⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Tolik stručný přehled o významu revíru Horní Slavkov–Krásno, který téměř po celé jedno století zazářil ve vývoji evropské těžby kovů a vyrovnal se pověsti Schneebergu, Annabergu i Jáchymova. Jeho sláva však trvala jen krátkou dobu. Pokusy obnovit těžbu po třicetileté válce byly většinou málo úspěšné a i úsilí rakouského fisku v 18. století zůstalo téměř bezvýsledné. Nejdůležitější ložiska byla z velké části vyčerpána už v průběhu 16. století. Další dobývání se tak kvůli značné hloubce a nízkému obsahu cínu v rudě přestalo vyplácet. Těžba zde sice pokračovala až do 19. století, orientovala se však spíše na wolfram a později na uranovou rudu. Pohasnutou slávu hornoslavkovského hornictví se však už nikdy nepodařilo znovu vzkřísit. Dnes připomínají kdysi bohaté cínové doly 16. století už jen rozsáhlá důlní pole s mohutnými haldami a hlubokými propadlinami.
---
Podle anglické kroniky Bartoloměje Anglického (Bär, L.: Zinnseifnerbilder. In: Der Anschnitt, 1958, č. 2, s. 27). 2. Opis hornoslavkovského horního řádu z roku 1509 je uložen v Okresním archivu Loket-Jindřichovice (dále jen OA): Perckwerck Instruktion, z poloviny 16. století; kromě věcné shody obou řádů srov. zmínku o annaberském vzoru na fol. 12. 3. Srov. rukopisnou kroniku „Gedächtniss Buch des Schlaggenwalder Bergamtes vom Jahre 1490 bis 1776" [Pamětní kniha hornoslavkovského horního úřadu z let 1490–1776], z konce 18. století, uloženou v OA Loket-Jindřichovice, fol. 17. 4. Podrobněji srov. Schenk, G. W.: Über die Anfänge des Silberbergbaus in St. Joachimsthal. In: Der Anschnitt, 1967, č. 1, s. 27—34, a Majer, J.: Těžba stříbrných rud v Jáchymově v 16. století. In: Sborník NTM, sv. 5, Praha 1968, s. 138 n. 5. Bruschius, Caspar: Gründliche Beschreibung des Fichtelberges, vydání Norimberk 1683, s. 41. 6. Srov. zmínku v dopise místodržícího arcivévody Ferdinanda králi Ferdinandu I. z 27. 10. 1548, SÚA Praha: sign. ČDKM III/30, č. kart. 36. 7. K vývoji obou měst srov. Reyer, E.: Kulturbilder aus der freien Bergstadt Schlackenwald, Vídeň 1904, s. 84 aj., a Gnirs, A.: Topographie der historischen und Kunstdenkmale (Der politische Bezirk Elbogen), Praha 1927, s. 237 n. 8. Podrobněji srov. můj referát na Mezinárodním sympoziu „Cín v dějinách vědy, techniky a umění" v Praze 1969, v připravovaném sborníku příspěvků, vyjde v Praze 1970. 9. K této otázce srov. mou stať: Báňská vodní díla 13.—16. století na Slavkovsku, in: Dějiny věd a techniky, roč. 2, č. 4, Praha 1969, kde je i mapa tohoto systému, citovány prameny a uvedeny výsledky terénního průzkumu. 10. Srov. vizitační relaci z 12. 6. 1587, Státní ústřední archiv Praha (dále jen SÚA): MM-5-280/1587; 1 hornoslavkovský sáh = 1,95 m. 11. Srov. přípis vrchního horního úřadu v Horním Slavkově královské české komoře z 12. 7. 1655, SÚA Praha: MM-6-299/2-1600/1699. 12. Reyer, Eduard: Zinn, eine geologisch-montanistisch-historische Monographie, Berlín 1881, s. 83. 13. Plné znění privilegia otiskl Vinzenz Prökl: Geschichte der königlichen Bergstädte Schlaggenwald und Schönfeld, Cheb 1887, s. 38 n. 14. Opis privilegia z 20. 6. 1551 v SÚA Praha: VHÚ Jáchymov, karton č. 1. 15. Stručně o tomto procesu Majer, J.: K problému investic do důlních strojů a zařízení v revírech 16. století v Krušných horách a ve Slavkovském lese. In: Rozpravy NTM, sv. 33, Praha 1968, s. 55 n. 16. Srov. přípis městské rady Horního Slavkova císaři Maxmiliánu II. ze 7. 6. 1569, SÚA Praha: MM-5-280/1569. 17. Srov. OA Loket-Jindřichovice: Gedächtniss Buch, fol. 77. 18. Četné doklady o tom v SÚA Praha: MM-5-280/1589. 