na nichž závisí jak prospěch hornictví samého, tak prospěch dělníka, a proto to vyžaduje největší opatrnost a zdatného štajgra[?]. Zakládá se tedy – abychom se k tomuto důležitému tématu trochu vyjádřili – výpočet a stanovení úkolové mzdy (Gedinge)

1, na výkonnosti, jaké je příslušný dělník schopen v určitém čase, a

2, na denních, směnových nebo měsíčních mzdách přiznaných dané kategorii dělníků, spolu s nezbytnými náklady na materiál potřebný k provedení práce[?].

Předpokládá se, že zadavatel úkolu (Gedinggeber) stanovil denní výkon havíře při různých druzích dobývací práce jako pevnou normu pro výpočet úkolové mzdy i pro jiné rozměry pracoviště; kromě toho musí ještě přihlížet

1, k síle a tělesné konstituci dělníků,

2, k délce cesty na pracoviště a zpět,

3, zda je větrání čerstvé nebo slabé a zda je pracoviště (Ort) suché nebo mokré. V prvním případě se ztrácí mnoho času zapalováním světla, ve druhém zase vysoušením vrtných děr, a

4, zda nejsou už 2 nebo 3 strany horniny obnaženy, čímž se další postup práce velmi usnadňuje.

Zde budiž uveden následující příklad výpočtu havířské úkolové mzdy:

Je-li denní výkon havíře s opatrností zjištěn, najde se cena za úkol tak, že se počtem stop[?], které lze prorazit za 24 [hodin — škrtnuto] směn, vydělí částka mzdy za 24 směny včetně nezbytných nákladů.

Každé kategorii dělníků je totiž stanovena určitá směnová mzda, tedy i havíři. Ta budiž pro každou dvanáctihodinovou směnu stanovena na 30 krejcarů, což při sjednávání úkolu slouží jako výchozí základ. K provedení práce v dole potřebuje každý dělník především světlo, k čemuž na dvanáctihodinovou směnu postačí potřebné množství 5 lotů loje a týdně jeden kus knotu do lampy.

Sjednává-li se úkol i s kováním nářadí (Gezäh) včetně nákladů na kovářské práce, musí být havíři totéž nářadí vydáváno k výměně vždy v naprosto použitelném stavu a náležité jakosti, přičemž náklady na opravu každého jednotlivého kusu se podle stanoveného kovářského ceníku připočítávají k nákladům, avšak železo a ocel ke kování se poskytují zdarma.

Dostane-li havíř do rukou 20 kusů nářadí, má 20 hrotů, z nichž 16 denně putuje do kovárny, přičemž náklady na kus činí ½ krejcaru. Cena úkolu se tedy vypočte následovně:

| | | | |---|---|---| | 24 směn à 30 xr | 12 fl. | — xr. | | na směnu 5 lotů loje, libra po 24 xr | 1 fl. | 30 xr. | | 4 knoty à ¼ xr | — fl. | 1 xr. | | kovářské opravy denně 8 xr | 3 fl. | 12 xr. | | Součet | 16 fl. | 43 xr. |

Ražená štola (Stollen) budiž v měkké hornině, se výškou 7', šířkou u spodku 4' a u stropu (Firste) 3', tedy o ploše 24,5 čtverečních stop[?], v níž byl denní postup[?] určen na 10 palců, což za 24 směn činí 20 stop. Vydělí-li se nyní tento zjištěný postup 20 stop částkou nákladů 16 fl. 43 xr. vypočtenou na 24 směn, dostane se pro každou jednotlivou

vyraženou stopu 50 3/20 xr. jako cena úkolu. Havíř by však za 24 směny vyrazil 26 stop, obdrží tedy 26krát 50 3/20 xr, tj. 21 fl. 44 xr. jako výdělek, z čehož mu ale za odebraný

| | | | |---|---|---| | 4 1/4 libry oleje po 24 xr | 1 fl. | 42 xr. | | kovářský účet za nářadí | 3 fl. | 38 xr. | | Součet | 5 fl. | 20 xr. |

věta pokračuje na dalším listu ⟶