jiří, který spolu s řadami domů ležícími u jeho paty tvoří malebný pohled. Z ochozu kostelní věže se oku otevírá nádherný rozhled po půvabné krajině, jež na západě ukazuje bájemi opředený Krudum a Špičák (Spitzberg), na severovýchodě zalesněný horský hřbet Vřesoviště (Heide), zatímco k jihovýchodu se rozprostírá pahorkatina.
Zcela daleko na severu ohraničuje obzor modravě se lesknoucí silueta Krušných hor (Erzgebirge). Dobré silnice a železniční trať Loket (Elbogen)–Schönwehr, která na vysokých kamenných obloukových mostech (viaduktech) překonává několik údolních zářezů, zajišťují spojení s okolním světem. Půda, na níž Horní Slavkov stojí, byla kdysi bohatá na cínovou rudu. Vedle toho obsahuje hornina také olovo, měď, stříbro, kobalt, uran a další kovy.
Jak Horní Slavkov přišel ke svému jménu
Cínová ruda sahala až k povrchu země, takže vystupovala na povrch již v náplavách potoků a byla v skromném rozsahu získávána už prvními obyvateli tohoto území, Kelty. Lipský badatel Dr. Schultz uvádí ve své knize „Der Seifenbergbau im Erzgebirge und die Walensagen“ pro to četné důkazy. Přítomnost Keltů dokládají také obětní kameny na Špičáku (Spitzberg), dochované až do naší doby.
Slavkovský les (Kaiserwald), v němž leží stará horní města Horní Slavkov (Schlaggenwald), Krásno (Schönfeld) a Čistá (Lauterbach), byl kolem roku 1100 v držení pánů z Rýzmburka (Riesenburg). Potomek tohoto rodu jménem Schlakko, jemuž patřilo lesní území u Krudumu, zde nechal dolovat rudu. Vznikla osada, kterou na počest svého majitele nazvali Schlakkowald. Z tohoto starého označení pak později vznikl dnešní název Schlaggenwald. První osada, která byla zničena za třicetileté války, se nacházela v lesní části zvané „im Seifen“. Nezávisle na tom se v bočním údolí rozvinula další hornická osada, takzvaná Seifertsgrün, jež představuje nejstarší část pozdějšího městského území Horního Slavkova.
Bohaté nálezy rud přilákaly ze sousedního Bavorska (Bayern), ze Saska (Sachsen) a z Harzu četné horníky, kteří se zde usadili a provozovali hornictví. Tím vznikl také vlastní dialekt slavkovských obyvatel, který se podstatně liší od nářečí Chebanů obvyklého v sousedních vesnicích. S rozkvětem cínového dolování osada rychle rostla.
Die Geschichte unserer Heimatstadt
von Rudi Marterer
Wenige Kilometer südlich des Weltkurortes Karlsbad liegt in einem Talkessel des Kaiserwaldes die alte Bergstadt Schlaggenwald. Auf einer Anhöhe erhebt sich die St.-Georgs-Kirche, die mit den zu ihren Füßen liegenden Häuserreihen einen malerischen Anblick bietet. Von der Galerie des Kirchturmes erschließt sich dem Auge ein herrlicher Rundblick über die reizvolle Landschaft, die im Westen den sagenumwobenen Krudum- und Spitzberg zeigt, im Nordosten den bewaldeten Höhenzug der Heide, während sich nach Südosten Hügelland ausbreitet.
Ganz weit im Norden begrenzt die blauschimmernde Silhouette des Erzgebirges den Horizont. Gute Straßen und die Eisenbahnlinie Elbogen-Schönwehr, die auf hohen Steinbogenbrücken (Viadukten) mehrere Taleinschnitte überquert, stellen die Verbindung zur Außenwelt her. Der Boden, auf dem Schlaggenwald steht, war einst reich an Zinnerzen. Daneben enthält das Gestein auch Blei, Kupfer, Silber, Kobalt, Uran und andere Metalle mehr.
Wie Schlaggenwald zu seinem Namen kam
Die Zinnerze reichten bis an die Oberfläche der Erde, so daß sie schon in den Anschwemmungen der Bäche zutage traten und bereits von den ersten Bewohnern dieses Gebietes, den Kelten, in bescheidenem Ausmaß gewonnen wurden. Der Leipziger Forscher Dr. H. Schultz führt. in seinem Buch „Der Seifenbergbau im Erzgebirge und die Walensagen" zahlreiche Beweise dafür an. Die Anwesenheit der Kelten wird auch durch die bis in unsere Zeit erhaltenen Opfersteine am Spitzberg bezeugt.
Der Kaiserwald, in dem die alten Bergstädte Schlaggenwald, Schönfeld und Lauterbach liegen, war um 1100 im Besitz der Herren von der Riesenburg. Ein Nachkomme dieses Geschlechts mit Vornamen Schlakko, dem das Waldgebiet beim Krudum gehörte, ließ hier nach Erz schürfen. Es entstand eine Siedlung, die man zu Ehren seines Besitzers Schlakkowald nannte. Aus dieser alten Bezeichnung entstand dann später der heutige Name Schlaggenwald. Die erste Ansiedlung, die im Dreißigjährigen Krieg zerstört wurde, befand sich in einem Waldteil, der den Namen „im Seifen" führt. Unabhängig davon entwickelte sich in einem Seitental eine weitere Bergbausiedlung, die sogenannte Seifertsgrün, die den ältesten Teil des späteren Stadtgebietes von Schlaggenwald darstellt.
Die reichen Erzfunde lockten aus dem benachbarten Bayern, aus Sachsen und dem Harz zahlreiche Bergleute an, die sich hier niederließen und Bergbau betrieben. Dadurch entstand auch der eigene Dialekt der Schlaggenwal-
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.