19. Srov. Majer, J.: Těžba cínu ve Slavkovském lese v 16. století, tabulka hornoslavkovské produkce v letech 1500—1650 v kap. III/1, in: Sborník NTM, sv. 9, Praha 1970, s. 181. 20. Podle popisu revíru Horní Slavkov–Krásno z 12. 7. 1655, SÚA Praha: MM-6-299/2-1600/1609. 21. Popis vodního díla u Bruschia: Gründliche Beschreibung, s. 42 n. K jeho výkonu Prökl, Geschichte, s. 26. 22. Srov. seznam z roku 1580, SÚA Praha: sign. VHÚ Jáchymov, kart. č. 12. 23. Podle Vorczaichnuss und Beschreibung aller Bergwerks Gebeuhde [sic] in Schönfeld Stadt Rheinung z 3. 4. 1581, SÚA Praha: MM-5-280/1577. 24. Srov. Vorczaichnuss aller Arbeiter zu Schlaggenwald und Schönfeld z 20. 3. 1581, SÚA Praha: MM-5-280/1577. 25. Srov. návrh na rekonstrukci z 20. 9. 1620, OA Loket-Jindřichovice: Gedächtniss Buch, fol. 149 n. 26. Výpočtem z tabulek ročního výnosu, sestavených na základě pramenů a výpočtů v cit. práci Majer, Těžba cínu, s. 186. 27. Srov. Reyer, E.: Allgemeine Geschichte des Zinnes. In: ÖZBH, roč. 28, Vídeň 1880, s. 501. 28. Celkem se od roku 1547 do počátku 17. století dochovalo 10 knih, uložených v SÚA Praha: VHÚ Jáchymov, kniha č. 527-536. 29. Srov. přípis místodržícího arcivévody Ferdinanda králi Ferdinandu I. z 27. 10. 1548, SÚA Praha: ČDKM III/30, kart. č. 32 aj. 30. Tamtéž. 31. Podrobný výčet srov. Berling, K.: Altes Zinn, Berlín 1919, s. 180 n. 32. Tamtéž. 33. Viz např. přípis těžařů H. Elbognera a K. Mulze místodržícímu arcivévody Ferdinanda z 18. 8. 1548, SÚA Praha: MM-5-280/1548 aj. 34. Sieber, S.: Der böhmische Zinnbergbau in seinen Beziehungen zum sächsischen Zinnbergbau. In: Bohemia, Jahrbuch des Collegium Carolinum, sv. 5, Mnichov 1964, s. 156. 35. Podrobněji Strieder, J.: Studien zur Geschichte kapitalistischer Organisationsformen, 2. vyd., Mnichov 1925, s. 228 n. 36. Sieber, Der böhmische Zinnbergbau, s. 157 n. 37. Sieber, l. c., s. 159 n. 38. Vysvětlení tohoto procesu Majer, Těžba cínu, s. 182 n. 39. K této otázce srov. řadu zakázek na zásilky cínu z druhé poloviny 16. století v SÚA Praha: MM-5-280. 40. Viz přípis místodržícího arcivévody Ferdinanda králi Ferdinandu I. z 27. 10. 1548, SÚA Praha: ČKDM III/30, kart. č. 32. 41. Berling, Altes Zinn, s. 197.
einer Länge von 24 km erbauten Schlaggenwalder Floßgrabens
vater Sammler sind bis heute noch zahlreiche Gegenstände hohen historischen und künstlerischen Wertes erhaltengeblieben, die aus Zinn hergestellt worden sind, das aus den Lagerstätten des Kaiserwaldes oder des Erzgebirges kam.
Soweit eine kurze Übersicht über die Bedeutung des Reviers Schlaggenwald-Schönfeld, das beinahe für ein ganzes Jahrhundert in der europäischen Entwicklung der Metallgewinnung aufleuchtete und dem Ruf Schneebergs, Annabergs und Joachimsthals gleichkam. Sein Ruhm dauerte jedoch nur kurze Zeit. Versuche, die Förderung nach dem Dreißigjährigen Krieg wieder in Gang zu bringen, waren größtenteils wenig erfolgreich und auch die Bemühungen des österreichischen Fiskus im 18. Jahrhundert waren beinahe erfolglos. Die wichtigsten Lagerstätten waren größtenteils im Laufe des 16. Jahrhunderts erschöpft. So waren weitere Abbauarbeiten wegen der bedeutenden Teufe und des geringen Zinngehalts im Erz nicht mehr wirtschaftlich. Die Förderung wurde hier zwar bis ins 19. Jahrhundert fortgesetzt, orientierte sich aber eher auf Wolfram und später auf Uranerz. Den verblichenen Ruhm des Schlaggenwalder Bergbaus gelang es jedoch nie mehr wieder ins Leben zurückzuführen. Heute erinnern nur umfangreiche Grubenfelder mit mächtigen Halden und tiefen Einsenkungen an die einst reichen Zinngruben des 16. Jahrhunderts.
