Anenský důl (Die Annen Grube).
...bylo řečeno dostatečně[?], přejdu nyní k jednotlivým dolům samotným a zmíním zde to nejdůležitější, přičemž svou pozornost zaměřím zvláště na stroje úpravárenství (Aufbereitungswesen), z nichž mnohé mi byly dosud zcela neznámé.
Anenský důl.
Na tomto dole vystupují následující žíly:
1., Anenská žíla, směřuje h. 12 a upadá k večeru pod 45°, je mocná 1–12″ a nese galenit, sfalerit, vápenec, červenec[?] (Rotheisenstein[?]), hnědel. ~~Na ní Anenská šachta ote~~výhloubena šachta, která má po ní své jméno, stojí kolmo a protíná žílu v hloubce 120 lachtrů. Je hlavní šachtou a je rozdělena na jízdní, čerpací a těžní oddělení. Pod Karolinskou štolou stojí v drobě, nad ní v břidlici, protíná tedy jílovou puklinu (Lettenkluft) oddělující obě horniny nedaleko Karolinské štoly. Na 11. patře se jílová puklina objevila znovu[?] ve vzdálenosti 30 lachtrů od šachty a byla zastižena křížovým překopem. Od povrchu do hloubky 6 lachtrů stojí šachta ve zdivu, a to obvyklém kruhovém zdivu, které je nasazeno na nosných obloucích. Od Karolinské štoly do 3. patra stojí zčásti v celém, zčásti v roubené výdřevě (Bolzenschrotzimmerung[?]), neboť zde jílová puklina protíná horninu a tím bylo okolní horninu na značném rozsahu učiněno nesmírně rozpukané. Odtud dále stojí v pevné droze, která činí jakoukoli další výdřevu zbytečnou.
2., Jakubská žíla, směřuje h. 11–12 a upadá k večeru 3., Karolinská žíla, směřuje h. 9 a upadá k večeru 4., Kunitzklüfterská[?] žíla, směřuje h. 13 a upadá k večeru 5., Barbořina žíla, směřuje h. 14–15 a upadá k večeru 6., Františská žíla, směřuje h. 13 a upadá k jitru. 7., Prokopská[?] žíla, směřuje h. 11–10 a upadá k jitru. 8., Kateřinská žíla, směřuje h. 12–1 a upadá k jitru. 9., Blažejská[?] žíla, směřuje h. 9 a upadá k jitru 10., Janská žíla, směřuje h. 11 a upadá k jitru.
Za dobývání se v osmihodinové šichtě vydělá 30–40 kr. Za sbíjení stropu (Firstenschlag) se platí za lachtr 4 zl., za protrhávku (Durchschlag) 8 zl. Doprava je rovněž vyplácena úkolově a počítá se podle vytěženého množství nebo podle navršení, jak jsem to již dříve popsal u Jáchymova. Poněvadž jsem v dole nenalezl žádné podstatné odchylky v provozu od dosavadních nebo od těch, které jsem již popsal, přecházím rovnou k popisu.
Havíři musí rudy již při dobývání v dole co nejlépe roztřídit a rozlišují: 1., výběrovou rudu (Scheiderze), 2., důlní drť (Grubenklein), 3., prací hlušinu (Waschberge), 4., stoupové chody (Pochgänge) a 5., hlušinu, která se buď hned zasype, nebo se vytěží.
Výběrová ruda se dováží hned z těžní budovy na přebírací lavici (Scheidebank). V létě však mladí přebírají většinou pod širým nebem. Rozlišují se přitom 2 druhy, a to a. lesklá ruda a přimíšená[?] ruda, kterou nelze tak čistě vytřídit a která kromě galenitu obsahuje ještě jiné rudy, jako sfalerit, kyzy atd. První druh, čistý
galenit, obsahuje 30 lotů stříbra a 60 liber olova, obecná ruda 16–18 lotů stříbra a 50 liber olova. Výběrová ruda se třídí na kusy velké až 1/4 až 1/8 palce a hned se odevzdává do hutě. Obecná ruda jde nejprve na válcovnu, aby se dosáhlo stejné zrnitosti, a poté se rovněž dodává do hutě.
