K movitému inventáři děkanství patří velké obrazy v horních místnostech bez zvláštní umělecké hodnoty z 18. století, jako Sláva Nejsvětější Trojice, Sláva sv. Jana Nepomuckého a další.

Do vstupu na farní dvůr (obr. 234) je vsazen PORTÁL zdobený barokní nikovou nástavbou, který se snaží vytvořit architektonické spojení mezi děkanstvím a hřbitovní zdí.

Hospodářské budovy na farním dvoře jsou vesměs staršího data. Ve stavbě stáje se ještě dochovalo staré, kvalitní hrázděné zdivo, a v budově dnes používané jako dřevník jsou jako volné podpěry zabudovány řezbou zdobené pilíře z 18. století. Na výstupu ze dvora směrem ke Glockenbergu leží, částečně využity jako podklad hřbitovní zdi, zbytky starého čtyřhranného zdiva, které by bylo třeba ještě prozkoumat v souvislosti s otázkou dřívější stavby v blízkosti kostela. Zdivo je nad úrovní terénu dochováno do výšky přes 2 m; jde o kamennou stavbu vyplněnou sutí, s vnitřní plochou přibližně 8 m × 10 m a zdmi silnými 1,2 m.

[obr] ULICE — ŠPITÁL — 0 5 10 M

[obr] Obr. 235. Horní Slavkov. Kostel sv. Anny: půdorys.

**Špitální kostel sv. Anny**

ŠPITÁLNÍ KOSTEL SV. ANNY. Dnešní stavební podoba kostela sv. Anny je přinejmenším třetí obnovou křesťanské kultovní stavby na tomto místě, která vznikla v souvislosti s městským špitálem kolem roku 1500. Poté, co tento špitál i s přistavěným kostelem padl v roce 1713 za oběť velkému požáru města, došlo po několika letech k jeho znovuvýstavbě. V roce 1728 byl kostel obnoven. Průzkum dnešní stavby ukazuje, že se přitom dochovalo staré zdivo a pouze stropy, krov a vnitřní vybavení včetně omítek jdou na účet renovace. Půdorysné řešení plně sleduje vzor halových kostelů reformační doby v česko-saském pohraničí – loď a presbytář probíhají téměř ve stejné šířce, takže oddělení obou prostorů se jeví jen málo zdůrazněné.

věta pokračuje na dalším listu ⟶