Dr. Jiří Majer
V průběhu 15. století se v dosud ne příliš složité hospodářské struktuře střední Evropy začaly stále výrazněji rýsovat příznaky zásadních změn. Renesancí obnovený zájem o exaktní vědy a přírodní zdroje, rozmach řemesel a obchodu, snahy o zlepšení zemědělství a s tím související růst počtu obyvatel i zvyšování jejich životní a kulturní úrovně signalizovaly blížící se přelom nového věku. Tento nový směr se brzy projevil i v hornictví: v tradičních ložiscích drahých kovů snahou zavádět nová technická zařízení umožňující hospodárnou těžbu ve větších hloubkách, v ložiscích obecných kovů zase zvýšenou dobývací a těžební činností.
Vedle tyrolské a slovenské mědi, štýrského železa a goslarského olova se brzy do popředí zájmu hornických podnikatelů i mezinárodního obchodu dostal také cín.
V Evropě se na přelomu 15. a 16. století cínové rudy těžily jen v těchto významných oblastech: na saské a české straně Krušných hor, v Kaiserwaldu (Slavkovském lese), v anglickém Cornwallu a v Devonu. Počátky dobývací činnosti na těchto místech sahají prokazatelně až do pravěku. Vrchol těžby však připadl teprve na první desetiletí novověku. Po výkyvu produkce v saském hornictví na přelomu 15. a 16. století nabylo cínové hornictví v českém Slavkovském lese, především
[obr] ▼ Kynžvartský rybník u Kladské. Byl založen v letech 1501/02 pro potřeby hornictví [obr] Mapa hornického revíru Horní Slavkov a Krásno z roku 1699
Aus der Geschichte des Zinnbergbaus im Revier Schlaggenwald-Schönfeld im 16. Jahrhundert
Dr. Jiří Majer
Im Laufe des 15. Jahrhunderts begannen sich in der noch nicht allzu komplizierten ökonomischen Struktur Mitteleuropas die Anzeichen grundsätzlicher Änderungen ausdrucksvoller abzuzeichnen. Das durch die Renaissance erneuerte Interesse für die exakten Wissenschaften und Naturquellen, die Entfaltung des Handwerks und des Handels, die Bemühungen um eine Melioration der Landwirtschaft und das damit zusammenhängende Anwachsen der Einwohnerzahl und die Erhöhung ihres Lebens- und Kulturniveaus signalisierten den sich nähernden Wendepunkt des neuen Zeitalters. Diese neue Richtung äußerte sich bald auch im Bergbau: in den traditionell fördernden Edelmetall-Lagerstätten durch das Bestreben, neue technische Vorrichtungen zu verwenden, die eine ökonomische Förderung in größeren Teufen ermöglichten, in Lagerstätten mit gewöhnlichen Metallen durch eine erhöhte Abbau- und Gewinnungstätigkeit.
Neben dem Tiroler und slowakischen Kupfer, dem steyerischen Eisen und Goslarschen Blei trat bald auch das Zinn in den Mittelpunkt des Interesses bergbaulicher Unternehmer und des internationalen Handels.
In Europa wurden an der Wende des 15. und 16. Jahrhunderts die Zinnerze nur in diesen wichtigen Gebieten gefördert: an der sächsischen und böhmischen Seite des Erzgebirges, im Kaiserwald, im englischen Cornwall und in Devon. Der Beginn der Abbautätigkeit an diesen Stellen reicht bis in die prähistorische Zeit zurück. Der Höhepunkt der Förderung fiel jedoch erst in die ersten Jahrzehnte der Neuzeit. Nach einer Produktionsschwankung im sächsischen Bergbau an der Wende des 15. und 16. Jahrhunderts gewann der Zinnbergbau im böhmischen Kaiserwald, vor allem
[obr] ▼ Königswarter Teich bei Glatzen (Kladská). Er
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.