Ostatní 3 druhy se vytěžují společně, přičemž se mezitím[?] postaví velké[?] neckyi hned se vozí. Tyto se odtud dopravují pomocí kolečkářů[?] na rovné místo na haldě, tzv. vytřepávací plochu (Ausschlageplatz), na níž se tato práce v létě provádí. Mladí zde rozlišují následující druhy: 1., tzv. vytřepané krupičky (Ausschlaggraupen), válcovanina, kterou rozbíjejí na kusy o velikosti 3/4 c″ a které sestávají většinou z galenitu s nemnohými cizími příměsmi, 2., suché[?] odštěpky, které rovněž sestávají většinou z galenitu a dostávají se na suchou stoupu, a 3., mokré odštěpky, které kromě málo galenitu obsahují většinou sfalerit a přicházejí na suchou stoupu.
Tak zvaný válcovaný neboli vytřepaný materiál, jak mi jej nazval štajgr, se poté dostává na válcovnu, na níž se opět vyrábějí 3 druhy, a to 1., tzv. vytřepané krupičky č. 1 (nejčistší), 2., vytřepané krupičky č. 2, jemnějšího zrna a bohatší na sfalerit, a 3., vytřepaná mouka (Ausschlagmehl), která se posléze[?] odevzdává rovnou do hutě.
Vytřepané krupičky naproti tomu jdou k další úpravě. Používají se ruční sazecí síta[?], jejichž druh jsem již popsal dříve u Oloví. První[?] odsádka[?] ze všech krupiček je okuje[?], které se odhazují,
druhá odsádka sestává z přechodů (Nachgängen[?]), jež se odevzdávají olověné hutě k další zpracování, a poslední odsádka sestává z čistých krupiček č. 1 a č. 2, podle toho, zda pocházejí z jednoho či druhého síta válcovny, a ty se poté odevzdávají do hutě.
Co propadlo prvním sítem, přichází jako dále postupující materiál na druhé síto, a co propadlo méně jemně, jde na válcový mlýn a smísí se s ním a dodá.
Drcené krupičky č. 1 vykazují obsah 20 lotů stříbra a 55 liber olova, krupičky č. 2 obsah 8 lotů stříbra a 45 liber olova.
Odměna vytřepávacích chlapců se řídí podle vytřepaného množství, které jim každý večer štajgr zapisuje. Odtud také pochází, že jakmile hunt přiveze nový přísun, vrhnou se na něj všichni chlapci jako pominutí a každý se snaží pro sebe uchvátit nejlepší a nejvydatnější kusy. Platí se přitom za každou krychlovou stopu vytřepané rudy 5 1/2 xr starých peněz[?]. Aby však chlapci při práci nemohli podvádět a nepřimíchávali do rudy hlušinu, aby tak nedovoleně zvětšili svou hromadu vytřepaného materiálu, je zde stálý dohled štajgra, který je při práci vždy přítomen.
Důlní drť[?] se naproti tomu ženskýma rukama ještě železniční dopravou[?] sváží na haldu[?], která se nachází na povrchu, odkud se pak podle potřeby sype na haldu[?] třecí mřížové pračky[?] umístěné v nedaleké prací budově.
Die Annen Grube und ihre Aufbereitung
genug[?] angeführt sein, werde ich im Folgenden zu den einzelnen Gruben selbst übergehen, hier das Hauptsächlichste erwähnen, indem ich aber besonders mein Augenmerk auf die Maschinen des Aufbereitungswesens, von denen mir viele noch ganz unbekannt waren, richten werde.
Die Annen Grube.
