zaměstnán prováděním několika pašijových obrazů formou nástěnných maleb. Kostelní účet k tomu poznamenává: pro tribus … amarissimae passionis in pariete carceris 24 fl. [za tři … nejtrpčí utrpení na zdi žaláře 24 zlatých]. Tyto fresky již dávno zmizely, protože na stále provlhlém kvádrovém zdivu se omítka neudrží.
Naproti kruhové stavbě leží v čelní linii dnešního presbytáře spodní část staré věže datované letopočtem 1520, která v přízemí dnes ukrývá sakristii a nad ní ještě jeden prostor. Její kdysi výše vedené točité schodiště se zde přerušuje. Koncem 17. století věž ještě stojí, dobu jejího odstranění se dosud nepodařilo zjistit. Poměrně pozdní přístavba pak leží ještě mezi sakristií a apsidou.
[obr] Abb. 207. Horní Slavkov. Farní kostel a jeho přístavby na severní straně v r. 1698. Podle vyobrazení kostela na obraze sv. Jiří od Christiana Leibelta (muzeum Horní Slavkov).
se do kostelního prostoru otevírala jako oratoř. Počátkem 19. století bylo toto spojení zazděno a prostor přičleněn k sakristii. Za nejmladší přístavbu (18. století) je třeba považovat vstupní halu na severní straně, která se po obou stranách otevírá do kaplových prostor a ještě v sobě zahrnuje šnekové schodiště kůru. Vyobrazení z konce 17. století naznačují na stejném místě jednopatrovou dřevěnou stavbu (obr. 207).
Ke stavebnímu vybavení presbytáře patří i nepřístupné hrobky, které podcházejí stavební půdu až do lodi.
Na rozdíl od chrámového prostoru se mladší loď, ovládaná kruhovým obloukem, jeví jako renesanční stavba, jíž pozdější úpravy
[bez textu]
Mathiowitz
mit der Ausführung mehrerer Passionsbilder als Wandmalereien beschäftigt. Die Kirchenrechnung notiert dazu: pro tribus . . . amarissimae passionis in pariete carceris 24 fl. Diese Fresken sind längst verschwunden, da an der ständig durchnäßten Quadermauer Verputz nicht haften bleibt.
Gegenseitig zu dem Rundbau liegt in der Stirnlinie des heutigen Presbyteriums der untere Teil eines mit der Jahrzahl 1520 datierten alten Turmes, der im Erdgeschoß heute die Sakristei und darüber noch einen Raum birgt. Seine einst weiter in die Höhe geführte Wendeltreppe bricht hier ab. Ende des XVII. Jahrh. steht der Turm noch, die Zeit seiner Abtragung ließ sich bisher nicht feststellen. Ein verhältnismäßig später Anbau liegt dann noch zwischen Sakristei und Apsis. Er
[obr] Abb. 207. Schlaggenwald. Pfarrkirche und ihre Anbauten an der Nordseite im J. 1698. Nach der Kirchenansicht auf dem S. Georgsbild des Christian Leibelt (Museum Schlaggenwald).
öffnete sich als Oratorium in den Kirchenraum. Anfangs des XIX. Jahrh. wurde die Verbindung dorthin vermauert und der Raum der Sakristei angegliedert. Als jüngster Anbau (XVIII. Jahrh.) ist die Eingangshalle an der Nordseite anzusprechen, die sich zu ihren Seiten in Kapellenräume öffnet und noch die Schneckentreppe des Chores einschließt. Ansichten aus dem Ende des XVII. Jahrh. deuten an gleicher Stelle einen einstöckigen Holzbau an (Abb. 207).
Zu den baulichen Anlagen des Presbyteriums gehören auch unzugängliche Gruftanlagen, welche den Baugrund bis in das Langhaus hinein unterfahren.
Im Gegensatz zum Altarraum erscheint das jüngere Langhaus vom Rundbogen beherrscht als Renaissancebau, dem spätere Herrichtung
[bez
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.