ANMERKUNGEN
---
1. Nach der englischen Chronik des Bartholomeus Angelicus (Bär, L.: Zinnseifnerbilder. In: Der Anschnitt, 1958, Nr. 2, S. 27).
2. Eine Abschrift der Schlaggenwalder Bergordnung vom Jahre 1509 ist im Okresní archiv (Bezirksarchiv, weiter OA) Loket-Jindřichovice (Elbogen-Heinrichsgrün) hinterlegt: Perckwerck Instruktion, aus der Mitte des 16. Jahrhunderts; außer der sachlichen Übereinstimmung beider Ordnungen vgl. die Erwähnung des Annaberger Vorbilds auf Fol. 12.
3. Vgl. die handschriftliche Chronik „Gedächtniss Buch des Schlaggenwalder Bergamtes vom Jahre 1490 bis 1776", vom Ende des 18. Jahrhunderts, aufbewahrt in OA Loket-Jindřichovice, Fol. 17.
4. Ausführlicher vgl. Schenk, G. W.: Über die Anfänge des Silberbergbaus in St. Joachimsthal. In: Der Anschnitt, 1967, Nr. 1, S. 27—34, und Majer, J.: Těžba stříbrných rud v Jáchymově v 16. století (Die Silbererzförderung in Joachimsthal im 16. Jahrhundert). In: Sborník NTM, Bd. 5, Praha 1968, S. 138 ff.
5. Bruschius, Caspar: Gründliche Beschreibung des Fichtelberges, Ausgabe Nürnberg 1683, S. 41.
6. Vgl. die Reminiszenz im Schreiben des Statthalters von Erzherzog Ferdinand an König Ferdinand I. vom 27. 10. 1548, SÚA Praha: Sign. ČDKM III/30, Nr. Kart. 36.
7. Über die Entwicklung beider Städte vgl. Reyer, E.: Kulturbilder aus der freien Bergstadt Schlackenwald, Wien 1904, S. 84, u. a. und Gnirs, A.: Topographie der historischen und Kunstdenkmale (Der politische Bezirk Elbogen), Prag 1927, S. 237 ff.
8. Ausführlicher vgl. mein Referat auf dem Internationalen Symposium „Zinn in der Geschichte der Wissenschaften, Technik und Kunst" in Prag 1969, in dem vorbereiteten Sammelband der Beiträge, erscheint in Prag 1970.
9. Zu dieser Frage vgl. meine Abhandlung: Báňská vodní díla 13.—16. století na Slavkovsku (Die Grubenwasserbaue im 13.—16. Jahrhundert in Schlaggenwald und Umgebung, in der Zeitschrift: Dějiny věd a techniky, Jg. 2, Nr. 4, Praha 1969, wo sich auch eine Karte dieses Systems befindet, Quellen zitiert und die Ergebnisse der Terrainuntersuchung angeführt werden.
10. Vgl. Visitationsrelation vom 12. 6. 1587, Státní ústřední archiv (Zentrales Staatsarchiv, weiter nur SÚA) Praha: MM-5-280/1587; 1 Schlaggenwalder Lachter = 1,95 m.
11. Vgl. Zuschrift des Oberbergamtes Schlaggenwald an die königliche böhmische Kammer vom 12. 7. 1655, SÚA Praha: MM-6-299/2-1600/1699.
12. Reyer, Eduard: Zinn, eine geologisch-montanistisch-historische Monographie, Berlin 1881, S. 83.
13. Den vollen Wortlaut des Privilegien hat Vinzenz Prökl: Geschichte der königlichen Bergstädte Schlaggenwald und Schönfeld, Eger 1887, S. 38 ff., abgedruckt.