Die bei dieser Grube aufsetzenden Gänge sind folgende:
1., Annen Gang, streicht h. 12 und fällt in Abend unter 45°, ist 1–12" mächtig und führt Bleiglanz, Blende, Kalkspath, Rotheisenstein[?], Brauneisenstein. ~~Auf ihm der Annenschacht abge~~teuft der Schacht, welcher nach ihm seinen Namen hat, steht saiger und durchsinkt den Gang bei 120 Lachter Teufe. Er ist der Hauptschacht und ist in Fahr-, Kunst- und Treibeschacht abgetheilt. Unter dem Karolistollen steht er in Grauwacke, über diesem in Schiefer, durchsinkt also auf die beide Gesteine von einander trennende Lettenkluft in der Nähe des Karolistollens. Auf dem 11. Lauf ist die Lettenkluft bereits 30 Lachter von dem ~~Lettenkluft~~ Schacht wieder erstanden[?] und mit einem Querschlag angefahren. Über Tage herein bis zu 6 Lachter Teufe steht der Schacht in Mauerung und zwar gewöhnlicher Scheibenmauerung, welche auf Tragbögen aufgesetzt ist. Vom Karolistollen bis 3. Lauf steht er theils in ganzer theils in Bolzenschrotzimmerung[?], indem hier die Lettenkluft durchsetzt und dadurch das ganze Nebengestein auf eine beträchtliche Ausdehnung ungeheuer bruchig gemacht worden ist. Von hier weg steht er in fester Grauwacke, die jede andere Verzimmerung unnöthig macht.
2., der Jakobigang, streicht h. 11–12 und fällt in Abend
3., Karolinen Gang, str. h. 9 und fällt in Abend
4., Kunitzklüfter [?] Gang, str. h. 13 und fällt in Abend
5., Barbara Gang, st. h. 14–15 und fällt in Abend
6., Franzisci Gang, st. h. 13 und fällt in Morgen.
7. Procopi [?] Gang, st. h. 11–10 u. fällt in Morgen.
8., Katharina Gang, st. h. 12–1 und fällt in Morgen.
9. Blasii [?] Gang, st. h. 9 und fällt in Morgen
10. Johanni Gang, str. h. 11 und fällt in Morgen.
Zu Hauen verdient in einer 8 stündigen Schicht 30–40 kr. C. M. Zum Firstenschlag ist pro. Lcht [?] mit 4 fl., im Durchschlag mit 8 fl. verdungen. Die Förderung ist eben verdungen und wird nach dem aufgehauenen Quantum od. nach der Aufschüttung berechnet, wie ich es früher bei Joachimsthal schon beschrieben habe. Da ich in der Grube keine wesentlichen Abweichungen im Betriebe von den bisherigen oder von denjenigen, welche ich schon beschrieben habe, gefunden habe, so gehe ich sogleich zur Beschreibung über.
Die Hauer müssen die Erze schon bei der Gewinnung in der Grube so gut wie möglich sortiren und halten hierbei aus: 1., Scheiderze, 2., Grubenklein 3., Waschberge 4., Pochgänge und 5., Berge, welche letzte Sorte entweder sogleich verstürzt oder gefördert wird.
Das Scheiderz wird sogleich aus dem Treibhaus in die Scheidebank gefördert. Im Sommer aber scheiden die Jungen größtentheils im Freien. Es werden hierbei 2 Sorten geschieden und zwar a. Glanzerz und beygemengtes [?] Erz, welches sich nicht so rein scheiden lässt und noch außer einem Bleiglanz andere Erze, wie Blende, Kiese etc. enthält. Die 1. Sorte, der reine
Bleiglanz, hält 30 Loth Silber und 60 Pfund Blei, das gemeine Erz 16–18 Loth Silber und 50 Pfund Blei. Die Scheiderze werden bis zu 1/4 bis 1/8 Zoll groß geschieden und sogleich an die Hütte abgeliefert. Das gemeine Erz kommt zunächst auf das Walzwerk, um eben dasselbe Korn zu erhalten und wird sodann ebenfalls an die Hütte geliefert.
