zůstat zanechány[?].
Vytěžené uhlí se netřídí v dole, nýbrž na povrchu, kde se sype na haldě přes rošty (Rätter). Přitom připadá přibližně 0,7 na kusové a kostkové uhlí a 0,3 na uhelný prach. Krychlová stopa čistého uhlí v bedně[?] váží 70 liber, a proto jedna čtvereční sáh vydobyté plochy při mocnosti 15 stop dává, odečte-li se 5 % na hlušinu a jalové proplástky, 350 centnýřů. Dobývání probíhá poměrně dokonale a ztráta činí jen asi 5 %.
K výdřevě se používá výhradně jedlové a borové dřevo, a to i v síle 6–10 palců. Obvyklá výdřeva hlavních chodeb je 6 stop vysoká, dole 6 stop 6 palců a nahoře 4 stopy 6 palců široká, a staví se do bot[?] (Schuhlöcher), zřídka na základové prahy.
Trvanlivost důlního dřeva je v různých částech dolu velmi nerovnoměrná a závisí zejména na větší či menší vlhkosti, na proudění vzduchu a na suchosti[?]. Je-li výdřeva vlhká, neodolá nadměrnému tlaku; je-li přítomno čerstvé větrání, je téměř nezničitelná. Je-li suchá, nastává hniloba i při zcela čerstvém větrání a její trvanlivost je pak 2–3 roky, při slabém větrání často jen poloviční. Prostředky bránící hnilobě dřeva se nepoužívají; při stále rostoucích cenách dřeva a silné spotřebě se však potřeba jejich zavedení brzy patrně ukáže. Roční potřeba důlního dřeva není při stále se rozšiřujících důlních dílech nevýznamná a činila v roce 1858 84 000 krychlových stop. Při těžbě 3 000 000 centnýřů uhlí tak na vytěžení 100 centnýřů uhlí bylo zapotřebí 2,8 krychlové stopy[?] dřeva.
3' | 1"[?] | 5'
[?] zurückgelassen werden muß.
Die gewonnene Kohle wird nicht in der Grube, sondern über Tage separirt, indem selbige auf der Halde über Rätter gestürzt wird. Hierbei fallen ungefähr 0,7 Stück- und Würfel- und 0,3 Staubkohle. Der Cubikfuß reiner Kohle in Kasten[?] wiegt 70 ℔ und es giebt demnach eine Quadratklafter abgebauete Fläche bei 15 Fuß Mächtigkeit, wenn man 5% auf Berge und taube Mittel in Abzug bringt, 350 Ctr. Der Abbau geschieht ziemlich vollkommen und es ist der Verlust ungefähr nur 5%.
Zur Zimmerung wird ausschließlich Tannen- und Kiefernholz verwendet und selbst von 6–10 Zoll Stärke. Die gewöhnliche Zimmerung für die Haupt-Strecken[?] ist 6 Fuß hoch, unten 6 Fuß 6 Zoll, oben 4 Fuß 6 Zoll breit und wird in Schuhlöcher[?], selten auf Grundschwellen aufgestellt.
Die Dauer des Grubenholzes ist in den verschiedenen Theilen der Grube sehr ungleich und hängt hauptsächlich von der größeren oder geringen Feuchtigkeit, den Wettern und der Dürre[?] ab. Ist die Zimmerung feucht, so widersteht selbige keinem übermäßigen Drucke und sind frische Wetter vorhanden, so ist selbige fast unzerstörbar. Ist sie trocken, so tritt die Fäulniß auch bei ganz frischen Wettern ein und es ist dann deren Dauer 2–3 Jahre, bei matten Wettern oft nur die halbe Dauer. Die Fäulniß des Holzes hindernde Mittel werden nicht angewandt; doch dürfte dafür[?] bei den immer steigenden Holzpreisen und der starken Consumtion bald die Nothwendigkeit erscheinen. Der jährliche Bedarf an Grubenholz ist bei den sich immer ausdehnenden Grubenbauen nicht unbedeutend und es war selbiger im Jahre 1858 84000 Cubikfuß. Daher auf die Förderung von 3000000 Ctr. Kohle vertheilt, benöthigte man zur Gewinnung von 100 Ctr. Kohle 2,8 C'[?] Holz.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.