14. Abschrift des Privilegiums vom 20. 6. 1551 in SÚA Praha: VHÚ Jáchymov, Karton Nr. 1.
15. Kurz über diesen Prozeß Majer, J.: K problému investic do důlních strojů a zařízení v revírech 16. století v Krušných Horách a ve Slavkovském lese (Zum Problem der Investitionen in Bergbaumaschinen und Vorrichtungen in den Revieren des 16. Jahrhunderts im Erzgebirge und im Kaiserwald). In: Rozpravy NTM, Bd. 33, Praha 1968, S. 55 ff.
16. Vgl. in Zuschrift des Stadtrats von Schlaggenwald an Kaiser Maximilian II. vom 7. 6. 1569, SÚA Praha: MM-5-280/1569.
17. Vgl. OA Loket-Jindřichovice: Gedächtniss Buch, Fol. 77.
18. Zahlreiche Belege darüber in SÚA Praha: MM-5-280/1589.
19. Vgl. Majer, J.: Těžba cínu ve Slavkovském lese v 16. století (Die Zinnförderung im Kaiserwald im 16. Jahrhundert), Tabelle der Schlaggenwalder Produktion in den Jahren 1500—1650 in Kap. III/1, in: Sborník NTM, Bd. 9, Praha 1970, S. 181.
20. Nach der Beschreibung des Reviers Schlaggenwald-Schönfeld vom 12. 7. 1655, SÚA Praha: MM-6-299/2-1600/1609.
21. Beschreibung der Wasserkunst bei Bruschius: Gründliche Beschreibung, S. 42 ff. Über ihre Leistung Prökl, Geschichte, S. 26.
22. Vgl. Verzeichnis vom Jahre 1580, SÚA Praha: Sign. VHÚ Jáchymov, Kart. Nr. 12.
23. Nach Vorczaichnuss und Beschreibung aller Bergwerks Gebeuhde (sic) in Schönfeld Stadt Rheinung v. 3. 4. 1581, SÚA Praha: MM-5-280/1577.
24. Vgl. Vorczaichnuss aller Arbeiter zu Schlaggenwald und Schönfeld vom 20. 3. 1581, SÚA Praha: MM-5-280/1577.
25. Vgl. Vorschlag für Rekonstruktion vom 20. 9. 1620, OA Loket-Jindřichovice: Gedächtniss Buch, Fol. 149 ff.
26. Durch Berechnung aus den Jahresertragstafeln, die auf Grund von Quellen und Berechnungen in der zit. Arbeit Majer, Těžba cínu (Zinnförderung), S. 186 zusammengestellt wurde.
27. Vgl. Reyer, E.: Allgemeine Geschichte des Zinnes. In: ÖZBH, Jg. 28, Wien 1880, S. 501.
28. Insgesamt blieben vom Jahr 1547 bis zum Beginn des 17. Jahrhunderts 10 Bücher erhalten, die in SÚA Praha: VHÚ Jáchymov, Buch-Nr. 527-536 aufbewahrt sind.
29. Vgl. Zuschrift des Stadthalters von Erzherzog Ferdinand an König Ferdinand I. vom 27. 10. 1548, SÚA Praha: ČDKM III/30, Kart. Nr. 32 u. a.
30. Ibid.
31. Eine ausführliche Aufzählung vgl. Berling, K.: Altes Zinn, Berlin 1919, S. 180 ff.
32. Ibid.
33. Siehe z. B. Zuschrift der Gewerken H. Elbogner und K. Mulz an den Statthalter von Erzherzog Ferdinand vom 18. 8. 1548, SÚA Praha: MM-5-280/1548 u. a.
34. Sieber, S.: Der böhmische Zinnbergbau in seinen Beziehungen zum sächsischen Zinnbergbau. In: Bohemia, Jahrbuch des Collegium Carolinum, Bd. 5, München 1964, S. 156.
35. Ausführlicher Strieder, J.: Studien zur Geschichte kapitalistischer Organisationsformen, 2. Auflage, München 1925, S. 228 ff.
36. Sieber, Der böhmische Zinnbergbau, S. 157 ff.
37. Sieber, l. c., S. 159 ff.
38. Erklärung dieses Prozesses Majer, Těžba cínu (Zinnförderung) S. 182 ff.
39. Zu dieser Frage vgl. eine Reihe von Aufträgen für Zinnsendungen aus der zweiten Hälfte des 16. Jahrhunderts in SÚA Praha: MM-5-280.
40. Siehe Zuschrift des Statthalters von Erzherzog Ferdinand an König Ferdinand I. vom 27. 10. 1548, SÚA Praha: ČKDM III/30, Kart. Nr. 32.
41. Berling, Altes Zinn, S. 197.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.