Die andern 3 Sorten werden zusammen ausgefördert, indem währenddessen[?] sich große [?] Mulden aufgestellt und sogleich gefördert werden. Diese letztern werden von daselbst mittelst Schubkarrenschiebern[?] auf einen auf der Halde befindlichen ebenen Platz, den Ausschlageplatz, gefördert, auf welchem im Sommer diese Arbeit vorgenommen wird. Die Jungen halten nun folgende Sorten aus: 1., sogenannte Ausschlaggraupen Walzgut, welche sie auf 3/4 c" große Stücke geschlagen und größtentheils aus Bleiglanz mit wenigen fremden Beimengungen bestehen, 2., trockne[?] Abschläge, welche ebenfalls meistens aus Bleiglanz bestehen und zum Trockenpochwerk gelangen und 3., nasse Abschläge, die außer wenig Bleiglanz meistens Blende enthalten, und auf das Trockenpochwerk kommen.
Das sogenannte Walz-, oder Ausschlaggut, wie es mir der Steiger benannte, wird sodann auf das Walzwerk, auf welchem wiederum 3 Sorten erzeugt werden und zwar 1., sogenannte Ausschlaggraupen No 1, (welches die reinsten sind), 2., Ausschlaggraupen No 2. von einem feinern Korn und mehr blendehaltig und 3., Ausschlagmehl, welches letztern[?] vorher sofort an die Hütte abgegeben wird.
Die Ausschlaggraupen kommen dagegen zur Nacharbeit. Angewendet werden Handsatzsiebe[?], von welcher Art ich schon vorstehend in Bleistadt beschrieben habe. Der [?] Abschieb[?] von sämmtlichen Graupen ist Zunder[?], welches abgeworfen wird,
der zweite Absatz besteht in Nachgängen[?], welche dem Blei=schmelzwerke zu weiterer Verarbeitung übergeben werden, und der letzte Absatz besteht in reinen Graupen No 1 und No 2, je nachdem sie von dem einen oder dem andern Siebe des Walzwerkes herrühren, welche sodann an die Hütte abgeliefert werden.
Was durch das erste Sieb fiel, kommt als weiter zugehendes Gut auf das zweite Sieb und was minder fein durchfiel, kommt zur[?] Walzmühle und wird mit ihm ver[?]mischt und geliefert.
Die Quetschgraupen No 1 zeigen einen Gehalt von 20 Loth Silber und 55 Pfund Blei, die Graupen No 2 einen Gehalt von 8 Loth Silber und 45 Pfund Blei.
Die Bezahlung der Ausschlagejungen richtet sich nach dem ausgeschlagenen Quantum, welches jeden Abend vom Steiger jedem verzeichnet wird. Daher kommt es auch, daß, sobald ein Hund neuen Vorrath bringt, sämmtliche Jungen wie toll über ihn herfallen und jeder für sich die besten und ergiebigsten Stücke zu erobern sucht. Es wird dem jeder Cubikschuh ausgeschlagenes Erz mit 5 1/2 xr Alt[?]geld bezahlt. Damit aber die Jungen während der Arbeit nicht betrügen können und keine Berge unter das Erz mischen, um ihren Haufen Ausschlaggut unrechtmäßigerWeise zu vergrößern, so ist eine stete Aufsicht durch einen Steiger vorhanden, welcher stets bei der Arbeit zugegen ist.
Das Grubenklein[?] dagegen wird von Weiberhand noch auf durch Eisenbahnschub in eine Halde[?] gefördert, welche über Tage sich befindet, aus der dann je nach dem Bedarf desselben in die Halde[?] einer in einem nahe gelegenen Wäschgebäude befindlichen Reibegitterwäsche[?] eingeschüttet[?] wird.
Diese Reihgitterwäsche[?], im Allgemeinen aber so eingerichtet, wie die in Bleistadt befindliche und schon beschriebene, hat 2 Siebe, welche in durchlöcherten Eisenplatten bestehen. Die Öffnungen des obersten Siebes haben 1 1/4" und die des zweiten Siebes 3/4"
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.