⟵ věta pokračuje z předchozího listu

sáhů, na které pole se v současnosti dobývání omezuje, a

b) na západní pole, ležící západně od Kladna, o rozloze 773 000 čtverečních sáhů, jež má být zpřístupněno k dobývání dvěma šachtami, které se právě hloubí, a kde přítomnost sloje prokázaly tři v poslední době provedené vrty. Západní pole je v tomto ohledu poněkud odlišné od pole východního. Jsou zde smyty mladší vrstvy, opuka a kvádrový pískovec, a uhelný útvar vychází přímo na povrch. Výchoz kladenského údolí začíná u Kladna, má v největší šířce pod Kladnem asi 800 sáhů, a od severní, jižní a západní hranice, odkud se rozprostírá souvislá plošina, je sloj uložena až do mocnosti 8 sáhů[?].

Dále na východ směrem k Buggitz[?] se údolí zužuje a pokračuje východním směrem až k Vltavě. Východně od Kladna, mezi šachtou Franz a šachtou Thinfeld, vystupuje žlutý, mírně slídnatý pískovec s vmíseným konglomerátem, obsahující úlomky zkřemenělých kmenů, zejména rodu Lepidodendron. Západně od šachty Franz, bezprostředně před Kladnem, spočívá na zvětralé pískovcové vrstvě modrožlutý jíl (Letten), v němž se ojediněle nacházejí zuhelnatělé dřevěné kmeny. Jíl dosahuje mocnosti až 12 stop a používá se k výrobě žáruvzdorných cihel. Na této jílové vrstvě spočívá kvádrový pískovec a na něm opuka; tyto vrstvy začínají teprve zde a v podstatné mocnosti překrývají rovinu západně od Kladna.

Uhelný útvar sám o sobě obsahuje vrstvy pískovce a jílovce v různých odstínech, které se v nepravidelném pořadí střídají.

Pískovce jsou většinou hrubozrnné a kolísají od nejjemnějšího zrna až po konglomerát velikosti pěsti, místy s jílovitým[?] pojivem. Jílovité břidlice jsou modrošedé a nesou mnoho otisků rostlin rodu Calamites, Lepidodendron[?] a Sigillaria. Zcela ojediněle se v břidlicích vyskytují sférosiderity, a to ve velmi značné velikosti. Jak pískovcové, tak jílovcové vrstvy obsahují slídu. Uhelná sloj je přítomna v mocnosti 36 stop, přičemž tato hodnota směrem k výchozu klesá a sloj se zcela vykliňuje. Místy, jako u Rappitz, vystupuje sloj na povrch v celé své mocnosti, jinde se zcela vykliňuje již v hloubce 50 sáhů. Sloj je čtyřmi proplástky rozdělena na pět lávek[?], jejichž kvalita se podstatně neliší. Směr a úklon jsou silně ovlivněny četnými poruchami, hlavní směr je však od severovýchodu k jihozápadu a úklon k severu při sklonu 15°.

Poruchy jsou jak podélné trhliny (Sprünge), tak příčné přesmyky (Querverwerfungen), a zejména tyto poslední často vyžadují velké náklady. Východně od šachty Bergel[?] probíhá téměř severním směrem porucha, která zároveň tvoří přirozenou hranici mezi polem Eleonora a polem Kaisera Ferdinanda [Kaiser Ferdinand'sches Feld], a kde se sloj zcela vykliňuje.

Přibližně ve stejné vzdálenosti směrem na západ probíhá rovněž porucha, a to severozápadním směrem, a odděluje dobývací pole šachty Franz od pole šachet Segen a Wenzel. Obě žíly navzájem posouvají sloj poměrně daleko, přecházejí však asi 800 sáhů[?] severně jen v pouhé přesmyky.

Západně od šachty Franz probíhá severozápadním směrem přesmyková trhlina (Verwerfungskluft), jejíž velikost se dosud nepodařilo určit, a proto nelze udat výšku přesmyku.

Podle dosavadních zjištění je však přesmyk již odkryt na délce 40 sáhů po prostírání. Podle zde učiněných zjištění a nedávno provedených šachtic[?] musí sloj od přesmyku dále západním směrem [?], a mít tedy severozápadní směr prostírání.

Kromě toho je [pole] protnuto ve všech směrech mnoha drobnými trhlinami s výškou přesmyku až 2 sáhy, které jeho dobývání často velmi ztěžují.

Těžní a zároveň větrací šachty ve východním revíru[?] jsou hloubeny čtyřhranně[?], a to 18 stop na délku a 6 stop na šířku ve světlosti, a mají dvě těžní oddělení, jedno strojní (čerpací) a jedno lezní oddělení. Naproti tomu nové šachty v západním poli mají ve světlosti délku 25 stop 6 palců a šířku 6 stop 6 palců, se dvěma těžními, dvěma strojními a lezním oddělením. Větrání probíhá v každé šachtě.

