⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Rozlehlé kruchty rozšiřují kapacitu kostela. Orientace osy kostela byla ponechána stranou – její poloha je stejně jako umístění kostelní věže a jí probíhajícího hlavního vchodu určena přilehlou ulicí, a to v jihozápadní podélné stěně dnešního presbytáře, na němž je jako na starší stavební vrstvě ještě zřetelně patrné dělení na loď a menší oltářní prostor (obr. 235, 236).
[obr] Obr. 236. Horní Slavkov (Schlaggenwald). Uliční průčelí kostela sv. Anny.
Vnitřní stavební i pouze zdobná výzdoba, vzniklá v letech 1726 až přibližně 1780, podává ve své celistvosti nezměněné svědectví o domácím církevním prostorovém umění XVIII. století. Její ráz se projevuje především v klenutých stropech a jejich výsečích, které vyzdobili malíř a plošný štukatér. Více než v půdorysu se ve třech polích stropu projevuje zakrnělá příčná loď jako vsuvka mezi oltářním prostorem a lodí. Členění a výzdobu stěn přebírají hojně rozmístěná barokní okna mezi jen naznačenými slepými pilastry s hlavicemi a nástavci. V lodi se tyto objevují už jen jako pendantivy, které předstírají konstruktivní souvislosti a z nich vyplývající architekturu. Obrazová výzdoba kostela se váže ke jménu Eliáše Dollhopfa, přičemž pořízení sochařského vybavení jeho pracím ještě předchází.
daß die Trennung der beiden Räume kaum betont erscheint. Umfangreiche Emporeanlagen erweitern den Fassungsraum der Kirche. Auf die Orientierung der Kirchenachse ist verzichtet, ihre Lage wird ebenso von dem vorbeilaufenden Straßenzug bestimmt, wie die Unterbringung des Kirchturmes und des durch ihn gelegten Haupteinganges in der südwestlichen Längswand des heutigen Presbyteriums, das als ältere An-
[obr] Abb. 236. Schlaggenwald. Straßenfront der Kirche zu S. Anna.
lage die Teilung in ein Langhaus und kleinen Altarraum deutlich unterscheiden läßt (Abb. 235, 236).
Die innere bauliche und die nur schmückende Ausstattung, entstanden in den J. 1726 bis ungefähr 1780, gibt in ihrer Geschlossenheit unverändertes Zeugnis für die heimische kirchliche Raumkunst im XVIII. Jahrh. Ihre Art zeigt sich zunächst in den gewölbten Decken und in ihren Stichkappen, welche der Maler und Flächenplastiker geschmückt haben. Mehr als im Grundriß drückt sich in den drei Feldern der Decke ein verkümmertes Transsept als Einschiebsel zwischen Altar-
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.