⟵ věta pokračuje z předchozího listu

musí být nahrazeno jako náklady. Zbývá mu tedy jako čistá mzda částka 16 fl. 24 xr. a pílí si tak namísto základní mzdy 30 xr. vydělal denní mzdu 42 xr.

Podobným způsobem se vypočítávají ceny úkolů i pro jiné práce.

Štajgři dostávají na rozdíl od obyčejných horníků jako palivo pro osvětlení borové dřevo (Inselth[?]), zatímco tito dostávají olej. Nejběžnějším osvětlovacím prostředkem jsou tam lampy, a to ve dvou různých druzích: jeden pro úředníky a štajgry, druhý pro obyčejné dělníky. Uspořádání lamp prvního druhu je ploché, srdcovitě tvarované nádobky a, v jejíž špičce, do níž jeden konec vybíhá, je zasazen náustek (Tülle) b. Pro lůj je nádobka nahoře otevřená, pro olej je naopak zcela uzavřená, protože jinak by se mnoho rozlévalo. Materiálem, z něhož jsou tyto lampy zhotoveny, je buď železo, nebo měď. Na konci lampy protilehlém náustku je upevněn oblouk f, zahnutý tak, že přesahuje náustek i těžiště lampy. K němu je opět upevněn 6 palců dlouhý řetízek g, na jehož horním konci je ohnutý, do rovné

[obr] [kresba lampy s hákem, řetízkem a nádobkou; písmena a, k, f]

špičky vybíhající hák u ze silného drátu, jehož pomocí se lampa buď nese zavěšená na předním muži, nebo se špičkou upevňuje do výdřevy nebo do horniny. Konečně je na ochranu oka připevněn ještě lopatkovitý plíšek ec zavěšený na tyčince, tzv. clonicí plíšek (Schirmblech), jehož účelem je, položen na lůj, tento přidržovat a rovněž zakrývat[?] a nechat jej jen pozvolna odtávat, resp. jej postupně přisouvat ke knotu. Tehdejší tak všeobecné používání tohoto druhu lamp je ostatně asi příčinou toho, že se u některých německých dolů dodnes výslovně pro lůj upravené lampy nazývají „grubenlicht" (důlní světlo). Při jízdě, zvláště v šachtách, se lampy zavěšují pomocí zmíněného oblouku přes palec a při přeskakování příčlí žebříku se rukama přehmatává vždy[?] jen o jednu příčli[?], čímž se člověk lampě méně přibližuje a nehrozí mu tak nebezpečí popálení. Kdyby se jezdilo obvyklým způsobem, kdy se střídavě jednou rukou přeskakuje z příčle na příčli[?], musela by se lampa pohybovat příliš často a docházelo by k častějšímu a silnějšímu vychylování, a tím i k blikání světla.

Ovládání tohoto osvětlovacího prostředku, přesnost[?] v manipulaci, není při jízdě, zvláště v šachtách, napoprvé úplně snadné, a já jsem z ještě dalších důvodů, které zde uvedu, dával jednoznačně přednost cloně (Blender) před důlním světlem (Grubenlicht), ačkoli jsem na své cestě potkal mnoho úředníků a štajgrů, kteří tvrdili opak mého názoru.

Obecně platí, že u clony je osvětlení soustředěno na určitý kruh; pro některé práce, u nichž chce člověk zároveň osvětlit celé pracoviště kolem dokola, se to může jevit jako nedostatečné[?], například u výdřevy, a bylo to proti tomu i namítáno. Zde však také často záleží na zvyku.

Za podstatnou výhodu je však třeba označit to, že samotný plamen světla je oku skryt. Neboť nikdo, kdo si toho všiml, nemůže popřít, jak rušivé a jak brání zřetelnému vidění, když člověk vidí plamen, zvláště tehdy, když je nucen kvůli přesnému vidění přiblížit světlo samotné až k předmětu, tedy do plamene sám nahlížet. Neméně lze mít při použití clony ruce zcela volné; pro práce v omezených prostorách, ve stísněné poloze, a je-li potřeba bližší osvětlení, než jaké je možné z clony zavěšené na hrudi, si dělníci vymysleli pomůcku: vzadu na horní straně skříňky upevnit kožený řemínek, za nějž clonu drží zuby.

Váha je nepatrná, nelze ji tedy pokládat za nevýhodu; nevýhoda naopak spočívá v kouři, který jde přímo do očí[?], visí-li clona na hrudi.

Ostatní druhy osvětlení mají naproti tomu všechny zde uvedené nedostatky, vyžadují udržování velkého plamene, tedy hodně paliva, jestliže

---

Poznámky pod čarou v tomto úseku textu nejsou.

věta pokračuje na dalším listu ⟶