V šachtě Wenzel, hluboké 68 sáhů, je instalován rotační kolébkový parní stroj (Balancirmaschine) o výkonu 36 koňských sil, se zdvihem 4 stopy, kde je přenos na pumpové kříže (Kunstkreuze) proveden pomocí kliky na ozubeném kole. Tyče jsou jednoduché sací sady[?] čerpadel, a to jeden 10palcový sací sat, který zvedá vodu do výšky 20 sáhů do druhého 10palcového sacího satu,

a ten do výšky 27 sáhů opět do 10palcového výtlačného satu, který vodu vyváží[?] na povrch. První a poslední čerpadlový sat je opatřen jednoduchými kožnými kotoučovými písty, prostřední sat je ale pístem, který působí i sacím účinkem. Zdvih je 4 stopy a činí se 3 hry [zdvihy] za minutu. Přes noc se odvodňování z hlubinné dobývky provádí pomocí polního táhla (Feldgestänge), které je spojeno pumpovým křížem s hlavním táhlem, díky čemuž lze pole udržet suché až do svislé[?] hloubky 20 sáhů. Polní táhlo je uloženo v úpadní chodbě ve sloji[?] a je opatřeno čtyřmi čerpadly. Stálý přítok vody je zde 10 krychlových stop. V šachtě Franz[?], hluboké 92 sáhů, je zabudován vodosloupcový stroj (Wassersäulenmaschine) s kolébkou o výkonu 60 koňských sil. Válec má průměr 30 palců a píst zdvih 5 stop 6 palců, a jelikož je kolébka na straně válce delší než na straně šachty, mají čerpadla zdvih jen 5 stop. Táhlo je jednoduché o síle[?] 7 palců a směrem dolů se zužuje. Na tomto táhle visí čtyři čerpadla, a to od dna dolu (Sumpf) 12palcový sací sat s kožným pístem, který zvedá vodu do výšky 27 sáhů k výtlačnému satu. Ten má průměr 13 palců a zvedá[?] vodu do výšky 40 stop, odkud se tato voda spolu s vodou z horní části šachty vyváží na povrch 12palcovým sacím satem a 8palcovým výtlačným satem. Množství zvednuté vody za 1 minutu je asi 16 krychlových stop. K odvodnění hlubinné dobývky je s hlavním táhlem spojeno polní táhlo, uložené v chodbě vedené v úpadní ploše[?] sloje, pohybující se třemi výtlačnými saty[?], každý s 10palcovým pístem a zdvihem 36 palců

[obr] Kresba: dobývání po prostírání — hranice[?] […] (levý okraj) | hranice[?] […] (pravý okraj) | […] průraz[?] (uprostřed) | hlavní chodba (dole)

a pohybuje se tak, že jedna [pumpa] vždy předává vodu druhé. Táhlo má do nejbližšího čerpadla délku 150 sáhů a je do poloviny neseno 1palcovými železnými tyčemi a odtud až k jhu[?] ocelovým lanem. Má zdvih 4 stopy 2 palce a je schopno vykonat 24 hry za minutu, přičemž tento pohyb je na pumpové kříže přenášen ozubeným kolem v poměru 3:7. Voda je zvedána čtyřmi čerpadly, která jsou zabudována ve stejných vzdálenostech, tj. po 37 sázích nad sebou, a jedno předává vodu druhému. Ode dna je 10palcový sací sat s kotoučovým pístem[?], druhý je 12palcový sat, horní dva jsou rovněž 12palcové a fungují jako sací i výtlačné podle Rittingerova systému.

Čerpadla mají zdvih 5 stop, konají 6 her za minutu a vyvážejí na povrch 20 krychlových stop vody.

Protože při strojním provozu dostávají jak těžní, tak odvodňovací stroje potřebnou páru ze stejných parních kotlů, nelze náklady zvlášť určit ani pro jedny, ani pro druhé, a činí na všech šachtách za 24 hodin přibližně 400–450 zlatých.

Zde obecně zavedený a nejosvědčenější způsob dobývání probíhá po prostírání (streichend), a proto se i všechny přípravné práce provádějí stejným způsobem.

Hlavní chodby jsou raženy s mírným stoupáním od šachty, z nichž jsou ve vzdálenostech 50–60 sáhů vedeny příčné chodby (Querörter) v kolmém směru na prostírání. Z těchto jsou pak vždy ve vzdálenostech 6 sáhů raženy chodby rovnoběžné s hlavní chodbou, jimiž se uhelné pole dělí na díly o šířce 6 sáhů.

Protože při značné mocnosti sloje není možné vytěžit ji najednou, ale musí se dobývat dvakrát, razí se všechny přípravné chodby ve sloji tak, že nad uhlím zůstává 15 stop a pod ním 9–12 stop uhlí, přičemž tato spodní mocnost zůstává pro druhé dobývání.

Provoz chodeb je následující: 3 stopy nade dnem chodby se vyseká 8 stop vysoký a 2–2½ stopy hluboký zásek (Schram), odsekají se obě „květy"[?] (Blumen) a nejprve se dorubává strop (Firste) a poté lávka (Strosse). Jakmile se předky dostanou k vytyčené hranici, např. k výchozu, a je proraženo několik přípravných chodeb, jimiž se zahajuje řízené zavalování (Hiebruch) na nejvyšších bodech předků, zahájí se dobývání uprostřed pole mezi vždy dvěma průrazy (Durchhauen) a postupuje se po prostírání směrem k nim tak, že vždy nižší pilíř postupuje za vyšším. Vlastní dobývání probíhá takto: 3 stopy nad dobývací sohnou se nejprve po celém pilíři vyseká zásek do hloubky 3 stop a od stropu se oddělí 4–5 stop uhlí, poté se dorubává na 3 stopy vysoké lávce. Ve stropě zůstávajících 7 stop uhlí zůstává nevydobyto na stojkách, stavěných v rozestupech 2–3 stopy. Tento postup se opakuje, dokud nestojí 3 řady oblouků[?] (Bogenreihen). Když se pak přistoupí ke stavění 4. řady oblouků, posune se první řada a nevydobyté uhlí se zřítí. Potřebné stojky o průměru 6–10 palců se při posunu vždy znovu získávají a jen zřídka se stává, že se ony a další[?] musí zanechat v [?]

[obr] Skica průřezu slojí se stojkami; kóty shora dolů: 6" | 4" | 3' | 10' | 2" | 3' | 1"[?] | 5'

věta pokračuje na dalším listu ⟶